19 C 88/2019-477 — Okresní soud v Olomouci

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne 27. 2. 2019 domáhala po žalovaném zaplacení částky 350 462,95 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že dne 18. 8. 2017 při kontrole měřícího zařízení na odběrném místě na adrese [adresa], že ochoz nad měřícím zařízením není zcela v pořádku. Ochoz na první pohled vypadal uzavřený, páčka na kulovém uzávěru směřovala směrem dolů, avšak po odejmutí šroubu a páčky bylo zjištěno, že na páčce bylo upilováno vnitřní dosedací oko. Kulový uzávěr byl ve stavu otevřeno. Ochoz byl otevřený a plyn byl tak žalovaným odebírán mimo měřící zařízení. Kulový uzávěr byl pověřeným pracovníkem uzavřen a zaplombován, čímž bylo zamezeno dalšímu neoprávněnému odběru plynu. Počátek neoprávněného odběru byl stanoven v souladu s § 9 vyhlášky č. 108/2011 Sb., o měření plynu a o způsobu stanovení náhrady škody při neoprávněném odběru, neoprávněné dodávce, neoprávněném uskladňování, neoprávněné přepravě nebo neoprávněné distribuci plynu (dále jen„ vyhláška“), jako den následující po poslední kontrole odběrného místa, tedy den následující po posledním provedeném odečtu měřidla, při kterém pověřený pracovník nezaznamenal podezření na neoprávněný odběr plynu. Konec neoprávněného odběru plynu pak odpovídá dni předcházejícímu dni, kdy byl neoprávněný odběr zjištěn. Výše škody spočívající v neoprávněném odběru plynu byla stanovena v souladu s § 9 odst. 3 vyhlášky v závislosti na době trvání neoprávněného odběru a počtu a příkonu instalovaných plynových spotřebičů, které byly na místě zdokumentovány. Podrobné vyčíslení škody na základě plynových spotřebičů zjištěných na odběrném místě bylo provedeno daňovým dokladem [číslo] kterým bylo celkové množství neoprávněně odebraného plynu, v souladu s uvedenými právními předpisy, po odečtení spotřeby zaznamenané na měřidle, stanoveno na 232 683,89 kWh a dlužná částka stanovena v celkové výši 350 462,95 Kč za období od 17. 11. 2016 do 17. 8. 2017 se splatností do 21. 9. 2017. Jelikož požadovanou částku žalovaný neuhradil, žalobkyně mu prostřednictvím právního zástupce zaslala předžalobní upomínku k úhradě dne 13. 9. 2018. 2. Žalovaný se k podané žalobě vyjádřil tak, že uplatněný nárok neuznává ani co do důvodu, ani co do výše. Žalovaný nikdy nezasahoval do měřícího zařízení ani s ním nijak nemanipuloval. Kontrola měřícího zařízení proběhla bez účasti žalovaného. Žalobkyně na žalovaného podala trestní oznámení, které bylo odloženo jako nedůvodné. V podání ze dne 20. 5. 2019 žalovaný uváděl, že by žalobkyně měla jednoznačně vysvětlit, jak stanovila období údajného neoprávněného odběru (17. 11. 2016 – 17. 8. 2017). Dále namítal použití § 9 odst. 3 vyhlášky, kdy tento způsob určení škody je v příkrém rozporu s usnesením Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 29/13 a navrhl zkoumat skutečnou výši škody na základě znaleckého posudku. Žalovaný rovněž vznesl námitku promlčení, neboť žalobkyně neprokázala, v jakém časovém období mělo k neoprávněnému odběru plynu dojít. V podáních ze dnů 20. 6. 2019 a 4. 7. 2019 se žalovaný vyjádřil, že na odběrném místě docházelo v minulých letech k odběru zemního plynu [právnická osoba] [anonymizováno] a je sporné, kolik plynu za předmětné období odebral žalovaný a kolik předmětná společnost. U jednání soudu dne 21. 5. 2019 žalovaný uvedl, že předmětná společnost byla napojena na stejný plynoměr a žalovaný jí to přefakturovával. V podání ze dne 10. 10. 2019 žalovaný rovněž tvrdil, že užíval pouze jeden kus plynového spotřebiče a že na spotřebu plynu měla v minulých letech podstatný vliv i skutečnost, že na střeše odběrného místa jsou umístěny solární panely na ohřev teplé vody, které byly funkční až do konce roku 2018. Podáním ze dne 11. 11. 2019 uvedl, že na adrese odběrného místa měl být zjištěn dlouhodobý únik plynu. V podání ze dne 9. 3. 2020 žalovaný uvedl, že odmítá údajnou přefakturaci [právnická osoba] [anonymizováno] jako zcela nepodložené tvrzení, které bylo učiněno až po koncentraci řízení. V rámci závěrečného návrhu žalovaný uvedl, že žalobkyně navrhovala důkazy k přefakturaci plynu předmětné společnosti až po koncentraci řízení a že z nich vycházel znalec [příjmení] [příjmení], který tyto důkazy neměl použít a není tak určena výše případného neoprávněného odběru. Dále namítal, že nebylo vyvráceno tvrzení žalovaného o používání solárních panelů na ohřev vody. I kdyby byly používány před žalovaným obdobím, musel tento fakt mít vliv na znalecké výpočty, když znalec vycházel i ze spotřeby plynu za předchozí období. Poukázal rovněž na rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 23 Cdo 1165/2018, který uvádí, že rozhodující je, zda byl odběr plynu skutečně realizován. Namítal rovněž, že oba znalecké posudky vycházely pouze z minulých odběrů plynu a předpokládaly, jaká výše plynu by dle jejich názoru měla být odebírána a v té souvislosti poukázal na zprávu PČR ze dne 2. 4. 2019, kde se konstatuje, že nebylo prokázáno, zda k neoprávněnému odběru došlo. 3. Soud učinil ve věci následující skutková zjištění: 4. Z protokolu o zjištění neoprávněného odběru plynu ze dne 18. 8. 2017 a z fotodokumentace ze dne 21. 8. 2017 bylo zjištěno, že pověřený pracovník žalobkyně [příjmení] [příjmení] zjistil, že na měřícím místě je otevřen ochoz, propilovaná klička, která budí dojem, že je ochoz zavřen. Soupis skutečně zjištěných spotřebičů je 2x [anonymizována čtyři slova] [číslo] [anonymizováno]. Odběratel byl kontaktován, ale je v zahraničí, přítomna byla rovněž osoba označená jako [příjmení] [jméno] [příjmení]. Na fotografiích je zachyceno jednak odběrné místo a upilovaná klička, jednak 2x plynové kotle a 2x další zařízení a 4 x štítky s příkonem. 5. Z daňového dokladu [číslo] variabilní symbol [číslo] ze dne 7. 9. 2017 splatný dne 21. 9. 2017, že žalobkyně touto fakturou vyúčtovala žalovanému škodu za neoprávněný odběr plynu dle vyhlášky za období od 17. 11. 2016 do 17. 8. 2017 ve výši 350 462,95 Kč. K výši neoprávněného odběru plynu žalovaná došla tak, že od vypočítané výše neoprávněného odběru, v daném případě 236 168,69 kWh odečetla množství plynu zjištěné na měřidle ke dni 17. 8. 2017 celkem 3 484,80 kWh, které je předmětem řádného vyúčtování, po odečtení zbylo k vyúčtování množství neoprávněně odebraného plynu ve výši 232 683,89 kWh. Počet zjištěných spotřebičů byl stanoven na 7 (2 ks kombinovaný kotel, 2 ks otopový spotřebič příkon 38,64 kWh, 2 ks otopový spotřebič příkon 2,3 kWh, 2 ks otopový spotřebič příkon 3,5 kWh). Z podacího archu ze dne 8. 9. 2017 bylo zjištěno, že faktura byla odeslána doporučeně žalovanému. 6. Ze dvou výzev k úhradě pohledávky ze dne 13. 9. 2018 a z potvrzení o podání ze stejného dne bylo zjištěno, že právní zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky 350 462,95 Kč nejpozději do 13. 10. 2018 s tím, že pokud tak neučiní, bude na něj podána žaloba. 7. Z odevzdání věci k projednání přestupku ze dne 5. 1. 2018 bylo zjištěno, že jednání dosud neustanoveného pachatele spočívající v tom, že v přesně neurčenou dobu v [obec] na ulici [ulice a číslo] na odběrném místě evidovaném na odběratele [jméno] [příjmení] po předchozím propilování vnitřního dosedacího oka páčky kulového uzávěru ochozu, kdy samotný ochoz byl v době zjištění dne 18. 8. 2017 ve 13:47 hodin otevřen i přesto, že daná páčka byla v pozici uzavřeno, aniž by došlo k poškození ochranné plomby, čímž docházelo k odběru plynu mimo evidenci na měřidle a žalobkyně vyčíslila škodu po dobu neoprávněného odběru plynu nejméně od 17. 11. 2019 do 17. 8. 2017 na částku 350 462,95 bylo odevzdáno k projednání přestupku, jelikož se nepodařilo prokázat úmyslné jednání, že by neoprávněně s páčkou manipuloval žalovaný či že by o neevidované spotřebě plynu věděl, byť žalovaný jako jediný mohl mít z daného prospěch. Úmyslné zavinění je jeden z obligatorních znaků trestného činu krádeže a tento pro nedostatek důkazů nebyl naplněn. 8. Z vyrozumění poškozeného ze strany policie ze dne 5. 1. 20218 bylo zjištěno, že mimo skutečnosti již uvedené v odevzdání věci k projednání přestupku bylo specifikováno, že spisový materiál byl odevzdán Energetickému regulačnímu úřadu. 9. Z vyrozumění o odložení věci ze dne 26. 3. 2018 bylo zjištěno, že Energetický regulační úřad odložil věc. Bylo zjištěno, že v letech 2015 a 2016 došlo k výraznému poklesu spotřeby plynu oproti letům 2002, 2003 a 2004 [ulice] spotřeba byla i za rok 2007 a v dalších letech jen o málo vyšší. Žalovaný uvedl, že by neměl z ovlivňování spotřeby žádný prospěch, protože náklady za spotřebu plynu si odečítá z daní. Usnesení o odložení bylo pouze poznamenáno do spisu. 10. Ze zprávy o revizi plynového zařízení na odběrném místě žalovaného ze dne 29. 5. 2019 bylo zjištěno, že plynové zařízení pro rozvod a spalování plynu není do odstranění závad schopno bezpečného provozu. 11. Z výpisu z obchodního rejstříku ze dne 19. 6. 2019 ke společnosti [právnická osoba], [IČO] byly zjištěny údaje o sídle a jednateli této společnosti. 12. Ze sdělení [právnická osoba] [anonymizováno] ze dne 28. 6. 2019 bylo zjištěno, že tato uvedla, že od počátku nájmu ([číslo]) na adrese [obe