14 C 4/2022-30 — Okresní soud v Olomouci

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu, že žalovanému bylo u žalobkyně poskytnuto ubytování doprovodu pacienta při hospitalizaci ve výši 2 025 Kč, a to fakturou [číslo] splatnou 25. 2. 2020. Dne 29. 1. 2020 žalovaný písemně uznal dluh co do důvodu i výše se závazkem úhrady do 30 dnů. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, skutková tvrzení žalobkyně nikterak nerozporoval. Na výzvu soudu dle § 115a) o. s. ř., zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, když ve věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, se žalovaný nevyjádřil, přičemž byl rovněž poučen o následcích nevyjádření se ve stanovené lhůtě ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř., a proto má soud za to, že žalovaný s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně vyjádřila souhlas s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání dle § 115a) o. s. ř. již v samotné žalobě. Soud proto rozhodl v souladu s ustanovením § 115a) o. s. ř. bez jednání. 3. S ohledem na skutečnost, že se v dané procesní situaci jedná o tzv. bagatelní žalobu, když proti rozsudku ve věci samé není přípustné odvolání (§ 202 odst. 2 o. s. ř.), je odůvodnění tohoto rozsudku koncipováno ve smyslu ustanovení § 157 odst. 4 o. s. ř. 4. Po provedeném dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu: 5. Žalobkyně žalovanému poskytla u žalobkyně ubytování doprovodu pacienta při hospitalizaci ve výši 2 025 Kč, což vyúčtovala fakturou [číslo] splatnou 25. 2. 2020. Dne 29. 1. 2020 žalovaný písemně uznal dluh co do důvodu i výše se závazkem úhrady do 30 dnů. 6. Podle § 1746 odst. 2 o. z. strany mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena. 7. Podle ust. § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně nesplní je v prodlení. 8. Podle ust. § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 9. Podle § 2 nař. vl. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 10. Soud na shora uvedený zjištěný skutkový stav aplikoval citované právní normy a dospěl k následujícímu právnímu závěru. Žalovanému bylo u žalobkyně poskytnuto ubytování doprovodu pacienta při hospitalizaci ve výši 2 056 Kč Tyto náklady byly ze strany žalobkyně žalovanému vyúčtovány fakturou [číslo] splatnou dne 25. 2. 2020. Žalovaný svůj dluh co do důvodu i výše uznal, a to uznáním ze dne 29. 1. 2020. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Žalovaný byl tedy zavázán k úhradě částky 2 056 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 2 056 Kč od [datum] da zaplacení. 11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 000 Kč za zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč a náklady žalobkyně ve výši 600 Kč dle vyhl. č. 254/2015 Sb.