16 C 231/2021-66 — Okresní soud v Olomouci

1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala zaplacení částky 5 213 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 3 800 Kč od 5. 4. 2019 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 4 049 Kč od 12. 10. 2019 do zaplacení s odůvodněním, že mezi žalobkyní a žalovaným byla dne 21. 5. 2018 uzavřena smlouva o ubytování, ve které se žalovaný zavázal hradit měsíční nájemné ve výši 3 200 Kč včetně služeb/energií za nájem. Dne 25. 7. 2018 byl uzavřen dodatek [číslo] kterým byla prodloužena doba trvání ubytování do 30. 9. 2019, a dne 31. 12. 2018 byl uzavřen dodatek [číslo] kterým byla prodloužena dobu ubytování do 31. 3. 2019 a měsíční nájemné navýšeno na částku 3 800 Kč. Fakturou č. [anonymizováno] [rok] [číslo], splatnou 4. 4. 2019 znějící na částku 3 800 Kč vyúčtovala žalobkyně žalovanému nájemné za měsíc březen 2019 ve výši 3 800 Kč. Tuto částku následně žalobkyně ponížila o částku 636 Kč za přeplatek vzniklý při vyúčtování elektrické energie za období leden 2019 – březen 2019, vyúčtovaný fakturou č. [anonymizováno] [rok] [číslo]. Fakturou č. [anonymizováno] [rok] [číslo], splatnou 11. 10. 2019 znějící na částku 4 049 Kč vyúčtovala žalobkyně žalovanému škodu vzniklou poškozením skleněné výplně dveří na ubytovně [ulice a číslo], obytná buňka [číslo]. Na vzniklou školu byla částečně započtena přijatá kauce ve výši 2 000 Kč, žalobkyně proto požaduje uhradit na vzniklou škodu částku 2 049 Kč. Dne 2. 4. 2019 byla žalovaným obytná buňka odevzdána a předána. Žalovaný byl vyzván k zaplacení dlužných částek, ničeho však neuhradil. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, skutková tvrzení žalobkyně nijak nerozporoval. 3. Na výzvu soudu dle § 115a o. s. ř., zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, když ve věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, se žalovaný nevyjádřil. Proto má soud za to, že žalovaný s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání souhlasila již v žalobě. Soud proto rozhodl v souladu s ustanovením § 115a o. s. ř. bez jednání. 4. S ohledem na skutečnost, že se v dané procesní situaci jedná o tzv. bagatelní žalobu, jelikož proti rozsudku ve věci samé není přípustné odvolání (§ 202 odst. 2 o. s. ř.), je odůvodnění tohoto rozsudku koncipováno ve smyslu ustanovení § 157 odst. 4 o. s. ř. 5. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: 6. Žalobkyně uzavřela se žalovaným dne 21. 5. 2018 smlouvu o ubytování ve znění Dodatku [číslo] ze dne 25. 7. 2018 a Dodatku [číslo] ze dne 31. 12. 2018, na základě níž žalobkyně poskytla žalovanému přechodné ubytování do 31. 3. 2019 na ubytovně [ulice a číslo] v obytné buňce [číslo] žalovaný se za ubytování a služby s ním spojené zavázal platit měsíční nájemné ve výši 3 500 Kč a měsíční zálohy na elektřinu ve výši 300 Kč, a to na základě žalobkyní vystavené faktury se splatností 14 dnů od data vystavení. Účastníky bylo ve smlouvě sjednáno, že v případě, že žalovaný způsobí na majetku ubytovatele či třetích osob škodu, vzniklou škodu uhradí s tím, že výše škody na majetku ubytovacího zařízení mu bude předepsána k náhradě. Účastníky bylo dále sjednáno, že žalovaný uhradí žalobkyni vratnou kauci ve výši 2 000 Kč, zejména ke krytí škod způsobených žalovaným na ubytovacím zařízení a vybavení bytové buňky nebo ke krytí neuhrazených závazků. Žalovaný neuhradil žalobkyni platby za poskytnuté ubytování za měsíc březen 2019 ve výši 3 800 Kč vyúčtované fakturou č. [anonymizováno] [rok] [číslo] splatnou 4. 4. 2019 a náhradu škody za poškození skleněné výplně dveří obytné buňky [číslo] vyúčtovanou fakturou č. [anonymizováno] [rok] [číslo] splatnou 11. 10. 2019 Částku 3 800 Kč žalobkyně následně ponížila o částku 636 Kč - přeplatek elektrické energie za období leden - listopad 2019 vyúčtovaný fakturou č. [anonymizováno] [rok] [číslo] splatnou 2. 5. 2019. Na vzniklou škodu pak byla částečně započtena přijatá kauce ve výši 2 000 Kč, žalobkyně proto požaduje uhradit na vzniklou škodu částku 2 049 Kč. Žalovaný žalobkyni dlužné částky ani přes upomínky neuhradil. Předžalobní výzva byla žalovanému odeslána. 7. Podle ustanovení § 2326 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) smlouvou o ubytování (o přechodném nájmu) se ubytovatel zavazuje poskytnout ubytovanému přechodně ubytování na ujednanou dobu nebo na dobu vyplývající z účelu ubytování v zařízení k tomu určeném a objednatel se zavazuje zaplatit ubytovateli za ubytování a za služby spojené s ubytováním ve lhůtě stanovené ubytovacím řádem, popřípadě ve lhůtě obvyklé. 8. Podle ustanovení § 2329 o. z., ubytovaný užívá ubytovací prostor a přijímá služby s ubytováním spojené řádně; bez souhlasu ubytovatele nesmí v ubytovacím prostoru provádět podstatné změny. 9. Podle ustanovení § 2913 odst. 1 o. z., poruší-li strana povinnost ze smlouvy, nahradí škodu z toho vzniklou druhé straně nebo i osobě, jejímuž zájmu mělo splnění ujednané povinnosti zjevně sloužit. 10. Podle ustanovení § 1982 dluží-li si strany vzájemně plnění stejného druhu, může každá z nich prohlásit vůči druhé straně, že svoji pohledávku započítává proti pohledávce druhé strany. K započtení lze přistoupit, jakmile straně vznikne právo požadovat uspokojení vlastní pohledávky a plnit svůj vlastní dluh. Započtením se obě pohledávky ruší v rozsahu, v jakém se vzájemně kryjí; nekryjí-li se zcela, započte se pohledávka obdobně jako při splnění. Tyto účinky nastávají k okamžiku, kdy se obě pohledávky staly způsobilými k započtení. 11. Podle ustanovení § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 12. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 13. Soud na zjištěný skutkový stav aplikoval výše citovaná zákonná ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je převážně důvodná. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně poskytla žalovanému ubytování na základě platné smlouvy o ubytování. Žalovaný dluží žalobkyni za ubytování částku 3 164 Kč (3 800 Kč – přeplatek 636 Kč) a dále z titulu náhrady škody za poškození skleněné výplně dveří obytné buňky [číslo] částku 2 049 Kč (4 049 Kč – kauce 2 000 Kč). V řízení bylo na žalovaném, aby úhradu dlužné částky prokázal. Žalovaný, v řízení zcela pasivní, netvrdil žádné skutečnosti, z nichž by bylo možné dovozovat, že dluh uhradil, případně, že uplatněná pohledávka zanikla, nad rámec tvrzení žalobkyně, některým z jiných zákonných důvodu a žádná taková skutečnost ani v průběhu řízení nevyšla najevo. Soud tedy rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni, z titulu dlužné platby za ubytování a z titulu náhrady škody celkem částku 5 213 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 3 800 Kč od 5. 4. 2019 do 2. 5. 2019 a z částky 3 164 Kč od 3. 5. 2019 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 2 049 Kč od 12. 10. 2019 do zaplacení. Lhůtu k plnění stanovil soud jakožto obecnou třídenní pariční v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. 14. Naproti tomu v části o zaplacení zákonného úroku z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 636 Kč za dobu od 3. 5. 2019 do zaplacení a dále v části o zaplacení zákonného úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 2 000 Kč soud žalobu zamítl, neboť pohledávka žalobkyně na zaplacení platby za ubytování co do částky 636 Kč zanikla započtením ke dni 2. 5. 2019 a pohledávka z titulu náhrady škody zanikla započtením ke dni 11. 10. 2019. S ohledem na uvedené proto soud žalobu v části požadovaných úroků z prodlení zamítl, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku. 15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 3 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni nárok na plnou náhradu nákladů řízení, jelikož i přes částečné zamítnutí žaloby byla žalobkyně neúspěšná toliko v nepatrném rozsahu (v dané věci byla žalobkyně neúspěšná pouze v části o zaplacení zákonného úroku z prodlení). Vzhledem k tomu, že procesní neúspěch žalobkyně je poměrně nepatrný, za této situace žalobkyni svědčí právo na náhradu nákladů řízení ve výši 1 000 Kč Náklady řízení v celkové částce 1 000 Kč spočívaly v zaplaceném soudním poplatku ve výši 400 Kč a v paušální náhradě 2 x po 300 Kč za jeden úkon účastníka, který v řízení nebyl zastoupen advokátem (návrh ve věci samé, předžalobní upomínka) v souladu s ust. § 1 odst. 1, 2, 3, § 2 odst. 3 vyhl. č. 254/2015 Sb. Ve spojení s ust. § 151 odst. 3 o.s.ř. Lhůtu k plnění určil soud v souladu s ust. § 160 odst. 1 věty před středníkem o. s. ř. jako třídenní,