16 C 307/2021-59 — Okresní soud v Olomouci

1. Žalobkyně se svojí žalobou podanou u Okresního soudu v Olomouci dne [datum] domáhala po žalovaném zaplacení částky 10 040 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že na základě uzavřené smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně [právnická osoba], [IČO], žalovanému na základě smlouvy o půjčce [číslo] peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč, když smlouva byla uzavřena 29. 4. 2006. Žalovaný se zavázal právní předchůdkyni žalobkyně zaplatit i souhrnný poplatek ve výši 6 640 Kč a celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté půjčky a poplatku se žalovaný ve smlouvě zavázal uhradit v hotovosti v 52 týdenních splátkách po 320 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 28. 4. 2007 Poslední příslušná splátka byla ze strany žalovaného uhrazena dne 27. 12. 2007. Ke dni 28. 4. činila dlužná jistina 6 033,65 Kč a souhrnný dlužný poplatek částku 4 006,35 Kč. Žalovaný od uzavření smlouvy do podpisu smlouvy o postoupení pohledávek uhradil celkem částku 6 600 Kč. Pohledávka z výše uvedené smlouvy byla postoupena ze strany společnosti [právnická osoba] žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020 s účinností ke dni 5. 1. 2021. Ke dni podpisu smlouvy o postoupení pohledávek 18. 12. 2020 činila výše pohledávky bez příslušenství za žalovaným částku 10 040 Kč, její příslušenství pak tvoří zákonné úroky z prodlení. Za období od podpisu smlouvy o postoupení pohledávek ke dni sepisu žaloby nebylo žalovaným na předmětnou pohledávku žalobce uhrazeno ničeho. 2. Žalobkyně se dále domáhala po žalovaném zaplacení částky 12 480 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že na základě uzavřené smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně [právnická osoba], [IČO], žalovanému na základě smlouvy o půjčce [číslo] peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč, když smlouva byla uzavřena 11. 2. 2006. Žalovaný se zavázal právní předchůdkyni žalobkyně zaplatit i souhrnný poplatek ve výši 13 280 Kč a celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté půjčky a poplatku se žalovaný ve smlouvě zavázal uhradit v hotovosti v 52 týdenních splátkách po 640 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 10. 2. 2007 Poslední příslušná splátka byla ze strany žalovaného uhrazena dne 11. 9. 2007. Ke dni 10. 2. 2007 činila dlužná částka 7 500 Kč a souhrnný dlužný poplatek částku 4 980 Kč. Žalovaný od uzavření smlouvy do podpisu smlouvy o postoupení pohledávek uhradil celkem částku 20 800 Kč. Pohledávka z výše uvedené smlouvy byla postoupena ze strany společnosti [právnická osoba] žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020 s účinností ke dni 5. 1. 2021. Ke dni podpisu smlouvy o postoupení pohledávek 18. 12. 2020 činila výše pohledávky bez příslušenství za žalovaným částku 12 480 Kč, její příslušenství pak tvoří zákonné úroky z prodlení. Za období od podpisu smlouvy o postoupení pohledávek ke dni sepisu žaloby nebylo žalovaným na předmětnou pohledávku žalobce uhrazeno ničeho. 3. Žalovaný se k žalobě písemně nevyjádřil, u jednání dne [datum] vznesl námitku promlčení nároku žalobkyně. 4. Ze smlouvy o půjčce uzavřené mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovaným ze dne 29. 4. 2006 bylo prokázáno, že na základě této smlouvy poskytla předchůdkyně žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč. Peněžní prostředky byly poskytnuty v den uzavření smlouvy o půjčce, což žalovaný potvrdil svým podpisem. Dle smlouvy o půjčce měl žalovaný půjčku vrátit v 52 týdenních (sedmidenních) splátkách po 320 Kč, přičemž poslední splátku měl zaplatit 28. 4. 2007. Žalovaný své povinnosti nesplnil a žalobkyně měla ode dne následujícího po nezaplacení dlužné částky požadovat uhrazení celého dluhu. Částku měl žalovaný vrátit navýšenou o souhrnný poplatek ve výši 6 640 Kč. Ze smlouvy o půjčce uzavřené mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovaným dne 11. 2. 2006 bylo prokázáno, že předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč, a to v den uzavření smlouvy. Dle této smlouvy měl žalovaný půjčku uhradit v 52 týdenních (sedmidenních) splátkách po 640 Kč s tím, že poslední splátka byla stanovena na 10. 2. 2007. Marným uplynutím lhůty pro úhradu poslední splátky pak měla žalobkyně možnost požadovat uhrazení dlužné částky. Obě pohledávky vyplývající z uzavřených smluv o půjčce byly postoupeny na žalobkyni. Žaloba pak byla podána u Okresního soudu v Olomouci dne 20. 8. 2021. 5. Podle § 3028 odst. 3, zákona č. 89/2012 Sb., nového občanského zákoníku, (dále jen o. z.), není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti. 6. Dle § 3036 o. z., podle dosavadních právních předpisů se až do svého zakončení posuzují všechny lhůty a doby, které začaly běžet přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i lhůty a doby pro uplatnění práv, která se řídí dosavadními právními předpisy, i když začnou běžet po dni nabytí účinnosti tohoto zákona. 7. Podle § 100 odst. 1, zákona č. 40/19464 Sb., dříve platného občanského zákoníku, (dále jen obč. zák.), právo se promlčí, jestliže nebylo vykonáno v době v tomto zákoně stanovené (§ 101 až 110). K promlčení soud přihlédne jen k námitce dlužníka. Dovolá-li se dlužník promlčení, nelze promlčené právo věřiteli přiznat. 8. Podle § 101 obč. zák., pokud není v dalších ustanoveních uvedeno jinak, je promlčecí doba tříletá a běží ode dne, kdy právo mohlo být vykonáno poprvé. 9. Podle § 103 obč. zák., bylo-li dohodnuto plnění ve splátkách, počíná běžet promlčecí doba jednotlivých splátek ode dne jejich splatnosti. Stane-li se pro nesplnění některé ze splátek splatným celý dluh (§ 565), počne běžet promlčecí doba ode dne splatnosti nesplněné splátky. 10. Podle § 657 obč. zák., smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. 11. S ohledem na to, že žalovaný vznesl námitku promlčení nároku, soud se zabýval tím, zda vznesl námitku důvodně. Na základě shora uvedených přechodných ustanovení dospěl soud k závěru, že námitku promlčení s ohledem na dobu uzavření smlouvy o půjčce je nutno posuzovat dle dříve platného občanského zákoníku, tedy zákona číslo 40/1964 Sb. Ve vztahu k půjčce uzavřené dne 29. 4. bylo zjištěno, že žalovaný měl uhradit poslední splátku 28. 4. 2007. Od této doby byl tedy v prodlení se zaplacením peněžitého dluhu a začala běžet i lhůta pro promlčení nároku. Žalovaný ve shora uvedené tříleté promlčecí době, která začala běžet ode dne, kdy právo mohlo být vykonáno poprvé, tedy dle názoru soudu od 6. 5. 2007 běžela promlčecí lhůta do 6. 5. 2010. Nárok žalobkyně je tedy dle názoru soudu promlčen a nemohl být žalobkyni přiznán s ohledem na vznesenou námitku promlčení nároku s přihlédnutím k tomu, že žalobkyně podala žalobu až 20. 8. 2021. Stejně tak je tomu i u druhé půjčky, kde bylo dohodnuto, že poslední splátka má být stanovena na 10. 2. 2007 a tedy po uplynutí týdenní lhůty pro úhradu poslední splátky byl žalovaný v prodlení. Tedy od 18. 2. 2007 mohla žalobkyně poprvé uplatnit nárok žalobou vůči žalovanému. S ohledem na tříletou promlčecí lhůtu tedy tato uplynula 18. 2. 2007. Nárok žalobkyně je tedy i v tomto případě promlčen s ohledem na vznesenou námitku promlčení, když žalobkyně podala žalobu až dne 20. 8. 2021. Proto soud žalobu zamítl, a to včetně i úroků z prodlení, když i tento nárok, jako součást pohledávky žalobkyně, je promlčen s ohledem na promlčení pohledávky. 12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, když žalovaný, který byl ve sporu plně úspěšný náhradu nákladů řízení, nepožadoval.