18 C 274/2022-42 — Okresní soud v Olomouci

1. Žalobou podanou dne 21. 6. 2022 se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 1 500 Kč s příslušenstvím, jakožto přirážky k jízdnému za jízdu bez platného jízdního dokladu, jelikož žalovaný dne 6. 11. 2021 použil vozidlo hromadné dopravy a na výzvu se neprokázal platným jízdním dokladem. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, skutková tvrzení žalobkyně nikterak nerozporoval. 3. Na výzvu soudu dle § 115a o. s. ř., zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, když ve věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, se žalovaný nevyjádřil, přičemž byl rovněž poučen o následcích nevyjádření se ve stanovené lhůtě ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř., a proto má soud za to, že s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně s rozhodnutím bez jednání vyslovila souhlas. Soud proto rozhodl v souladu s ustanovením § 115a o. s. ř. bez jednání. 4. S ohledem na skutečnost, že se v dané procesní situaci jedná o tzv. bagatelní žalobu, když proti rozsudku ve věci samé není přípustné odvolání (§ 202 odst. 2 o. s. ř.), je odůvodnění tohoto rozsudku koncipováno ve smyslu ustanovení § 157 odst. 4 o. s. ř. 5. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: Dne 6. 11. 2021 v 11:31 byl žalovaný kontrolován na tramvajové lince 7 pověřeným zaměstnancem žalobkyně, přičemž se při této přepravní kontrole neprokázal žádným jízdním dokladem. Jeho totožnost byla ověřena z [číslo obč. průkazu] (hůře čitelné), což žalovaný stvrdil svým podpisem. Ve smluvních přepravních podmínkách žalobkyně stanovila za jízdu bez jízdního dokladu přirážku ve výši 1 500 Kč. Žalovaný žalobkyni ničeho neuhradil ani přes výzvu zaslanou ze strany žalobkyně. 6. Podle § 2550 občanského zákoníku se smlouvou o přepravě osoby dopravce zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné. 7. Podle § 2578 občanského zákoníku stanoví podrobnější úpravu přepravy osob a věcí jiný právní předpis, zejména předpisy, kterými se stanoví přepravní řády, nestanoví-li tak přímo použitelný předpis Evropských společenství. 8. Podle § 37 odst. 5 písm. b) zákona č. 266/1994 Sb. o drahách je cestující povinen se na výzvu pověřené osoby prokázat platným jízdním dokladem; neprokáže-li se platným jízdním dokladem z příčin na své straně, zaplatit jízdné z nástupní do cílové stanice nebo, nelze-li bezpečně zjistit stanici, kde cestující nastoupil, z výchozí stanice vlaku a přirážku k jízdnému, nebo pokud nezaplatí cestující na místě, prokázat se osobním dokladem a sdělit osobní údaje potřebné k vymáhání jízdného a přirážky k jízdnému. Podle odstavce 6 výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. Výše přirážky nesmí přesáhnout částku 1 500 Kč. Přirážka za porušení podmínek stanovených přepravním řádem činí nejvýše 1 500 Kč. 9. Podle § 3 odst. 1 vyhlášky č. 175/2000 Sb. o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu uzavřením přepravní smlouvy o přepravě osob (dále jen„ přepravní řád“) vzniká mezi dopravcem a cestujícím na základě přepravního řádu, tarifu a vyhlášených smluvních přepravních podmínek závazkový právní vztah, jehož obsahem je zejména závazek dopravce přepravit cestujícího ze stanice nástupní do stanice cílové spoji uvedenými v jízdním řádu řádně a včas a závazek cestujícího dodržovat přepravní řád a smluvní přepravní podmínky a zaplatit cenu za přepravu (dále jen„ jízdné“) podle tarifu. Podle odstavce 2 je přepravní smlouva uzavřena, jestliže cestující využije svého práva k přepravě z jízdního dokladu tím, že nastoupí do vozidla nebo vstoupí do označeného prostoru přístupného jen s platným jízdním dokladem (dále jen„ nástup do vozidla“). 10. Podle § 4 přepravního řádu se cestující pro účely kontroly uzavření přepravní smlouvy po dobu jejího plnění prokazuje platným jízdním dokladem, není-li dále stanoveno jinak. 11. Podle § 7 odst. 3, 5, 6 přepravního řádu (3) Cestující platí jízdné před nástupem do vozidla a dopravce mu za zaplacené jízdné vydá jízdenku. Platí-li cestující jízdné po nástupu do vozidla, dopravce mu vydá jízdenku ve vozidle nebo zajistí, aby takto zaplacené jízdné bylo zaevidováno odbavovacím systémem. (5) Nezakoupil-li si cestující jízdenku před nástupem do vozidla, přestože mu to dopravce umožnil, smí nastoupit do vozidla bez jízdenky, jestliže dopravce zajišťuje ve vozidle prodej jízdenek a cestující si zakoupí jízdenku po nástupu do vozidla bezodkladně. V takovémto případě cestující zaplatí jízdné s přirážkou. Výši této přirážky stanoví dopravce ve smluvních přepravních podmínkách a uvede v tarifu. Dopravce ve smluvních přepravních podmínkách uvede linky nebo spoje, u kterých je možno po nástupu do vozidla zakoupit si jízdenku s přirážkou. (6) Nezakoupil-li si cestující jízdenku podle odstavce 3 nebo podle odstavce 5 a je přepravován bez platné jízdenky, považuje se za cestujícího, který se z příčin na své straně neprokázal platným jízdním dokladem. 12. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 13. Podle § 2 nařízení vlády 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 14. Soud po právním hodnocení věci dospěl k tomu, že žalovaný s žalobkyní uzavřel smlouvu o přepravě osob tím, že použil dopravní prostředek žalobkyně, přičemž se současně při kontrole neprokázal jízdním dokladem. Tím mu vznikla povinnost uhradit přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč. Žalovaný netvrdil (současně ani neprokázal), že žalobní nárok, byť alespoň částečně, uhradil, respektive, že tento zanikl některým z jiných zákonných způsobů. Vzhledem k tomu soud žalobě vyhověl včetně požadovaných úroků z prodlení, jelikož tvrzený počátek prodlení u uplatněného nároku odpovídá skutkovým zjištěním soudu. Lhůta k plnění byla stanovena obecná třídenní ve smyslu ustanovení § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. 15. O nákladech řízení soud rozhodl v souladu s § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku 1 489 Kč, neboť byla v řízení plně procesně úspěšná. V daném případě náklady řízení tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč a odměna za zastoupení. Odměna je určena dle § 14b advokátního tarifu a tvoří jí částka ve výši 3 x 200 Kč za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, sepis žaloby) a dále částka ve výši 3 x 100 Kč jakožto paušální náhrada hotových výdajů za uvedené úkony. Odměna a náhrada jsou dále zvýšeny o 21 % představujících náhradu DPH (tj. 189 Kč). Náhradu nákladů řízení je žalovaný povinen zaplatit v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř. prostřednictvím advokáta žalobkyně. Lhůtu k plnění soud stanovil třídenní podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.