14 C 8/2022-37 — Okresní soud v Olomouci

1. V řízení zahájeném žalobou dne [datum] u Okresního soudu v Olomouci se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 3 709 Kč s úrokem z prodlení s odůvodněním, že žalobkyně uzavřela dne [datum] s žalovaným pojistnou smlouvu – [anonymizována čtyři slova] [číslo] Počátek pojištění byl sjednán na den 1. 8. 2020. Na základě Smlouvy žalobkyně poskytovala žalovanému služby spočívající v pojišťovací činnosti uvedené ve smlouvě a žalovaný byl povinen řádně platit žalobci sjednané pojistné. Tuto povinnost však žalovaný porušil. K zániku pojistné smlouvy došlo z důvodu nezaplacení pojistného, dnem následujícím po marném uplynutí lhůty stanovené pojistitelem v upomínce k zaplacení pojistného, ke dni 1. 2. 2021 dle § 2804 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Žalovaný neuhradil pojistné za období od 1. 9. 2020 do 1. 2. 2021 a dluží žalobkyni částku 3 709 Kč. Žalobkyně požaduje kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 189 Kč za období od 8. 3. 2021 do 19. 10. 2021. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, skutková tvrzení žalobkyně nikterak nerozporoval. Na výzvu soudu dle § 115a o. s. ř., zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, když ve věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, se žalovaný nevyjádřil, přičemž byl rovněž poučen o následcích nevyjádření se ve stanovené lhůtě ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř., a proto má soud za to, že žalovaný s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně vyjádřila souhlas s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání dle § 115a o. s. ř. již v podané žalobě. Soud proto rozhodl v souladu s ustanovením § 115a o. s. ř. bez jednání. 3. Z provedeného dokazování soud zjistil následující skutečnosti a má za prokázaný následující skutkový stav věci: 4. Žalobkyně uzavřela dne 31. 7. 2020 s žalovaným pojistnou smlouvu – [anonymizována čtyři slova] [číslo] Počátek pojištění byl sjednán na den 1. 8. 2020. Na základě Smlouvy žalobkyně poskytovala žalovanému služby spočívající v pojišťovací činnosti uvedené ve smlouvě a žalovaný byl povinen řádně platit žalobkyni sjednané pojistné. Tuto povinnost však žalovaný porušil. K zániku pojistné smlouvy došlo z důvodu nezaplacení pojistného, dnem následujícím po marném uplynutí lhůty stanovené pojistitelem v upomínce k zaplacení pojistného, ke dni 1. 2. 2021 dle § 2804 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Žalovaný neuhradil pojistné za období od 1. 9. 2020 do 1. 2. 2021 a dluží žalobkyni částku 3 709 Kč. Žalobkyně požaduje kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 189 Kč za období od 8. 3. 2021 do 19. 10. 2021. 5. Dle ust. § 2758 odst. 1,2 občanského zákoníku, pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. Není-li pojištění ujednáno na pojistnou dobu kratší než jeden rok, vyžaduje smlouva písemnou formu. Přijal-li pojistník nabídku včasným zaplacením pojistného, považuje se písemná forma smlouvy za zachovanou. 6. Dle ust. § 2782, § 2783 občanského zákoníku, pojistitel má právo na pojistné za dobu trvání pojištění. Zanikne-li pojištění v důsledku pojistné události, náleží pojistiteli pojistné do konce pojistného období, v němž pojistná událost nastala; v takovém případě náleží pojistiteli jednorázové pojištění celé. Není-li doba vzniku práva pojistitele na pojistné ujednána, vzniká takové právo pojistiteli dnem uzavření smlouvy. Jednorázové pojistné je splatné dnem počátku pojištění. Je-li ujednáno běžné pojistné, je splatné prvního dne pojistného období; není-li ujednáno pojistné období jako časové období, za které se platí běžné pojistné, považuje se za ujednané pojistné období roční. 7. Dle ust. § 2804 občanského zákoníku, upomene-li pojistitel pojistníka o zaplacení pojistného a poučí-li ho v upomínce, že pojištění zanikne, nebude-li pojistné zaplaceno ani v dodatečné lhůtě, která musí být stanovena nejméně v trvání jednoho měsíce ode dne doručení upomínky, zanikne pojištění marným uplynutím této lhůty. 8. Dle ust. § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 9. Podle ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o osm procentních bodů. 10. Soud zhodnotil všechny provedené důkazy v souladu se shora citovanými zákonnými ustanoveními a dospěl k závěru, že žaloba žalobkyně je důvodná. V dané věci má soud za prokázané, že žalobkyně uzavřela s žalovaným platnou pojistné smlouvu„ [anonymizována čtyři slova]“, kterou se žalovaný zavázal hradit pojistné splatné vždy první den příslušného pojistného období. Bylo tedy pouze na žalovaném, aby byť částečnou úhradu sjednaného pojistného za žalobkyní požadované období soudu tvrdil a prokázal. Žalovaný se však k návrhu žalobkyně nevyjádřila, žalobkyní vznesený nárok tedy nijak nerozporoval. Vzhledem k tomu, že žalovaná nedostála své povinnosti vyplývající pro ni z pojistné smlouvy [číslo] neuhradila žalobkyni sjednané pojistné za období od 1. 9. 2020 do 1. 2. 2021, rozhodl soud tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku a uložil žalovanému zaplatit žalobkyni částku 3 709 Kč, neboť tato částka představuje dlužnou část sjednaného pojistného. Žalobkyně má rovněž nárok na úrok z prodlení z dlužné částky v zákonné výši, kdy výši zákonného úroku z prodlení i počátek prodlení považuje soud za odpovídající skutkovým zjištěním soudu a neodporující zákonu. Soud tedy žalobkyni přiznal kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 189 Kč za období od 8. 3. 2021 do 19. 10. 2021. S ohledem na shora uvedené skutečnosti soud žalobě v celém rozsahu vyhověl. Lhůtu k plnění stanovil soud jakožto obecnou třídenní pariční lhůtu, a to v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. 11. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., když žalobkyně byla procesně plně úspěšným účastníkem, a žalovaný tak má povinnost nahradit jí účelně vynaložené náklady řízení, přičemž náklady řízení žalobkyně tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, odměna advokáta dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši 600 Kč a náhrada hotových výdajů ve výši 300 Kč za 3 úkony právní služby dle § 13,14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., a to převzetí věci, sepis žaloby, výzva k plnění, a 21 % DPH z odměny a náhrad, když advokát žalobkyně je plátcem DPH. Celkem tedy náklady soudního řízení činí částku 1 489 Kč O místu plnění ve výroku II. tohoto rozsudku soud rozhodoval dle ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. Lhůtu k plnění soud stanovil jakožto obecnou třídenní, a to v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. Podmínka výzvy dle § 142a o. s. ř. je splněna.