19 C 16/2022-38 — Okresní soud v Olomouci

1. Žalobou podanou dne 7. 12. 2021 se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 1 500 Kč s příslušenstvím, jakožto sankce za jízdu bez platného jízdního dokladu, tj. za porušení smluvních přepravních podmínek žalobkyně, když žalovaná dne 9. 7. 2021 použila vozidlo hromadné dopravy žalobkyně bez platného jízdního dokladu. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Na výzvu soudu dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, když ve věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, se žalovaná nevyjádřila. Proto má soud za to, že žalovaná s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání souhlasí. Soud proto rozhodl v souladu s ustanovením § 115a o. s. ř. bez jednání. 4. S ohledem na skutečnost, že se v dané procesní situaci jedná o tzv. bagatelní žalobu, když proti rozsudku ve věci samé není přípustné odvolání (§ 202 odst. 2 o. s. ř.), je odůvodnění tohoto rozsudku koncipováno ve smyslu ustanovení § 157 odst. 4 o. s. ř. 5. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: 6. Dne 9. 7. 2021 v 9:16 hodin byla žalovaná na lince 16 provozované žalobkyní kontrolována pověřeným zaměstnancem žalobkyně (služ. [číslo]), přičemž se při této přepravní kontrole neprokázala jízdním dokladem. Její totožnost byla ověřena z [číslo obč. průkazu], což žalovaná stvrdila svým podpisem na zápisu o provedené přepravní kontrole. Ze smluvních přepravních podmínek Integrovaného dopravního systému [územní celek] platných od 1. 6. 2021 bylo zjištěno, že žalobkyně v těchto přepravních podmínkách stanovila přirážku k jízdnému pro případ jízdy bez platného jízdního dokladu ve výši 1 500 Kč. Žalovaná žalobkyni ničeho neuhradila ani přes výzvu právního zástupce žalobkyně ze dne 16. 11. 2021, která byla odeslána žalované dne 18. 11. 2021 prostřednictvím provozovatele poštovních služeb na adresu trvalého pobytu. 7. Podle § 2550 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) smlouvou o přepravě osoby se dopravce zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné. 8. Podle § 2578 o. z. podrobnější úpravu přepravy osob a věcí stanoví jiný právní předpis, zejména předpisy, kterými se stanoví přepravní řády, nestanoví-li tak přímo použitelný předpis Evropských společenství. 9. Podle § 3 odst. 1, 2 vyhlášky č. 175/2000 Sb. o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu uzavřením přepravní smlouvy o přepravě osob (dále jen "přepravní smlouva") vzniká mezi dopravcem a cestujícím na základě přepravního řádu, tarifu 1) a vyhlášených smluvních přepravních podmínek závazkový právní vztah, jehož obsahem je zejména závazek dopravce přepravit cestujícího ze stanice nástupní do stanice cílové spoji uvedenými v jízdním řádu řádně a včas a závazek cestujícího dodržovat přepravní řád a smluvní přepravní podmínky a zaplatit cenu za přepravu (dále jen "jízdné") podle tarifu. Přepravní smlouva je uzavřena, jestliže cestující využije svého práva k přepravě z jízdního dokladu tím, že nastoupí do vozidla nebo vstoupí do označeného prostoru přístupného jen s platným jízdním dokladem (dále jen "nástup do vozidla"). 10. Podle § 4 vyhlášky č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu ve znění pozdějších předpisů, cestující se pro účely kontroly uzavření přepravní smlouvy po dobu jejího plnění prokazuje platným jízdním dokladem, není-li dále stanoveno jinak. 11. Podle § 7 odst. 3, 5, 6 vyhlášky č. 175/2000 Sb. o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu (3) Cestující platí jízdné před nástupem do vozidla a dopravce mu za zaplacené jízdné vydá jízdenku. Platí-li cestující jízdné po nástupu do vozidla, dopravce mu vydá jízdenku ve vozidle nebo zajistí, aby takto zaplacené jízdné bylo zaevidováno odbavovacím systémem. (5) Nezakoupil-li si cestující jízdenku před nástupem do vozidla, přestože mu to dopravce umožnil, smí nastoupit do vozidla bez jízdenky, jestliže dopravce zajišťuje ve vozidle prodej jízdenek a cestující si zakoupí jízdenku po nástupu do vozidla bezodkladně. V takovémto případě cestující zaplatí jízdné s přirážkou. Výši této přirážky stanoví dopravce ve smluvních přepravních podmínkách a uvede v tarifu. Dopravce ve smluvních přepravních podmínkách uvede linky nebo spoje, u kterých je možno po nástupu do vozidla zakoupit si jízdenku s přirážkou. (6) Nezakoupil-li si cestující jízdenku podle odstavce 3 nebo podle odstavce 5 a je přepravován bez platné jízdenky, považuje se za cestujícího, který se z příčin na své straně neprokázal platným jízdním dokladem. 12. Podle § 49 vyhlášky č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu (1) Dopravce ve veřejné drážní osobní dopravě na dráze celostátní a regionální a na dráze lanové vyhlašuje smluvní přepravní podmínky uveřejněním jejich plného znění v Přepravním a tarifním věstníku a dále je zveřejňuje na místech určených pro styk s cestujícími a podstatnou část z nich zveřejňuje v knižním vydání jízdního řádu, případně i ve vozidle. Dopravce ve veřejné linkové dopravě vyhlašuje smluvní přepravní podmínky uveřejněním jejich plného znění na místech určených pro styk s cestujícími a dále podstatnou část z nich zveřejňuje v jízdním řádu a ve vozidle. Dopravce v městské hromadné dopravě vyhlašuje smluvní přepravní podmínky uveřejněním jejich plného znění na místech určených pro styk s cestujícími a podstatnou část z nich zveřejňuje ve vozidle, případně v jízdním řádu. (2) Smluvní přepravní podmínky vyhlášené podle odstavce 1 nesmějí být v rozporu s ustanoveními tohoto přepravního řádu ani s ustanoveními jiných právních předpisů. Úroveň poskytovaných přepravních služeb nesmí být smluvními přepravními podmínkami zhoršena osobám, jejichž potřeby jsou uspokojovány, oproti úpravě dané tímto přepravním řádem. (3) Uzavřením přepravní smlouvy přistupuje cestující na smluvní přepravní podmínky vyhlášené dopravcem. (4) Přepravní doklady, zejména jízdenka a zavazadlový lístek, mohou mít také podobu elektronického záznamu, pokud postupy užité při záznamu a zpracování údajů zaručují funkční rovnocennost jízdních a přepravních dokladů vydaných dopravcem v písemné podobě. 13. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 14. Podle § 2 nař. vl. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 15. Soud, s ohledem na výše citovaná ustanovení právních norem uzavírá, že žalobkyně prokázala, že žalovaná použila dne 9. 7. 2021 dopravní prostředek žalobkyně, přičemž se při přepravní kontrole neprokázala platným jízdním dokladem, čímž porušila podmínky smlouvy o přepravě, a proto jí vznikla povinnost uhradit přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč. V dané procesní situaci bylo pouze na žalované, aby tvrdila a současně soudu prokázala, že žalobkyni žalobní nárok, byť alespoň částečně, uhradila, respektive že tento zanikl některým z jiných zákonných způsobů. Žalovaná takovou skutečnost netvrdila a ani se z provedeného dokazování nepodává. Vzhledem k tomu, že žalovaná porušila svou smluvní povinnost opírající se o shora uvedenou právní úpravu, soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení, kdy žalobkyní tvrzený počátek prodlení odpovídá skutkovým zjištěním soudu. Lhůta k plnění byla stanovena jakožto obecná třídenní pariční lhůta, a to ve smyslu ustanovení § 160 odst. 1 věta před středníkem zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen„ o. s. ř.“). 16. O nákladech řízení soud rozhodl v souladu s § 142 odst. 1 o. s. ř., a § 142a o. s. ř. tak, že uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku 1 489 Kč, neboť žalobkyně byla v řízení plně procesně úspěšnou stranou, a proto jí přísluší náhrada účelně vynaložených nákladů řízení. V daném případě pak náklady řízení tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, dále pak odměna za zastoupení advokátem za 3 úkony právní služby po 200 Kč, celkem tedy 600 Kč dle § 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, návrh ve věci samé), 3 x režijní paušál po 100 Kč, celkem tedy 300 Kč za tyto úkony právní služby dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb. a 21% DPH z odměny a náhrad v celkové výši 189 Kč, když právní zástupce žalobkyně je plátcem DPH. Podmínky k aplikaci § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. byly splněny, neboť řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném žalobkyní opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech a předmětem řízení je peněžité plně