29 C 126/2022-37 — Okresní soud v Olomouci

1. Žalobkyně se žalobou podanou u podepsaného soudu dne 7. 2. 2022 domáhala po žalované zaplacení částky ve výši 6 926 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalobkyně uzavřela se žalovanou pojistnou smlouvu, podpisem vyplněného formuláře pod [číslo]. Předmětem smlouvy bylo„ Životní pojištění [označení pojistného produktu]“ s datem počátku pojištění sjednaným na den 26. 6. 2020. První pojistné bylo stanoveno ve výši 1 569 Kč a pojistné období bylo sjednáno v délce měsíční a bylo splatné vždy první den příslušného pojistného období. Pojistná smlouva zanikla ke dni 26. 1. 2021 pro nezaplacení následného pojistného, když žalovaná nezaplatila pojistné za období od 26. 9. 2020 do 1. 3. 2021. Při zániku pojistné smlouvy má žalobkyně právo na zaplacení dlužného pojistného, které činí 6 276 Kč. Žalobkyně požaduje rovněž poplatek za vyhotovení a odeslání upomínky ve výši 300 Kč a poplatek za předčasné ukončení smlouvy ve výši 350 Kč, jakož i úrok z prodlení v zákonné výši, a to ode dne následujícího po splatnosti dlužného pojistného do dne podání žaloby, tj. od 21. 7. 2021 do 7. 2. 2022, tedy 590 Kč. Žalovaná byla vyzvána k úhradě dlužné částky před podáním žaloby výzvou ze dne 13. 5. 2021, avšak bez úspěchu. 2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila, skutková tvrzení žalobkyně nijak nerozporovala. 3. Na výzvu soudu dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, když ve věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, se žalobkyně ani žalovaná nevyjádřily. Žalovaná byla poučena o následcích nevyjádření se ve stanovené lhůtě ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř., proto má soud za to, že žalovaná s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání souhlasí. Soud proto za souhlasu účastníků, když žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasila již v žalobě, rozhodl v souladu s ustanovením § 115a o. s. ř. bez jednání. 4. S ohledem na skutečnost, že se v dané procesní situaci jedná o tzv. bagatelní žalobu, když proti rozsudku ve věci samé není přípustné odvolání (§ 202 odst. 2 o. s. ř.), je odůvodnění tohoto rozsudku koncipováno ve smyslu ustanovení § 157 odst. 4 o. s. ř. 5. Na základě provedených důkazů učinil soud tento závěr o skutkovém stavu: Žalobkyně uzavřela s žalovanou pojistnou smlouvu, a to podpisem vyplněného formuláře, pod [číslo]. Předmětem smlouvy bylo„ Životní pojištění [označení pojistného produktu]“ s datem počátku pojištění sjednaným na den 26. 6. 2020. První pojistné bylo stanoveno ve výši 1 569 Kč a pojistné období bylo sjednáno v délce měsíční a bylo splatné vždy první den příslušného pojistného období. Pojistná smlouva zanikla ke dni 26. 1. 2021 pro nezaplacení následného pojistného, když žalovaná nezaplatila pojistné za období od 26. 9. 2020 do 1. 3. 2021. Při zániku pojistné smlouvy má žalobkyně právo na zaplacení dlužného pojistného, které činí 6 276 Kč. Žalobkyně požaduje rovněž poplatek za vyhotovení a odeslání upomínky ve výši 300 Kč a poplatek za předčasné ukončení smlouvy ve výši 350 Kč, jakož i úrok z prodlení v zákonné výši, a to ode dne následujícího po splatnosti dlužného pojistného do dne podání žaloby, tj. od 21. 7. 2021 do 7. 2. 2022, tedy 590 Kč. Žalovaná byla vyzvána k úhradě dlužné částky před podáním žaloby výzvou ze dne 13. 5. 2021, avšak bez úspěchu. 6. Podle ustanovení § 2758 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále „ občanský zákoník“) se pojistnou smlouvou pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. 7. Podle ustanovení § 2782 odst. 1, 2 občanského zákoníku pojistitel má právo na pojistné za dobu trvání pojištění. Zanikne-li pojištění v důsledku pojistné události, náleží pojistiteli pojistné do konce pojistného období, v němž pojistná událost nastala; v takovém případě náleží pojistiteli jednorázové pojištění celé. 8. Podle ustanovení § 2783 odst. 1, 2, 3 občanského zákoníku není-li doba vzniku práva pojistitele na pojistné ujednána, vzniká takové právo pojistiteli dnem uzavření smlouvy. Jednorázové pojistné je splatné dnem počátku pojištění. Je-li ujednáno běžné pojistné, je splatné prvního dne pojistného období; není-li ujednáno pojistné období jako časové období, za které se platí běžné pojistné, považuje se za ujednané pojistné období roční. Požádá-li o to pojistník, sdělí mu pojistitel zásady pro stanovení výše pojistného. 9. Podle ustanovení § 2804 občanského zákoníku upomene-li pojistitel pojistníka o zaplacení pojistného a poučí ho v upomínce, že pojištění zanikne, nebude-li pojistné zaplaceno ani v dodatečné lhůtě, která musí být stanovena nejméně v trvání jednoho měsíce ode dne doručení upomínky, zanikne pojištění marným uplynutím této lhůty. 10. Podle ustanovení § 2824 odst. 1 občanského zákoníku v pojištění osob lze pojistit člověka pro případ smrti, dožití se určitého věku nebo dne určeného ve smlouvě jako konec pojištění, pro případ nemoci, úrazu nebo jiné skutečnosti souvisící se zdravím nebo změnou osobního postavení pojištěné osoby. 11. Podle ustanovení § 2833 občanského zákoníku životní pojištění pro případ smrti, dožití se určitého věku nebo dne určeného smlouvou jako konec pojištění, anebo pro případ jiné skutečnosti týkající se změny osobního postavení člověka lze ujednat jen jako pojištění obnosové. 12. Podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 13. Podle ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. <b>14. Právní hodnocení věci:</b> Soud zhodnotil všechny provedené důkazy v souladu se shora citovanými zákonnými ustanoveními a dospěl k závěru, že žaloba žalobkyně je důvodná. V dané věci má soud za prokázané, že žalobkyně uzavřela se žalovanou platnou pojistnou smlouvu o životním pojištění, kterou se žalovaná zavázala hradit pojistné ve výši 1 569 Kč měsíčně. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a žalobkyní vznesený nárok tedy nijak nerozporovala. Vzhledem k tomu, že žalovaná nedostála svému závazku z předmětné pojistné smlouvy a žalobkyni neuhradila pojistné za období, v němž pojistný vztah stále trval, uložil soud žalované povinnost zaplatit žalobkyni z titulu dlužné kapitálové hodnoty částku 2 550 Kč. Žalobkyně požaduje rovněž poplatek za upomínání ve výši 300 Kč a úrok z prodlení v zákonné výši, a to ode dne následujícího po splatnosti dlužného pojistného do dne podání žaloby, tj. od 27. 1. 2021 do 7. 2. 2022, tedy 590 Kč, když v období od zániku pojištění do podání žaloby žalovaná na svůj dluh neuhradila ničeho a také tento požadavek shledává soud důvodným a se zákonem souladným. 15. Lhůta k plnění byla stanovena žalované jakožto obecná třídenní pariční lhůta ve smyslu ustanovení § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř. 16. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni, která měla ve věci plný úspěch, náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč ve lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku dle § 160 odst. 1 o. s. ř. zmocněnkyni žalobkyně dle § 149 odst. 1 o. s. ř. Náklady řízení se skládají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, ze sazby mimosmluvní odměny v celkové výši 600 Kč za 3 úkony právní služby po 200 Kč dle § 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. (dále jen vyhl.), za přípravu s převzetím zastoupení, předžalobní výzvu a sepis žaloby, náhradu hotových výdajů v celkové výši 300 Kč za 3 úkony právní služby po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhl., za přípravu s převzetím zastoupení, předžalobní výzvu a sepis žaloby (když se jedná o návrh na ustáleném vzoru uplatňovaný opakovaně touž žalobkyní ve skutkově a právně obdobných věcech), a z DPH 21 % ve výši 189 Kč z odměny a náhrady, neboť zmocněnkyně žalobkyně osvědčila, že je plátcem DPH, proto jí dle § 137 odst. 3 o. s. ř. vzniklo právo na zaplacení daně z přidané hodnoty.