16 C 82/2022-84 — Okresní soud v Olomouci

1. Žalobou podanou u soudu 18. 11. 2020, se žalobkyně domáhá po žalovaném zaplacení částky ve výši 16 780 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení v částce 6 771,36 Kč a 2 400 Kč, zákonným úrokem z prodlení a úroku ve výši 23,72 % ročně z částky 11 074,28 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení a se stejným úrokem z prodlení z částky 1 845,50Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení s odůvodněním, že mezi společností [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ původní věřitel“), a žalovaným došlo dne 11. 04. 2016 k uzavření smlouvy o půjčce [číslo]. Žalobkyně uvedla, že původní věřitel řádně posoudil úvěruschopnost žalovaného. Žalovanému byly na základě smlouvy o půjčce poskytnuty peněžní prostředky ve výši 12 000 Kč, a to v hotovosti. Žalovaný se ve smlouvě zavázal zaplatit původnímu věřiteli úrok za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 1 680 Kč a odměnu za administrativní činnost ve výši 2 400 Kč a za hotovostní inkaso splátek částku 4 800 Kč. Celkovou částku se žalovaný zavázal uhradit v 58 týdenních splátkách po 360 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 22. 5. 2017. Žalovaný do dnešního dne uhradil částku ve výši 6 500 Kč [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ původní věřitel“), a žalovaným došlo dne 23. 11. 2015 uzavření smlouvy o půjčce [číslo]. Žalobkyně uvedla, že původní věřitel řádně posoudil úvěruschopnost žalovaného. Žalovanému byly na základě smlouvy o půjčce poskytnuty peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč, a to v hotovosti. Žalovaný se ve smlouvě zavázal zaplatit původnímu věřiteli úrok za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 1 400 Kč a odměnu za administrativní činnost ve výši 2 000 Kč a za hotovostní inkaso splátek částku 4 000 Kč. Celkovou částku se žalovaný zavázal uhradit v 58 týdenních splátkách po 300 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 2. 1. 2017. Žalovaný do dnešního dne uhradil částku ve výši 15 000 Kč. Pohledávka za žalovaným byla z původního věřitele postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 6. 12. 2019 na žalobkyni, a to s účinností ke stejnému dni. 2. Ke schopnosti žalovaného řádně hradit úvěr a k jeho úvěrové historii žalobkyně uvedla, že tyto prověřoval původní věřitel především na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalovaného před uzavřením předmětné smlouvy (informace uvedené v zákaznické kartě, bankovní výpisy, výplatní pásky) a z obchodního informačního systému původního věřitele, který obsahuje skóringový model, umožňující posouzení úvěruschopnosti. Z dokladů plynulo, že měsíční příjem žalovaného činí 15 500 Kč a že žije s rodiči. Na základě odborného posouzení schopnosti žalovaného splácet spotřebitelský úvěr dospěl původní věřitel k závěru, že zde nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet a následně se žalovaným uzavřel předmětnou smlouvu. 3. Žalovaný se k podané žalobě nijak nevyjádřil, skutková tvrzení žalobkyně nerozporoval a po celou dobu řízení zůstal vůči soudu nečinný. Žalovaný se k jednání soudu bez omluvy nedostavil. Za splnění podmínek stanovených v § 101 odst. 3 o. s. ř. soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků (PZ žalobkyně omluven). 4. Po provedeném dokazování soud zjistil dále následující skutkový stav: 5. Z výpisu z obchodního rejstříku soud zjistil, že žalobkyně je v tomto rejstříku zapsána od 16. 5. 2005 a že předmětem jejího podnikání je mj. poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru. 6. Ze smluv o půjčkách ze dne 11. 4. 2016 a 23. 11. 2015 soud zjistil, že žalovaný podepsal s původním věřitelem smlouvu o půjčkách (dále jen„ Smlouvy“), na jejichž základě se původní věřitel zavázal poskytnout žalovanému finanční prostředky formou bezúčelového spotřebitelského úvěru ve výši 25 000 Kč v hotovosti. Ve smlouvách byly uvedeny výše splatnosti jednotlivých částek, kdy se žalovaný zavázal půjčky vrátit a zaplatit žalovanému dle smlouvy o půjčce [číslo] celkovou částku 20 880 Kč a to jako poplatek za administrativní činnost ve výši 2 400 Kč, úrok ve výši 1 680 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 800 Kč. Při 58 splátkách činila RPSN 75,72 % a v případě prodlení měl platit úrok vedený ve Smluvních podmínkách. Ve vztahu k půjčce [číslo] mu žalobkyně určila částku 10 000 Kč a žalovaný se zavázal vrátit jí celkovou částku 17 400 Kč, když měl zaplatit poplatek za administrativní činnost ve výši 2 000 Kč, úrok ve výši 1 400 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek 4 000 Kč RPSN činila stejně jako u předchozí půjčky stejně tak jako nároky v případě nesplácení půjčky. 7. Z karty zákazníka ze dne 11. 4. 2016 a 23. 11. 2015 bylo zjištěno, že žalovaný bydlí u rodičů a má příjem kolem 16 000 Kč. Byl zaměstnán u [právnická osoba], s. r. o. jako skladový manipulant, když příjmy byly ověřeny z výplatních pásek a pracovních smluv. Výdaje na domácnost činily celkem 5 200 Kč. U karty ze dne 11. 4. 2016 bylo dále zjištěno, že žalovaný má splátky úvěru ve výši 1 200 Kč. 8. Podle ust. § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 9. Podle ust. § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 10. Podle ust. § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 11. Podle ust. § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 12. Podle ust. § 2991 odst. 2 o. z. se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 13. Podle ust. § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ ZSU“) je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 14. Podle ust. § 75 ZSU je poskytovatel a zprostředkovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. 15. Podle ust. § 86 odst. 1 ZSU poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odst. 1). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy (odst. 2). 16. Podle ust. § 87 odst. 1 ZSU poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 17. Smlouva byla uzavírána mezi původním věřitelem jako podnikatelem (ust. § 420 odst. 1 o. z.) a žalovaným v pozici spotřebitele (ust. § 419 o. z.), přičemž že Smlouva měla být smlouvou o spotřebitelském úvěru ve smyslu ust. § 2 odst. 1 ZSU vyplývá i ze Smlouvy samotné. Práva a povinnosti stran Smlouvy se proto řídí i režimem ZSU. 18. Po posouzení zjištěného skutkového stavu podle příslušných zákonných ustanovení dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná jen částečně. 19. Přestože z provedeného dokazování vyplývá, že účastníci měli v úmyslu uzavřít Smlouvu, která by byla podle jejího obsahu smlouvou o úvěru (§ 2395 o. z.), a to spotřebitelského úvěru (§ 2 odst. 1 ZSU), soud dospěl k závěru, že Smlouva nebyla platně uzavřena. Přestože původní věřitel posuzoval úvěruschopnost žalovaného v souladu s ust. § 86 odst. 2 ZSU na základě porovnání jeho příjmů a výdajů, přesto nebyla žalobkyně v řízení