19 C 148/2022-23 — Okresní soud v Olomouci

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne 19. 4. 2022 domáhala po žalované zaplacení částky 3 313 Kč se zákonným úrokem z prodlení. Tvrdila, že mezi účastníky byla uzavřena pojistná smlouva [číslo] o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla [anonymizována dvě slova], [registrační značka] s datem počátku pojištění od 4. 11. 2019. Pojištění bylo sjednáno na dobu neurčitou s ročním pojistným ve výši 5 028 Kč, splatným čtvrtletně v částce 1 257 Kč. Žalovaná nezaplatila pojistné splatné dne 4. 2. 2020 a 4. 5. 2020. Z tohoto důvodu jí byla žalobkyní zaslána upomínka, v níž byla žalovaná vyzvána k zaplacení nedoplatku pojistného a upozorněna na skutečnost, že pokud nedoplatek uhrazen nebude, dojde k zániku pojistné smlouvy. Vzhledem k tomu, že žalovaná ani v dodatečné lhůtě dlužné pojistné nezaplatila, zaniklo pojištění z důvodu nezaplacení pojistného, a to ke dni 17. 9. 2020. Za období od 4. 2. 2020 do 30. 9. 2020 včetně činí dlužné pojistné částka ve výši 3 313 Kč, když pojistná smlouva byla ukončena ke dni 17. 9. 2020 a pojistitel má právo na pojistné do konce kalendářního měsíce, ve kterém pojištění zaniklo. Žalobkyně dále uplatňuje nárok na úrok z prodlení v zákonné výši ročně z dlužné částky, a to konkrétně od 5. 2. 2020 do zaplacení z částky 1 257 Kč, od 5. 5. 2020 z částky 1 257 Kč do zaplacení a z částky 799 Kč od 5. 8. 2020 do zaplacení. Předžalobní výzva ve smyslu ustanovení § 142a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) byla žalované odeslána dne 22. 11. 2021. Žalovaná dosud ničeho neuhradila. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Na výzvu soudu dle § 115a o. s. ř., zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, když ve věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, se žalovaná nevyjádřila. Proto má soud za to, že žalovaná s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání souhlasí. Soud proto rozhodl v souladu s ustanovením § 115a o. s. ř. bez jednání. 4. S ohledem na skutečnost, že se v dané procesní situaci jedná o tzv. bagatelní žalobu, když proti rozsudku ve věci samé není přípustné odvolání (§ 202 odst. 2 o. s. ř.), je odůvodnění tohoto rozsudku koncipováno ve smyslu ustanovení § 157 odst. 4 o. s. ř. 5. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: 6. Účastníci řízení dne 4. 11. 2019 uzavřeli pojistnou smlouvu [číslo] o havarijním pojištění a pojištění odpovědnosti z provozu vozidla o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla [anonymizována dvě slova], [registrační značka], VIN: [anonymizováno], s počátkem pojištění ke dni 4. 11. 2019. Bylo sjednáno roční pojistné v celkové výši 5 028 Kč se čtvrtletním způsobem placení. Žalovaná nezaplatila pojistné splatné dne 4. 2. 2020 a 4. 5. 2020. Z tohoto důvodu jí byla žalobkyní zaslána upomínka, v níž byla žalovaná vyzvána k zaplacení dlužného pojistného nejpozději do 29. 7. 2020. Dále byla žalovaná upozorněna na zánik pojištění v případě neuhrazení dlužného pojistného v uvedené lhůtě. Pojistné zaniklo v souladu s § 12 odst. 1, písm. e) zák. č. 168/1999 Sb. pro neplacení pojistného dne 17. 9. 2020, o čemž byl žalovaná informována doporučeně zaslaným dopisem ze dne 21. 9. 2021, a byla opětovně vyzvána k úhradě dlužného pojistného v celkové výši 3 313 Kč. Za procesní pasivity žalované nemá soud za prokázané, že by žalovaný něčeho na uvedený dluh uhradil, popř. že by dluh zanikl některým ze zákonných způsobů. 7. Dle § 2758 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) se pojistnou smlouvou pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. Tento zákon upravuje vztahy účastníků pojištění vzniklého na základě pojistné smlouvy, pokud zvláštní právní předpis tyto vztahy neupravuje jinak. 8. Dle § 2783 odst. 2 o. z., je jednorázové pojistné splatné dnem počátku pojištění. Je-li ujednáno běžné pojistné, je splatné prvního dne pojistného období; není-li ujednáno pojistné období jako časové období, za které se platí běžné pojistné, považuje se za ujednané pojistné období roční. 9. Dle § 3 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, pojištění odpovědnosti vzniká na základě pojistné smlouvy uzavřené mezi pojistníkem a pojistitelem. Pojistitel je vždy povinen uzavřít pojistnou smlouvu, jestliže návrh na její uzavření neodporuje tomuto zákonu, zákonu upravujícímu pojistnou smlouvu nebo pojistným podmínkám pojistitele. V pojistné smlouvě se mohou smluvní strany od tohoto zákona odchýlit jen tehdy, pokud tím nedochází ke snížení nebo omezení nároků poškozeného, vyplývajících z práva na náhradu škody z pojištění odpovědnosti, způsobené provozem vozidla. 10. Dle § 12 odst. 1 písm. e) zákona č. 168/1999 Sb., pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona zaniká dnem následujícím po marném uplynutí lhůty stanovené pojistitelem v upomínce k zaplacení pojistného nebo jeho části, doručené pojistníkovi; tato lhůta nesmí být kratší než 1 měsíc a upomínka pojistitele musí obsahovat upozornění na zánik pojištění odpovědnosti v případě nezaplacení dlužného pojistného a o této upomínce pojistitel současně informuje osobu uvedenou v pojistné smlouvě jako vlastník tuzemského vozidla, jde-li o osobu odlišnou od pojistníka; lhůtu stanovenou pojistitelem v upomínce k zaplacení pojistného nebo jeho části lze před jejím uplynutím dohodou prodloužit. 11. Dle § 13 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., pojištění odpovědnosti zanikne-li pojištění odpovědnosti před uplynutím doby, na kterou bylo pojištění sjednáno, má pojistitel právo na pojistné do konce kalendářního měsíce, ve kterém pojištění odpovědnosti zaniklo. Zbývající část zaplaceného pojistného je pojistitel povinen vrátit. Nastala-li v době do zániku pojištění odpovědnosti škodná událost, vzniká pojistiteli právo na pojistné podle věty první; povinnost zbývající část pojistného vrátit má pouze tehdy, jestliže mu z této škodné události nevznikne povinnost plnit. 12. Dle § 1970 o. z., může věřitel, který řádně a včas splnil své smluvní povinnosti, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li si strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výši takto stanovená. 13. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 14. Soud dospěl k závěru, že mezi účastníky byla platně uzavřena pojistná smlouva, přičemž jejím předmětem bylo sjednané pojištění odpovědnosti z provozu předmětného motorového vozidla, a to oproti závazku žalované jako pojistníka platit za sjednané pojištění sjednané běžné – roční pojistné v celkové výši 5 028 Kč, jež bylo splatné ve čtvrtletních splátkách ve výši 1 257 Kč. V řízení nebylo prokázáno ani jinak nevyšlo najevo, že by žalovaná uhradila dohodnuté pojistné splatné k 4. 2. 2020 a 4. 5. 2020 ani v dodatečné lhůtě poskytnuté jí žalobkyní, soud tedy dospěl k závěru, že pojištění zaniklo v souladu s ustanovením § 12 odst. 1, písm. e) zákona č. 168/1999 Sb. ke dni 17. 9. 2020. Žalobkyně ve smyslu ustanovení § 13 odst. 2 z. č. 168/1999Sb. eviduje nezaplacené pojistné za období od 4. 2. 2020 do 30. 9. 2020 v celkové výši 3 313 Kč. V řízení leželo břemeno důkazní na žalované, bylo tedy na ní, aby prokázala, že žalobkyni plnila, případně, že pojistné zaniklo jiným způsobem. Žalovaná se však k podané žalobě nijak nevyjádřila, nárok žalobkyně nijak nerozporovala. Z uvedeného důvodu nemá soud pochybnosti o důvodnosti žaloby na zaplacení dlužného pojistného co do částky 3 313 Kč, která odpovídá neuhrazenému pojistnému a poměrné výši pojistného za období od 4. 2. 2020 do 30. 9. 2020. Dále byla žalovaná zavázána podle § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nař. vl. 351/2013 Sb. k úhradě zákonného úroku z prodlení plynoucího ode dne následujícího po splatnosti té které splátky pojistného tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí. 15. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 o. s. ř. a 142a odst. 1 o. s. ř., když žalobkyně byla plně procesně úspěšným účastníkem a žalovaná tak má povinnost nahradit jí účelně vynaložené náklady řízení ve výši 600 Kč. V souladu s § 151 odstavec 3 o. s. ř. ve spojení s § 1 a 2 vyhlášky 254/2015 Sb. pak žalobkyni, která nebyla v řízení zastoupena zástupcem podle § 137 odstavec 2 o. s. ř. a nedoložila výši hotových výdajů svých nebo svého jiného zástupce, náleží paušální náhrada ve výši 200 Kč za dva úkony po 100 Kč za sepis žaloby a výzvu k plnění a dále zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč. 16. Lhůty k plnění stanovil soud jakožto obecné třídenní pariční lhůty v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.