20 C 4/2022-50 — Okresní soud v Olomouci

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 15. 12. 2021 domáhala zaplacení částky 810 Kč z titulu nezaplacených televizních poplatků za období od února 2020 do července 2020. 2. Žalovaná se k podané žalobě vyjádřila tak, že nárok žalobkyně neuznává, neboť dlužnou částku již žalobkyni uhradila a to dne 23. 10. 2020 převodem na bankovní účet žalobkyně. 3. Žalobkyně na vyjádření žalované reagovala tak, že v daném řízení jsou předmětem sporu neuhrazené televizní poplatky za období únor až červenec 2020, přičemž na tyto poplatky ze strany žalované nebylo uhrazeno ničeho. K úhradě těchto poplatků byla žalovaná vyzvána výzvou České televize ze dne 19. 10. 2021. Pokud žalovaná ve svém odporu uvádí, že částku požadovanou v tomto řízení již uhradila, tak s tímto tvrzením žalobkyně nemůže souhlasit, neboť se jednalo o platbu žalované za televizní poplatky za období do ledna 2020 včetně. Neuhrazení těchto poplatků bylo předmětem předchozího řízení vedeného u Okresního soudu v Olomouci pod sp. zn. [spisová značka], kdy se žalobkyně žalobou podanou soudu dne 15. 10. 2020 domáhala úhrady televizních poplatků za dobu od září 2019 do ledna 2020. Jelikož po podání žaloby žalovaná dne 23. 10. 2020 ve spojení s další platbou dlužnou částku spolu s příslušenstvím zcela uhradila, vzala žalobkyně žalobu zpět a řízení bylo zastaveno. K dnešnímu dni tak již byly zcela uhrazeny televizní poplatky za období do ledna 2020 včetně, avšak na poplatky za období od února 2020 žalovaná dosud žádnou platbu neprovedla. 4. Podáním ze dne 14. 2. 2022 vzala žalobkyně žalobu zpět co do částky 810 Kč, když tato byla žalovanou uhrazena dne 31. 1. 2022, soud tedy řízení dle ust. § 96 odst. 1 o. s. ř. v rozsahu zpětvzetí žaloby zastavil, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku. 5. S ohledem na skutečnost, že se v dané procesní situaci jedná o tzv. bagatelní žalobu, když proti rozsudku ve věci samé není přípustné odvolání (§ 202 odst. 2 o.s.ř.), je odůvodnění tohoto rozsudku koncipováno ve smyslu ustanovení § 157 odst. 4 o.s.ř. <b>6. V řízení byl prokázán následující skutkový děj:</b> 7. Jelikož žalovaná nereagovala na výzvu žalobkyně, aby jí sdělila, proč neplatí televizní poplatky, bylo jí dopisem ze dne 28. 8. 2019 sděleno, že žalobkyně ji z tohoto důvodu byla nucena zařadit do evidence plátců televizního poplatku a to s účinností od srpna 2019 pod variabilním symbolem [číslo]. Žalovaná nezaplatila televizní poplatky v částce 135 Kč měsíčně za období od února 2020 do července 2020. Žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení dlužné částky v dodatečné lhůtě 15 dnů dopisem ze dne 19. 10. 2021, jehož součástí byl i předpis jednotlivých poplatků a jejich splatnost. Žalovaná dlužnou částku uhradila až po podání žaloby dne 31. 1. 2022. 8. Dle ust. § 3 odst. 2, věta první zákona č. 348/2005 Sb. je poplatníkem televizního poplatku fyzická nebo právnická osoba, která vlastní televizní přijímač. 9. Dle ust. § 7 odst. 2 zák. č. 348/2005 Sb. je – li poplatníkem fyzická osoba, je rozhlasový nebo televizní poplatek splatný nejpozději do 15. dne každého kalendářního měsíce. První platba poplatku je splatná nejpozději do 15. dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž se fyzická osoba stala poplatníkem. 10. Dle ust. § 7 odst. 3 zák. č. 348/2005 Sb. je-li poplatníkem fyzická osoba, která je podnikatelem, nebo právnická osoba, rozhlasový nebo televizní poplatek se platí čtvrtletně nejpozději do patnáctého dne prvního měsíce každého kalendářního čtvrtletí. Poprvé se rozhlasový nebo televizní poplatek platí počínaje kalendářním měsícem následujícím po měsíci, v němž se taková osoba stala poplatníkem, až do konce příslušného kalendářního čtvrtletí v měsíční výši a je splatný nejpozději do patnáctého dne příslušného kalendářního měsíce. 11. Dle ust. § 8 odst. 2 zákona č. 348/2005 Sb. poplatník je povinen oznámit provozovateli vysílání ze zákona, popřípadě pověřené osobě, že se stal poplatníkem, a to do 15 dnů ode dne, kdy se jím stal; tento den je poplatník povinen uvést v oznámení. Tato oznamovací povinnost se nevztahuje na osoby osvobozené od rozhlasového nebo televizního poplatku podle § 4 odst. 1 a poplatníky, kteří podle § 5 odst. 2 neplatí rozhlasový nebo televizní poplatek. 12. Dle ust. § 10 zák. č. 348/2005 Sb., nezaplatí – li poplatník včas poplatek nebo přirážku k poplatkům ani na základě výzvy provozovatele ze zákona, ve které bude stanovena přiměřená lhůta k úhradě, je provozovatel vysílání ze zákona oprávněn domáhat se svého práva u soudu včetně zaplacení úroku z prodlení určeného předpisy práva občanského. 13. Podle ust. § 1968 z.č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 14. Dle ustanovení § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 15. Dle ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 16. Soud s ohledem na výše citované právní normy uzavírá, že nárok žalobkyně je důvodný. Žalovaná byla poplatníkem televizního poplatku od srpna 2019. V řízení bylo prokázáno, že žalovaná neuhradila poplatky ve výši 810 Kč za období od února 2020 do července 2020, přestože byla k jejich úhradě žalobkyní vyzvána dopisem ze dne 19. 10. 2021, kde byl i podrobný rozpis jednotlivých poplatků. Žalované rovněž muselo být známo z rozhodnutí Okresního soudu v Olomouci ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], že řízení v této věci bylo zastaveno pro úhradu televizních poplatků žalovanou za období od září 2019 do ledna 2020. Není tedy pravdou, že žalovaná byla žalobkyní jakkoli uvedena v omyl. Vzhledem k tomu, že žalovaná na výzvu žalobkyně nereagovala, vzniklo žalobkyni právo domáhat se svého nároku u soudu, a to včetně zákonného úroku z prodlení, ohledně kterého soud postupoval v souladu s ust. § 1970 obč. zák. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalovaná se dostala do prodlení se zaplacením dlužných částek, a proto je povinna zaplatit žalobkyni i úroky z prodlení. Splatnost jednotlivých částek byla nejpozději 15. dne prvního měsíce kalendářního čtvrtletí, proto byl úrok z prodlení přiznán v souladu se žalobou, když žalobkyně požadovala úrok z prodlení do dne 15. 12. 2021 v kapitalizované výši 126,91 Kč. lhůtě k plnění soud rozhodl dle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř., když neshledal důvody pro její prodloužení. náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle ustanovení § 142 odst. 1 ve spojení s ust. § 146 odst. 2 o.s.ř., když žalobkyně byla procesně plně úspěšným účastníkem a žalovaná tak má povinnost nahradit jí účelně vynaložené náklady řízení. Náklady žalobkyně pak tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, odměna advokáta ve výši 2 400 Kč dle § 14b, § 7, § 11 odst. 1 písm. a/, d/, g/ vyhl. č. 177/1996 Sb. za 2 úkony právní služby po 200 Kč a 2 úkony právní služby po 1 000 Kč, paušální náhrada účelně vynaložených hotových výdajů právního zástupce žalobce ve výši 2 x 100 Kč a 2 x 300 Kč dle ustanovení § 13 odst. 3, § 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb. (příprava a převzetí zastoupení, sepis žaloby, vyjádření k odporu, částečné zpětvzetí žaloby) a 21 % DPH ve výši 672 Kč. Žalovaná je tedy povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení celkovou částku 4 272 Kč, a to v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o.s.ř. k rukám právního zástupce žalobkyně v obecné třídenní pariční lhůtě dle ust. § 160 odst. 1, věta před středníkem o. s. ř.