17 C 218/2021-152 — Okresní soud v Olomouci

1. Žalobkyně se žalobou doručenou Okresnímu soudu v Olomouci dne 18. 10. 2021 domáhala po žalovaném zaplacení částky 125 000 Kč s příslušenstvím. Svou žalobu odůvodnila tím, že dne 22. 8. 2019 nabyla v rámci veřejné dražby podíl o velikosti ½ na pozemku parc. [číslo] jehož součástí je stavba [adresa], pozemku parc. [číslo] pozemku parc. [číslo] vše v kat. území a obci [obec] (dále jen„ nemovitosti“). Žalovaný užívá nemovitosti v celém rozsahu, tedy i podíl žalobkyně. Za užívání podílu na nemovitostech žalovaný ničeho nezaplatil, ačkoli ho k tomu žalobkyně opakovaně vyzývala. Naposledy žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní upomínku dne 2. 10. 2021. Žalobkyně požadovala úhradu bezdůvodného obohacení za užívání jejího podílu na nemovitostech za období od 1. 9. 2019 do 30. 9. 2021 ve výši 5 000 Kč měsíčně, tj. celkem 125 000 Kč, a to spolu se zákonným úrokem z prodlení od 2. 10. 2019, když den 1. 10. 2019 žalobkyně považuje za den, kdy žalovaný prokazatelně věděl, že je žalobkyně vlastníkem poloviny nemovitostí. 2. Žalobkyně podáním ze dne 24. 2. 2022, doplněným podáním ze dne 24. 3. 2022 a ze dne [datum] vzala svou žalobu částečně zpět a současně navrhla změnu žaloby spočívající v jejím rozšíření. Usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], ve znění opravného usnesení ze dne 25. 7. 2022, č. j. [číslo jednací], soud zastavil řízení v rozsahu částečného zpětvzetí žaloby a připustil změnu žaloby spočívající v tom, že žalobkyně nadále požadovala zaplacení částky 138 590 Kč s příslušenstvím. 3. Poté žalobkyně podáním ze dne 2. 8. 2022 opětovně navrhla změnu žaloby spočívající v jejím rozšíření. Usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], soud připustil změnu žaloby spočívající v rozšíření žaloby o částku 31 440 Kč s příslušenstvím. 4. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. 5. Soud provedl předložené listinné důkazy a učinil z nich následující skutková zjištění: -) z výpisu z katastru nemovitostí ke dni 18. 10. 2021 bylo zjištěno, že žalobkyně a žalovaný jsou spoluvlastníky pozemku parc. [číslo] jehož součástí je stavba [adresa], rod. dům, pozemku parc. [číslo] pozemku parc. [číslo] vše v obci a kat. území [obec], přičemž každý z nich vlastní podíl o velikosti 1/2. K podílu 1/2 je vázán exekuční příkaz k prodeji nemovitosti, osobou povinnou je žalovaný a osobou oprávněnou je žalobkyně; -) z usnesení soudního exekutora Mgr. [jméno] [příjmení] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], právní moc dne 12. 9. 2019, ve věci povinného – žalovaného, bylo zjištěno, že byl udělen příklep žalobkyni v dražbě nemovitých věcí – spoluvlastnický podíl o velikosti ½ k pozemku parc. [číslo] jehož součástí je stavba [adresa], rod. dům, pozemku parc. [číslo] pozemku parc. [číslo] vše v obci a kat. území [obec] (dále jen„ nemovitosti“); -) z výzev žalobkyně ze dne 8. 9. 2020, vč. podacích lístků, bylo zjištěno, že žalobkyně zaslala dne 9. 9. 2020 žalovanému na adresy [adresa žalovaného], a [ulice a číslo], [obec], výzvy k úhradě částky 60 000 Kč jako bezdůvodného obohacení za užívání jejího podílu na nemovitostech za období od 1. 9. 2019 do 31. 8. 2020 a současně jej vyzvala k vyklizení nemovitosti a předání klíčů do konce září 2020; -) ze znaleckého posudku č. [číslo] – [číslo] ze dne 24. 2. 2022, ve znění dodatku ze dne 1. 8. 2022, vypracovaného znalcem [příjmení] [jméno] [příjmení], bylo zjištěno, že tržní hodnota nájemného – bezdůvodné obohacení – za pronájem podílu ½ na nemovitostech za období od 22. 8. 2019 do 31. 1. 2022 činil 144 970 Kč, s tím, že tržní měsíční nájemné v roce 2019 činilo 4 758 Kč, v roce 2020 činilo 4 891 Kč, v roce 2021 činilo 5 048 Kč a v roce 2022 činilo 5 240 Kč; -) z čestného prohlášení [jméno] [příjmení], [datum narození], ze dne 13. 10. 2022 bylo zjištěno, že uvedená prohlásila, že dne 30. 7. 2021 byla svědkyní toho, jak žalovaný před domem na ulici [ulice] ve [obec], [adresa], vyhrožoval žalobkyni tím, že„ pokud se do domu kdokoliv nastěhuje, tak ho prohodí oknem“. Dále prohlásila, že žalobkyně ji, městskou policii [obec] a právníka pana [příjmení] poprosila, aby byli přítomni jejímu vstupu do domu za účelem převzetí klíčů od žalovaného a za účelem prohlédnutí domu. Svou žádost žalobkyně odůvodnila tím, že žalovaný svým chováním šíří strach a vyvolává oprávněné obavy o její zdraví. 6. Z uvedených skutkových zjištění soud dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu: Žalobkyně a žalovaný jsou spoluvlastníky pozemku parc. [číslo] jehož součástí je stavba [adresa], rod. dům, pozemku parc. [číslo] pozemku parc. [číslo] vše v obci a kat. území [obec], přičemž každý z nich vlastní podíl o velikosti 1/2. Žalobkyně svůj podíl nabyla na základě usnesení o příklepu soudního exekutora Mgr. [jméno] [příjmení] ze dne 22. 8. 2019, č. j. [číslo jednací], právní moc dne 12. 9. 2019. Žalobkyně zaslala dne 9. 9. 2020 žalovanému výzvy k úhradě částky 60 000 Kč jako bezdůvodného obohacení za užívání jejího podílu na nemovitostech za období od 1. 9. 2019 do 31. 8. 2020 a současně jej vyzvala k vyklizení nemovitostí a předání klíčů do konce září 2020. Znaleckým posudkem č. [číslo] – [číslo] ze dne 24. 2. 2022, ve znění dodatku ze dne 1. 8. 2022, vypracovaného znalcem [příjmení] [jméno] [příjmení], byla určena tržní hodnota nájemného – bezdůvodné obohacení – za pronájem podílu 1/2 na nemovitostech za období od 22. 8. 2019 do 31. 1. 2022 ve výši 144 970 Kč, s tím, že tržní měsíční nájemné v roce 2019 činilo 4 758 Kč, v roce 2020 činilo 4 891 Kč, v roce 2021 činilo 5 048 Kč a v roce 2022 činilo 5 240 Kč. 7. Podle § 2991 odst. 1, 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 8. Podle § 2999 občanského zákoníku není-li vydání předmětu bezdůvodného obohacení dobře možné, má ochuzený právo na peněžitou náhradu ve výši obvyklé ceny. Bylo-li plněno na základě neplatného nebo zrušeného právního jednání, právo na peněžitou náhradu však nevznikne v rozsahu, v jakém se to příčí účelu pravidla vylučujícího platnost právního jednání. 9. Podle § 1968 občanského zákoníku, dlužník, který svůj dluh řádně nesplní je v prodlení. 10. Podle § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 11. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 12. Soud zhodnotil všechny provedené důkazy v souladu se shora citovanými zákonnými ustanoveními a dospěl k tomuto právnímu závěru: Žalobkyně v řízení prokázala, že je spoluvlastnicí výše uvedených nemovitostí, a že nemovitosti v celém rozsahu užívá pouze žalovaný. Jelikož žalovaný bez oprávnění užíval věc ve vlastnictví žalobkyně, tj. podíl ½ na nemovitostech, vznikl žalobkyni v souladu s § 2991 občanského zákoníku vůči žalovanému nárok na vydání bezdůvodného obohacení za takové užívání jejího podílu na nemovitostech. Při výpočtu výše (rozsahu) bezdůvodného obohacení pak soud vycházel ze závěrů znaleckého posudku Ing. [jméno] [příjmení], včetně dodatku, podle kterých tržní měsíční nájemné za užívání podílu ½ na nemovitostech v roce 2019 činilo 4 758 Kč, v roce 2020 činilo 4 891 Kč, v roce 2021 činilo 5 048 Kč a v roce 2022 činilo 5 240 Kč. Za období od 1. 10. 2019 do 31. 7. 2022 tak činilo tržní nájemné za užívání podílu ½ na nemovitostech celkem částku 170 030 Kč. Co se týče splatnosti vzniklého bezdůvodného obohacení na straně žalovaného, vzal soud v potaz tyto rozhodné okamžiky. U bezdůvodného obohacení za období od 1. 10. 2019 do 31. 8. 2020, tj. celkem ve výši 53 402 Kč (3 x 4 758 Kč + 8 x 4 891 Kč), nastala splatnost dne 15. 9. 2020. Žalobkyně vyzvala žalovaného dopisem ze dne 8. 9. 2020, zaslaným dne 9. 9. 2020, k vydání (zaplacení) bezdůvodného obohacení za období od 1. 9. 2019 do 31. 8. 2020. Ve smyslu § 573 občanského zákoníku se má za to, že výzva byla žalovanému doručena třetí pracovní den po odeslání, tj. 14. 9. 2020. Od následujícího dne se žalovaný dostal do prodlení. U bezdůvodného obohacení za období od 1. 9. 2020 do 31. 10. 2021, tj. celkem ve výši 70 044 Kč (4 x 4 891 Kč + 10 x 5 048 Kč) nastala splatnost doručením žaloby žalovanému, tj. dne 22. 11. 2021. Od následujícího dne se žalovaný dostal do prodlení. U bezdůvodného obohacení za období od 1. 11. 2021 do 31. 1. 2022, tj. celkem ve výši 15 336 Kč (2 x 5 048 Kč + 1 x 5 240 Kč) nastala