16 C 282/2022-42 — Okresní soud v Olomouci

1. Žalobkyně se svojí žalobou, podanou u Okresního soudu v Olomouci dne 8. 9. 2022, domáhala stanovení výživného ve výši 8 000 Kč měsíčně. Žalobkyně v žalobě tvrdila, že se žalovaným uzavřela dne 22. 8. 2020 manželství, které doposud trvá. Poslední společné bydliště účastníků bylo na adrese [adresa žalovaného a žalobkyně]. Účastníci mají dvě společné nezletilé děti, které se narodily před uzavřením manželství, [jméno] ([datum narození]) a [jméno] ([datum narození]). Po uzavření manželství se začal projevovat nezájem žalovaného o rodinu, což vedlo k tomu, že od jara 2021 žijí účastníci odděleně a od prosince 2021 přestali účastníci společně hospodařit. Rozsudkem Okresního soudu v Olomouci ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], byla schválena dohoda účastníků o úpravě poměrů k nezletilým dětem účastníků, [jméno] a [jméno] [celé jméno žalovaného], kterou byly nezletilé děti svěřeny do péče žalobkyně, a žalovaný byl zavázán přispívat na výživu nezletilých dětí částkou 6 000 Kč měsíčně pro každého z nich. Starší syn [jméno] musí pravidelně navštěvovat logopedii a mladší [jméno] rehabilitace. Žalovaný se dle žalobkyně s dětmi stýká jen výjimečně a na jejich výchově se nikterak nepodílí. Žalobkyně dále tvrdila, že je v době podání žaloby na neplaceném volnu, které jí zaměstnavatel poskytl do 4 let věku mladšího dítěte, tedy do 25. 4. 2023. Po dobu neplaceného volna pobírá rodičovský příspěvek ve výši 5 700 Kč, přičemž s dětmi žije v rodinném domě, který má ve svém vlastnictví, kdy nese veškeré náklady na zajištění chodu a správy tohoto rodinného domu. Žalobkyně má ve svém vlastnictví dále bytovou jednotku, kterou pronajímá, přičemž zisk z pronájmu ve výši 10 800 Kč před zdaněním je zcela užit na náklady na bydlení. Tyto činí částku ve výši přibližně 9 200 Kč měsíčně, avšak vzhledem k současné situaci žalobkyně očekává razantní zvýšení této částky. Žalobkyně nemá možnost si vytvářet finanční rezervy a mimořádné výdaje je nucena řešit finanční výpomocí jejích rodičů. Žalobkyně dále tvrdila, že žalovaný pracuje jako IT specialista pro [právnická osoba], a.s. Jeho hrubý měsíční příjem bez odměn činí částku ve výši cca 55 000 Kč. Žalovaný dle žalobkyně dále provozuje dvě celorepublikové specifické rádiové sítě v hodnotě cca 2 mil. Kč. Žalobkyně konstatovala, že žalovaný se od rodiny zcela distancoval, veškeré aktivity a rozvoj dětí zajišťuje pouze ona. Žalobkyně závěrem tvrdila, že žalovaný projevil předběžný souhlas s placením výživného, ale je ochoten tak činit jen na základě pravomocného soudního rozhodnutí soudu. Při jednání soudu dne 24. 11. 2022 žalobkyně tvrdila, že v mezidobí od podání žaloby uzavřela pracovní smlouvu, kdy vykonává práci na plný úvazek, neboť práci na částečný úvazek nenašla. Žalobkyně tvrdila, že opustila rodinný dům, neboť pro řadu rozporů se žalovaným nebylo možné další společné sdílení rodinného domu. Žalobkyně s dětmi se odstěhovala ke svým rodičům, avšak toto bydlení je provizorní a žalobkyně v současné době hledá nájemní bydlení v docházkové vzdálenosti od mateřské školky dětí. Žalobkyně neplatí platby za rodinný dům, tyto nově platí žalovaný. 2. Žalovaný se k žalobě vyjádřil ve svém podání ze dne 19. 9. 2022 tak, že s návrhem nesouhlasil a navrhl, aby soud žalobu zamítl, případně aby stanovil takové výživné, které by bylo kompromisem v dané tíživé situaci, tj. maximálně na polovině požadované částky. Žalovaný tvrdil, že má vyživovací povinnost ke svým dvěma zletilým dětem, [jméno] a [obec], v celkové částce 15 000 Kč měsíčně a ke svým dvěma nezletilým dětem, [jméno] a [jméno], v celkové výši 12 000 Kč měsíčně. Žalovaný dále splácí spotřebitelský úvěr ve výši 40 000 Kč částkou 4 000 Kč měsíčně a půjčku ve výši 150 000 Kč měsíční částkou 2 909 Kč. Žalovaný si rovněž platí 3 000 Kč měsíčně na důchodové spoření a částku 2 000 Kč na exekuční náklady na výživné. Ke svým majetkovým poměrům žalovaný dále uvedl, že nevlastní žádný nemovitý majetek, neboť veškeré své nemovitosti převedl v roce 2019 před plánovanými operacemi na žalobkyni. K nemovitostem má zřízeno věcné břemeno doživotního užívání. Dále má možnost zdarma užívat chatu v [obec]. Žalovaný tvrdil, že nevlastní žádné motorové vozidlo, k soukromým účelům využívá vozidlo zaměstnavatele, se kterým má uzavřenou smlouvu k užívání vozidla. Žalobkyně vlastní osobní motorové vozidlo [značka automobilu], které jí žalovaný prodal v roce 2015, na základě tohoto prodeje se seznámili. Zdravotní stav žalovaného je dobrý, v důsledku výše uvedených operací má trvalé následky, kdy je veden jako osoba zdravotně znevýhodněná. Při jednání soudu dne 24. 11. 2022 žalovaný dále tvrdil, že od června 2022 platí SIPO k rodinnému domu, ve kterém bydlí, které bude od prosince 2022 činit částku 8 186 Kč. Od 1. 11. 2022 došlo ke zvýšení hrubé mzdy žalovaného na částku 59 500 Kč, žalovaný ale tvrdil, že zároveň došlo ke snížení čisté mzdy o 3 176 Kč, když přestal uplatňovat slevu na daních na obě děti, tuto slevu od 1. 10. 2022 uplatňuje žalobkyně. 3. Při jednání soudu ve věci dne 24. 11. 2022 vzala žalobkyně žalobu částečně zpět co do výživného ve výši 5 000 Kč měsíčně, s čímž žalovaný souhlasil. Soud proto řízení co do této částky zastavil v souladu s ust. § 96 odst. 2 o. s. ř. (výrok I.). 4. Okresní soud v Olomouci provedl následující dokazování: 5. Z oddacího listu ze dne [datum] soud zjistil, že účastníci řízení dne [datum] uzavřeli manželství v kostele sv. [jméno] a sv. [jméno] [příjmení] ve [anonymizováno] [obec]. 6. Z rodného listu ze dne [datum] soud zjistil, že dne [datum] se účastníkům v [obec] narodil syn [jméno] [celé jméno žalovaného]. 7. Z rodného listu ze dne [datum] soud zjistil, že dne [datum] se účastníkům v [obec] narodil syn [jméno] [celé jméno žalovaného]. 8. Z Oznámení o změně výše dávky státní sociální podpory ÚP ČR – Krajská pobočka v Olomouci ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], soud zjistil, že s účinnosti od 1. 9. 2021 se žalobkyni snížil rodičovský příspěvek na [jméno] [celé jméno žalovaného] z částky 8 000 Kč na částku 5 700 Kč. 9. Z potvrzení zaměstnavatele o příjmech žalovaného ze dne 5. 9. 2022 soud zjistil, že v období od srpna 2021 do července 2022 činil průměrný čistý měsíční příjem žalovaného částku 49 648 Kč. 10. Z rozhodnutí OSSZ Olomouc ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], soud zjistil, že žalovaný byl uznán osobou trvale zdravotně znevýhodněnou podle ust. § 67 odst. 2 písm. c) a odst. 3 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů. 11. Z podstatného obsahu spisu Okresního soudu v Olomouci sp. zn. [spisová značka] soud zjistil, že rozsudkem Okresního soudu v Olomouci ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], byla schválena dohoda účastníků o úpravě poměrů k nezletilým dětem účastníků, [jméno] a [jméno] [příjmení], kterou byly nezletilé děti svěřeny do péče žalobkyně, a žalovaný byl zavázán přispívat na výživu nezletilých dětí částkou 6 000 Kč měsíčně pro každého z nich a rozsudkem Okresního soudu v Olomouci ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], ve znění rozsudku Krajského soudu v Ostravě – pobočka v Olomouci ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], byla žalovanému stanovena povinnost přispívat od [datum] na výživu [jméno] [celé jméno žalovaného] ([datum narození]) částkou 8 000 Kč měsíčně a na výživu [jméno] [celé jméno žalobkyně] ([datum narození]) částkou 7 000 Kč měsíčně. 12. Z pracovní smlouvy ze dne 3. 10. 2022 soud zjistil, že žalobkyně je od 3. 10. 2022 zaměstnána u [právnická osoba] s.r.o. jako administrátor velkoobchodních zakázek, a to na dobu určitou do 30. 9. 2023 se zkušební dobou 3 měsíce. 13. Ze mzdového výměru ze dne 3. 10. 2022 soud zjistil, že [právnická osoba] s.r.o. stanovila žalobkyni základní hrubou mzdu ve výši 25 000 Kč s měsíční odměnou 0 – 2 000 Kč. 14. Ze soupisu příjmů a výdajů předloženého žalobkyní soud zjistil, že žalobkyně kalkuluje s měsíčními příjmy její domácnosti ve výši cca 52 500 Kč, které zahrnují její mzdu, příjem z nájmu bytu, rodičovský příspěvek a výživné na nezletilé syny [jméno] a [jméno]. Žalobkyně rovněž kalkuluje s pravidelnými měsíčními nutnými výdaji ve výši 27 812 Kč. 15. Ze mzdového výměru zaměstnance ze dne 1. 1. 2021 soud zjistil, že s účinností od 1. 1. 2021 byla žalovanému stanovena základní měsíční mzda ve výši 50 500 Kč. 16. Ze mzdového výměru zaměstnance ze dne 1. 1. 2022 soud zjistil, že s účinností od 1. 1. 2022 byla žalovanému stanovena základní měsíční mzda ve výši 55 000 Kč. 17. Ze mzdového výměru zaměstnance ze dne 1. 11. 2022 soud zjistil, že s účinností od 1. 11. 2022 byla žalovanému stanovena základní měsíční mzda ve výši 59 500 Kč. 18. Během výpovědi na jednání soudu dne 24. 11. 2022 žalobkyně uvedla, že se žalovaným uzavřeli manželství v srpnu 2020 poté, co spolu již 5 let předtím žili. V období covidu mezi nimi začaly vznikat spory a žalovaný se začal od rodiny distancovat a věnovat se více svým koníčkům a zájmům. V prosince 2021 si rozdělili společné hospodaření. Od doby, kdy požaduje výživné, tj. o