18 C 254/2022-46 — Okresní soud v Olomouci

1. Žalobou podanou u zdejšího soudu dne 15. 8. 2022 se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 1 000 Kč s příslušenstvím (příslušenství představuje úrok z prodlení a náklady na uplatnění pohledávky ve výši 2 600 Kč), jakožto úvěru poskytnutého na základě smlouvy uzavřené s žalovaným dne 12. 5. 2022, který se žalovaný zavázal vrátit nejpozději do 14. 6. 2022. Dále požadovala částku 300 Kč sestávající ze dvou smluvních pokut ve výši 150 Kč, na níž jí vznikl nárok v důsledku porušení smluvních povinností žalovaným stanovených v předmětné smlouvě o úvěru. V neposlední řadě požadovala částku 1 068 Kč, která představuje poplatek za poskytnutí daného úvěru, který se žalovaný rovněž zavázal zaplatit. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, skutková tvrzení žalobkyně nerozporoval. 3. Na výzvu soudu dle § 115a o. s. ř., zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, když ve věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, se žalovaný nevyjádřil, přičemž byl rovněž poučen o následcích nevyjádření se ve stanovené lhůtě ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř., a proto má soud za to, že s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně vyslovila s tímto postupem souhlas. Soud proto rozhodl v souladu s ustanovením § 115a o. s. ř. bez jednání. 4. S ohledem na skutečnost, že proti tomuto rozsudku není přípustné odvolání (§ 202 odst. 2 o. s. ř.), obsahuje rozhodnutí zkrácené odůvodnění ve smyslu ustanovení § 157 odst. 4 o. s. ř. 5. Na základě provedených důkazů soud dospěl k tomuto skutkovému závěru. Žalobkyně s žalovaným uzavřela smlouvu o úvěru dne 12. 5. 2022, žalovaný poskytl fotokopii svého [číslo obč. průkazu] a ze svého bankovního účtu zaslal ověřující platbu. Listiny byly podepsány digitálně s uvedení rodného čísla žalovaného a jeho IP adresy. Smlouvou se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 1 000 Kč, což učinila převodem na bankovní účet žalovaného, a žalovaný se zavázal tento úvěr vrátit v době trvání úvěru (30 dní) společně s úrokem ve sjednané výši 39 % ročně (32 Kč) a poplatkem (ve výši 1 068 Kč, v případě vrácení úvěru řádně a včas ve výši 248 Kč). Žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalovaného lustrací v centrální evidenci exekucí, v databázi ISIR, registru REPI, v registru kradených dokladů, na základě výpisů z jeho běžného účtu (za období od 15. 2. 2022 do 8. 3. 2022 a za období od 14. 3. 2022 do 12. 4. 2022), na základě výplatní pásky za měsíc březen 2022 a provedla skóring žalovaného. Na základě vyhodnocení dospěla k měsíčnímu rozdílu příjmů a výdajů ve výši 2 721 Kč (příjmy 17 727 Kč mínus výdaje 5 553 Kč bydlení, 5 764 Kč osobní a 3 689 Kč jiné půjčky). Žalovaný se zavázal, že v případě porušení povinnosti předložit potvrzení o trvání zaměstnání a povinnosti předložit potvrzení, že proti němu nejsou vedena soudní řízení, zaplatí smluvní pokutu ve výši 15 % jistiny poskytnutého úvěru za každé porušení. V případě zaslání upomínek se žalovaný zavázal uhradit částku 450 Kč za první upomínku a částku 650 Kč za druhou upomínku, dále se zavázal uhradit 1 500 Kč za náklady spojené s předáním inkasní agentuře. Z upomínek a poštovních podacích lístků soud zjistil, že žalovanému byly zaslány dvě upomínky žalobkyní a následně byl vyzván k úhradě inkasní agenturou. Žalovaný ničeho neuhradil. 6. Podle § 2395 občanského zákoníku se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 7. Podle § 2399 odst. 1, 2 občanského zákoníku úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků. 8. Podle § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 9. Podle § 2 nař. vl. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 10. Soud po právní stránce uzavřel, že jednáním žalobkyně a žalovaného došlo k platnému uzavření úvěrové smlouvy dle § 2395 občanského zákoníku, neboť žalobkyně převzala závazek poskytnout žalovanému finanční prostředky do určité výše, což splnila, a žalovaný se zavázal tyto prostředky s úrokem splatit. Žalobkyně prokázala, že se dostatečně zabývala úvěruschopností žalovaného. Vzhledem k tomu, že předmětem sporu bylo zaplacení závazku žalovaného z úvěru, měla žalobkyně jako věřitel dle hmotněprávní normy břemeno tvrzení pouze o tom, že s žalovaným jako dlužníkem byla uzavřena konkrétní smlouva o úvěru, že na základě této smlouvy byly dlužníku finanční prostředky poskytnuty a že dlužník - žalovaný dluh řádně neuhradil. Z tohoto břemene tvrzení pak vyplývá pro žalobkyni břemeno důkazní jen ohledně prokázání tvrzení, že smlouva byla uzavřena a že na jejím základě byly žalovanému jako dlužníku poskytnuty finanční prostředky. Tuto povinnost žalobkyně splnila, když prokázala, že uzavřela s žalovaným platnou úvěrovou smlouvu, tedy poskytla žalovanému úvěrové prostředky ve sjednané výši způsobem sjednaným v úvěrové smlouvě. Bylo tedy pouze na žalovaném, aby tvrdil a prokázal, že poskytnuté úvěrové prostředky splatil, resp. že dluh zanikl jinak. To však žalovaný neučinil a soud proto shledal žalobu důvodnou a vyhověl jí, co do požadované jistiny s příslušenstvím (počátek prodlení odpovídá skutkovým zjištěním soudu, náklady spojené s uplatněním pohledávky žalobkyně doložila), smluvní pokuty i poplatku za poskytnutí úvěru. Lhůtu k plnění soud určil jako třídenní v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. 11. O nákladech řízení soud rozhodl v souladu s § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku [částka], jakožto zaplacený soudní poplatek. Lhůta k plnění byla i v tomto případě určena podle § 160 odst. 1 o. s. ř. jako třídenní.