15 C 299/2021-30 — Okresní soud v Olomouci

1. V řízení zahájeném žalobou dne 1. 10. 2021 se po m zaplacení částky 1 469 Kč s příslušenstvím z titulu nedoplatku na pojistném, které byl povinen žalovaný platit na základě pojistné smlouvy ze dne 24. 8. 2021 [číslo] o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla značky [příjmení], typ [příjmení], [registrační značka]. Pojištění zaniklo ke dni 4. 12. 2020 pro neplacení pojistného. Žalovaná částka ve výši 1 469 Kč je tvořena dlužným pojistným za období od 24. 8. 2020 do 4. 12. 2020 a paušalizovanými náklady spojenými s upomínáním a vymáháním dlužného pojistného ve výši 600 Kč. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, skutková tvrzení žalobkyně nikterak nerozporoval. Na výzvu soudu dle § 115a o. s. ř., zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, když ve věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, se žalovaný nevyjádřil, přičemž byl rovněž poučen o následcích nevyjádření se ve stanovené lhůtě ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř., a proto má soud za to, že žalovaný s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně vyjádřila souhlas s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání dle § 115a o. s. ř. již v podané žalobě. Soud proto rozhodl v souladu s ustanovením § 115a o. s. ř. bez jednání. 3. S ohledem na skutečnost, že se v dané procesní situaci jedná o tzv. bagatelní žalobu, když proti rozsudku ve věci samé není přípustné odvolání (§ 202 odst. 2 o. s. ř.), je odůvodnění tohoto rozsudku koncipováno ve smyslu ustanovení § 157 odst. 4 o. s. ř. 4. Po provedeném dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu: Žalobkyně jako pojistitel a žalovaný jako pojištěný uzavřeli dne 24. 8. 2020 pojistnou smlouvu [číslo] o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla značky [příjmení], typ [příjmení], [registrační značka] s ročním pojistným ve výši 3 137 Kč. Žalovaný nezaplatil pojistné za období od 24. 8. 2020 do 4. 12. 2020 ve výši 869 Kč, kdy smlouva zanikla pro neplacení pojistného. Žalobkyně následně žalovaného opakovaně upomínala k úhradě dluhu a vyúčtovala žalovanému náklady spojené s vymáháním pohledávky v celkové výši 600 Kč Tyto poplatky nebyly sjednány přímo ve smlouvě, ale ve VPP ve spojení se sazebníkem poplatků. Dne 24. 4. 2020 právní zástupce žalobkyně zaslal žalovanému předžalobní upomínku. 5. Dle ust. § 2758 odst. 1, 2 občanského zákoníku, pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. Není-li pojištění ujednáno na pojistnou dobu kratší než jeden rok, vyžaduje smlouva písemnou formu. Přijal-li pojistník nabídku včasným zaplacením pojistného, považuje se písemná forma smlouvy za zachovanou. 6. Dle ust. § 3 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, pojištění odpovědnosti vzniká na základě pojistné smlouvy uzavřené mezi pojistníkem a pojistitelem. Pojistitel je vždy povinen uzavřít pojistnou smlouvu, jestliže návrh na její uzavření neodporuje tomuto zákonu, zákonu upravujícímu pojistnou smlouvu nebo pojistným podmínkám pojistitele. V pojistné smlouvě se mohou smluvní strany od tohoto zákona odchýlit jen tehdy, pokud tím nedochází ke snížení nebo omezení nároků poškozeného, vyplývajících z práva na náhradu škody z pojištění odpovědnosti, způsobené provozem vozidla. 7. Dle ust. § 13 odst. 2 z. č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, zanikne-li pojištění odpovědnosti před uplynutím doby, na kterou bylo pojištění sjednáno, má pojistitel právo na pojistné do konce kalendářního měsíce, ve kterém pojištění odpovědnosti zaniklo. Zbývající část zaplaceného pojistného je pojistitel povinen vrátit. Nastala-li v době do zániku pojištění odpovědnosti škodná událost, vzniká pojistiteli právo na pojistné podle věty první; povinnost zbývající část pojistného vrátit má pouze tehdy, jestliže mu z této škodné události nevznikne povinnost plnit. 8. Dle ust. § 2804 občanského zákoníku, upomene-li pojistitel pojistníka o zaplacení pojistného a poučí-li ho v upomínce, že pojištění zanikne, nebude-li pojistné zaplaceno ani v dodatečné lhůtě, která musí být stanovena nejméně v trvání jednoho měsíce ode dne doručení upomínky, zanikne pojištění marným uplynutím této lhůty. 9. Dle ust. § 2782, § 2783 občanského zákoníku, pojistitel má právo na pojistné za dobu trvání pojištění. Zanikne-li pojištění v důsledku pojistné události, náleží pojistiteli pojistné do konce pojistného období, v němž pojistná událost nastala; v takovém případě náleží pojistiteli jednorázové pojištění celé. Není-li doba vzniku práva pojistitele na pojistné ujednána, vzniká takové právo pojistiteli dnem uzavření smlouvy. Jednorázové pojistné je splatné dnem počátku pojištění. Je-li ujednáno běžné pojistné, je splatné prvního dne pojistného období; není-li ujednáno pojistné období jako časové období, za které se platí běžné pojistné, považuje se za ujednané pojistné období roční. 10. Dle ust. § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 11. Podle ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o osm procentních bodů. 12. Soud v rámci právního hodnocení zhodnotil všechny provedené důkazy ve spojení s výše citovanými zákonnými ustanoveními a dospěl k závěru, že žaloba je zčásti důvodná. Mezi účastníky byla uzavřena výše uvedená pojistná smlouva, ve které se žalovaný zavázal hradit pojistné ve smluvně stanovené výši. Vzhledem k tomu, že žalovaný žalobkyni neuhradil sjednané pojistné za období od 24. 8. 2020 do 4. 12. 2020, kdy pojištění zaniklo, rozhodl soud tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 869 Kč, která odpovídá poměrné části sjednaného pojistného za shora uvedené období. Žalobkyně má rovněž nárok na úrok z prodlení z dlužné částky v zákonné výši, kdy počátek prodlení i období, za které je úrok požadován, považuje soud za odpovídající skutkovým zjištěním soudu a neodporující zákonu, přičemž kapitalizovaná výše z dlužného pojistného odpovídá částce 59 Kč Lhůtu k plnění stanovil soud jakožto obecnou třídenní pariční lhůtu, a to v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. 13. Pokud jde o žalobkyní požadovanou částku 600 Kč jako poplatků za odeslání upomínky, žaloba byla v této části ve výroku II. tohoto rozsudku jako nedůvodná zamítnuta. Žalovaný byl v předmětném smluvním ujednání v postavení spotřebitele. Žalobkyně netvrdila a nedoložila, že by povinnost v takovéto konkrétní výši byla ujednána stranami přímo v pojistné smlouvě, když ujednání o povinnosti zaplatit poplatky za upomínání dlužného pojistného odkazem na pojistné podmínky či sazebník žalobkyně, shledává soud neurčitým, a tudíž neplatným ujednáním. Soud tak dospěl k závěru, že tato smluvní sankce nebyla mezi účastníky platně sjednána (viz rozhodnutí Ústavního soudu ČR v rozhodnutí sp. zn. I. ÚS 3512/11:„ V rámci spotřebitelských smluv ujednání zakládající smluvní pokutu zásadně nemohou být součástí tzv. všeobecných obchodních podmínek, nýbrž toliko spotřebitelské smlouvy samotné (listiny, na niž spotřebitel připojuje svůj podpis).“). Z těchto důvodů soud rovněž zamítl úroky z prodlení požadované za výše uvedené období z částky 600 Kč, jejichž kapitalizovaná výše činí 41 Kč. 14. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle ust. § 142 odst. 2 o. s. ř., přičemž soud posuzoval míru procesního úspěchu a neúspěchu stran v daném sporu. Soud při posuzování úspěchu a neúspěchu ve věci přihlížel k celkové částce uplatněné žalobou včetně veškerého příslušenství, neboť i tyto skutečnosti je nutno zohlednit, když rozhodnutí o náhradě nákladů řízení má být zřejmým a logickým ukončením celého soudního řízení a ne pouze mechanickým posuzováním výsledku sporu bez komplexního zhodnocení rozhodnutí v meritu věci (viz. nález Ústavního soudu ČR sp.zn. I. ÚS 257/05). Soud tedy kapitalizoval veškeré žalobou uplatněné příslušenství, a to ke dni rozhodnutí. Žalobkyně se tak v řízení domáhala zaplacení částky v celkové výši 1 569 Kč a žalobě bylo vyhověno pouze do co zaplacení částky 928 Kč. Více procesně úspěšným účastníkem byla žalobkyně, rozdíl úspěchu a neúspěchu v její prospěch činil 18,30 % z předmětu řízení. Žalobkyni vznikly v řízení náklady v celkové výši 1 489 Kč, které představuje zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, dále pak odměna za zastoupení advokátem