19 C 177/2022-57 — Okresní soud v Olomouci

1. Žalobou podanou u soudu dne 22. 5. 2022 se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 1 495 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení za dobu od 12. 8. 2020 do zaplacení a nákladů spojených s mimosoudním uplatněním pohledávky ve výši 300 Kč. Žalobkyně je příjemcem příspěvku placeného vlastníkem, popř. provozovatelem motorového vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla a uhrazení tohoto příspěvku se žalobkyně žalobou domáhala. Žalovaný jako vlastník/provozovatel neměl od 14. 12. 2019 do 5. 1. 2020 sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla [registrační značka]. Vozidlo nebylo pojištěno 23 dní a žalobkyni vznikl nárok na příspěvek ve výši 1 495 Kč vypočtený denní sazbou dle druhu vozidla (konkrétně 65 Kč za den). Svůj nárok žalobkyně dovozovala ze zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, konkrétně z § 4 odst. 1, když v souladu s § 4 odst. 6 zaslala žalobkyně žalovanému výzvu k úhradě příspěvku a splatnost příspěvku nastala dne 11. 8. 2020. Dne 2. 3. 2022 byla žalovanému zaslána předžalobní upomínka ve smyslu § 142a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.). Žalobkyně rovněž požadovala uhradit poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč dle § 4 odst. 4 zákona č. 168/1999 Sb. Dále se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 7 475 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení za dobu od 10. 2. 2021 do zaplacení a nákladů spojených s mimosoudním uplatněním pohledávky ve výši 300 Kč. Žalobkyně je příjemcem příspěvku placeného vlastníkem, popř. provozovatelem motorového vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla a uhrazení tohoto příspěvku se žalobkyně žalobou domáhala. Žalovaný jako vlastník/provozovatel neměl od 16. 6. 2020 do 8. 10. 2020 sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla [registrační značka]. Vozidlo nebylo pojištěno 115 dní a žalobkyni vznikl nárok na příspěvek ve výši 7 475 Kč vypočtený denní sazbou dle druhu vozidla (konkrétně 65 Kč za den). Svůj nárok žalobkyně dovozovala ze zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, konkrétně z § 4 odst. 1, když v souladu s § 4 odst. 6 zaslala žalobkyně žalovanému výzvu k úhradě příspěvku a splatnost příspěvku nastala dne 9. 2. 2021. Dne 2. 3. 2022 byla žalovanému zaslána předžalobní upomínka ve smyslu § 142a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.). Žalobkyně rovněž požadovala uhradit poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč dle § 4 odst. 4 zákona č. 168/1999 Sb. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Na výzvu soudu dle § 115a o. s. ř., zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, když ve věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, se žalovaný nevyjádřil. Soud má tedy za to, že žalovaný s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání souhlasí a rozhodl proto v souladu s ustanovením § 115a o. s. ř. bez jednání. 4. S ohledem na skutečnost, že se v dané procesní situaci jedná o tzv. bagatelní žalobu, když proti rozsudku ve věci samé není přípustné odvolání (§ 202 odst. 2 o. s. ř.), je odůvodnění tohoto rozsudku koncipováno ve smyslu ustanovení § 157 odst. 4 o. s. ř. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: 5. Žalovaný byl veden v registru vozidel v období od 14. 12. 2019 do 5. 1. 2020 a od 16. 6. 2020 do 8. 10. 2020 jako vlastník/provozovatel vozidla s [registrační značka], které nebylo v uvedených obdobích pojištěno. Za tato období vznikla žalovanému ze zákona povinnost na uhrazení příspěvku do garančního fondu [anonymizováno] z titulu neuhrazeného pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Žalobkyně vyčíslila výši příspěvku za výše uvedená období na částky 1 495 Kč a 7 475 Kč a náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek na částku 2 x 300 Kč. K úhradě příspěvku byl žalovaný opakovaně vyzván. U výzev ze dnů 26. 11. 2020 a 28. 5. 2020 bylo prokázáno, že se dostaly do dispoziční sféry adresáta, stejně jako upomínky II. ze dne 1. 4. 2021 a dne 15. 10. 2020. Pokud jde o upomínky ze dne 4. 3. 2021 a dne 3. 9. 2020 a výzvy ze dne 5. 1. 2022, u těch nebylo prokázáno ani odeslání. Žalovanému byly na adresu trvalého pobytu zástupkyní žalobkyně zaslány dne 2. 3. 2022 předžalobní upomínky ve smyslu § 142a o. s. ř. k oběma uplatněným nárokům. 6. Podle § 1 odst. 2 písm. a) zákona č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla ve znění platném a účinném do 31. 12. 2020 nestanoví-li tento zákon jinak, musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené. 7. Podle § 3 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla ve znění platném a účinném do 31. 12. 2020 uzavřít pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti je povinen vlastník tuzemského vozidla nebo řidič cizozemského vozidla, nestanoví-li tento zákon jinak. Tím není dotčeno právo uzavřít takovou smlouvu jako pojištění cizího pojistného rizika. 8. Podle § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla ve znění platném a účinném do 31. 12. 2020 vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen„ osoba povinná k zaplacení příspěvku“) jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. 9. Podle § 4 odst. 3 zákona č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla ve znění platném a účinném do 31. 12. 2020 výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla. 10. Podle § 4 odst. 4 zákona č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla ve znění platném a účinném do 31. 12. 2020 osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit Kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. 11. Podle § 4 odst. 7 zákona č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla ve znění platném a účinném do 31. 12. 2020 výzva k zaplacení příspěvku musí obsahovat popis důvodů vzniku nároku na příspěvek, vyčíslení výše příspěvku a nákladů Kanceláře, lhůtu ke splnění povinnosti zaplatit příspěvek v trvání nejméně 30 dní ode dne doručení výzvy, poučení adresáta o jeho právech a povinnostech včetně možnosti doložit Kanceláři okolnosti vylučující vznik nároku na příspěvek a poučení o možnosti Kanceláře uplatnit nárok na zaplacení příspěvku a nákladů Kanceláře u soudu. 12. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně a včas splnil své smluvní povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li si strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výši takto stanovená. 13. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 14. Soud na zjištěný skutkový stav aplikoval výše citovaná zákonná ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Žalobkyni vznikl vůči žalovanému nárok na zaplacení příspěvku vlastníka/provozovatele motorového vozidla provozovaného bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla [registrační značka] za dobu od 14. 12. 2019 do 5. 1. 2020 a od 16. 6. 2020 do 8. 10. 2020 ve výši 1 495 Kč a 7 475 Kč a rovněž nárok na zaplacení nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 2 x 300 Kč. Žalobkyně prokázala splnění zákonných požadavků na obsah výzvy k zaplacení příspěvku (výzvy ze dnů 26. 11. 2020 a 28. 5. 2020) v souladu s § 4 odst. 7 zákona č. 168/1999 Sb. a rovněž prokázala, že se dostaly do dispoziční sféry adresáta. V řízení bylo tedy pouze na žalovaném, aby úhradu dlužného příspěvku za žalobkyní požadované období soudu tvrdil a prokázal. Žalovaný, v řízení zcela pasivní, netvrdil žádné skutečnosti, z nichž by bylo možné dovozovat, že dluh uhradil, případně, že uplatněná pohledávka zanikla některým z jiných zákonných důvodu a žádná taková skutečnost ani v průběhu řízení nevyšla najevo. Soud tedy rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni z titulu dlužného příspěvku dle § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb. částku ve výši 8 970 Kč, náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek dle § 4 odst. 4 zákona č. 168/1999 Sb. ve výši 2 x 300 Kč, spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 1 495 Kč od 12. 8. 2020 do zaplacení a z čá