20 C 34/2022-42 — Okresní soud v Olomouci

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalované zaplacení částky 9 030,47 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalobkyně uzavřela se žalovanou dne 28. 2. 2020 rámcovou smlouvu [číslo] na základě které byl žalované aktivován běžný účet č. [bankovní účet] a žalovaná jej mohla začít plně využívat. Dne 25. 1. 2021 uzavřela žalovaná se žalobkyní [příjmení] [číslo] k Rámcové smlouvě, jehož podpisem žalovaná požádala o poskytnutí kontokorentu ve výši 9 000 Kč, žalované bylo poskytnutí kontokorentu dne 25. 1. 2021 schváleno a zároveň jí bylo umožněno jeho čerpání na účtu č. [bankovní účet]. Nedílnou součástí Smlouvy o poskytnutí kontokorentu byly Podmínky pro poskytnutí kontokorentu. Protože žalovaná porušila smluvní podmínky kontokorentu, byl jí kontokorent zablokován, žalovaná jej tedy nemohla dále čerpat. Vzhledem k závažnému porušení smluvních povinností žalovanou přistoupila žalobkyně následně dne 2. 8. 2021 k zesplatnění kontokorentu, ke dni zesplatnění byla dlužná pohledávka tvořena nesplacenou jistinou kontokorentu ve výši 9 000 Kč a nesplaceným smluvním úrokem z kontokorentu do zesplatnění ve výši 456,71 Kč, který je souhrnem nesplacených smluvních úroků ode dne 1. 4. 2021 naúčtovaných do dne předcházejícímu dni zesplatnění, tedy do dne 1. 8. 2021. Celkový dluh vyplývající ze smlouvy o poskytnutí kontokorentu ke dni podání žaloby činí na jistině částku 9 000 Kč spolu se smluvním úrokem 18,9 % ročně z částky 9 000 Kč od 2. 8. 2021 do 30. 8. 2021, spolu se smluvním úrokem 8,25 % ročně z částky 9 000 Kč od 31. 8. 2021 do zaplacení, a dále zákonný úrok z prodlení z částky 9 000 Kč od 12. 8. 2021 do zaplacení. Žalobkyně požaduje zákonný úrok z prodlení až od 12. 8. 2021, neboť dle interních pravidel poskytuje žalobkyně žalované ve výzvě k plnění dodatečnou lhůtu. Dále žalobkyně požaduje kapitalizovaný smluvní úrok ve výši 456,71 Kč za období ode dne 1. 4. 2021 do dne předcházejícímu dni zesplatnění, tj. do 1. 8. 2021. Žalobkyně požaduje od 31. 8. 2021 smluvní úrok ve výši 8,25 % ročně, a to v souladu s § 122 odst. 4 zákona číslo 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v účinném znění. Dlužná částka 30,47 Kč odpovídá nezaplacenému měsíčnímu poplatku za výběry z bankomatů, žalované byl tento poplatek ve výši 100 Kč naúčtován dne 31. 1. 2021. Naúčtovaná dlužná částka byla ponížena o nevyčerpanou část jistiny kontokorentu ve výši 69,53 Kč. 2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila, skutková tvrzení žalobkyně nijak nerozporovala. 3. S ohledem na skutečnost, že se v dané procesní situaci jedná o tzv. bagatelní žalobu, když proti rozsudku ve věci samé není přípustné odvolání (§ 202 odst. 2 o.s.ř.), je odůvodnění tohoto rozsudku koncipováno ve smyslu ustanovení § 157 odst. 4 o.s.ř. 4. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu: 5. žalobkyně uzavřela se žalovanou dne 28. 2. 2020 rámcovou smlouvu [číslo] na základě které byl žalované aktivován běžný účet č. [bankovní účet] a žalovaná jej mohla začít plně využívat. Dne 25. 1. 2021 uzavřela žalovaná se žalobkyní [příjmení] [číslo] k Rámcové smlouvě, jehož podpisem žalovaná požádala o poskytnutí kontokorentu ve výši 9 000 Kč, žalované bylo poskytnutí kontokorentu dne 25. 1. 2021 schváleno a zároveň jí bylo umožněno jeho čerpání na účtu č. [bankovní účet]. Nedílnou součástí Smlouvy o poskytnutí kontokorentu byly Podmínky pro poskytnutí kontokorentu. Protože žalovaná porušila smluvní podmínky kontokorentu, byl jí kontokorent zablokován, žalovaná jej tedy nemohla dále čerpat. Vzhledem k závažnému porušení smluvních povinností žalovanou přistoupila žalobkyně následně dne 2. 8. 2021 k zesplatnění kontokorentu, ke dni zesplatnění byla dlužná pohledávka tvořena nesplacenou jistinou kontokorentu ve výši 9 000 Kč a nesplaceným smluvním úrokem z kontokorentu do zesplatnění ve výši 456,71 Kč, který je souhrnem nesplacených smluvních úroků ode dne 1. 4. 2021 naúčtovaných do dne předcházejícímu dni zesplatnění, tedy do dne 1. 8. 2021. Celkový dluh vyplývající ze smlouvy o poskytnutí kontokorentu ke dni podání žaloby činí na jistině částku 9 000 Kč spolu se smluvním úrokem 18,9 % ročně z částky 9 000 Kč od 2. 8. 2021 do 30. 8. 2021, spolu se smluvním úrokem 8,25 % ročně z částky 9 000 Kč od 31. 8. 2021 do zaplacení, a dále zákonný úrok z prodlení z částky 9 000 Kč od 12. 8. 2021 do zaplacení. Žalobkyně požaduje zákonný úrok z prodlení až od 12. 8. 2021, neboť dle interních pravidel poskytuje žalobkyně žalované ve výzvě k plnění dodatečnou lhůtu. Dále žalobkyně požaduje kapitalizovaný smluvní úrok ve výši 456,71 Kč za období ode dne 1. 4. 2021 do dne předcházejícímu dni zesplatnění, tj. do 1. 8. 2021. Žalobkyně požaduje od 31. 8. 2021 smluvní úrok ve výši 8,25 % ročně, a to v souladu s § 122 odst. 4 zákona číslo 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v účinném znění. Dlužná částka 30,47 Kč odpovídá nezaplacenému měsíčnímu poplatku za výběry z bankomatů, žalované byl tento poplatek ve výši 100 Kč naúčtován dne 31. 1. 2021. Naúčtovaná dlužná částka byla ponížena o nevyčerpanou část jistiny kontokorentu ve výši 69,53 Kč. 6. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 7. Podle ustanovení § 2396 o. z., úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky. 8. Podle ustanovení § 2397 o. z., úvěrovaný může uplatnit právo na poskytnutí peněz ve lhůtě určené ve smlouvě. Není-li lhůta ujednána, může právo uplatnit, dokud závazek ze smlouvy trvá. 9. Podle ustanovení § 2398 odst. 1, 2 o. z., úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu. Váže-li smlouva použití úvěru jen na určitý účel, může úvěrující omezit poskytnutí peněz pouze na plnění povinností úvěrovaného vzniklých v souvislosti s tímto účelem. 10. Podle ustanovení § 2399 odst. 1, 2 o. z., úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků. 11. Podle ustanovení § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně nesplní je v prodlení. 12. Podle ustanovení § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 13. Podle ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 14. Soud zhodnotil všechny provedené důkazy v souladu se shora citovanými zákonnými ustanoveními a dospěl k závěru, že žalobní nárok, tak jak je uplatňován, je důvodný. Soud dovozuje, že jednáním žalobkyně a žalovaného došlo k platnému uzavření smlouvy o úvěru dle ustanovení § 2395 občanského zákoníku, neboť žalobkyně převzala závazek poskytnout žalované finanční prostředky do určité výše, což splnila, a žalovaná se zavázala tyto prostředky splatit. Vzhledem k tomu, že předmětem sporu bylo zaplacení závazku žalované z úvěru, měla žalobkyně jako věřitel dle hmotněprávní normy břemeno tvrzení pouze o tom, že se žalovaným jako dlužníkem byla uzavřena konkrétní smlouva o úvěru, že na základě této smlouvy byly dlužníku finanční prostředky poskytnuty a že dlužník (žalovaná) dluh řádně neuhradil. Z tohoto břemene tvrzení pak vyplývá pro žalobkyni břemeno důkazní jen ohledně prokázání tvrzení, že smlouva byla uzavřena a že na jejím základě byly žalované jako dlužníku poskytnuty finanční prostředky (srov. rozhodnutí Krajského soudu v Ostravě, pobočka v Olomouci ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], popř. komentář Bureš, J., Drápal, L., Krčmář, Z. a kol. Občanský soudní řád. Komentář. I. díl. 7. vydání. Praha: C.H.Beck, 2006, str. 569). Tuto povinnost žalobkyně splnila, když prokázala, že uzavřela se žalovanou platnou úvěrovou smlouvu a poskytla žalované úvěrové prostředky ve sjednané výši způsobem sjednaným v úvěrové smlouvě. Bylo tedy pouze na žalované, aby tvrdila a prokázala, že poskytnuté úvěrové prostředky žalobkyni splatila, resp. že dluh zanikl jinak. Žalovaná takto nepostupovala a výše žalobního nároku ostatně nebyla v průběhu řízení ze strany žalované nijak rozporována. Současně s ohledem na skutečnost, že se žalované nepodařilo prokázat (resp. toto vůbec netvrdila) splnění povinnosti nad rámec tvrzeným žalobkyní, soud