11 C 209/2022-177 — Okresní soud v Olomouci

1. Žalobou podanou u zdejšího soudu dne 2. 9. 2022 se žalobce domáhal nahrazení projevu vůle žalované k uzavření smlouvy o bezúplatném převodu pozemku v k. ú. [obec], specifikovaného ve výroku I. tohoto rozsudku. Uvedl, že je právním nástupcem (dědicem) původní oprávněné osoby – svého otce [jméno] [celé jméno žalobce], jemuž dle rozhodnutí Pozemkového úřadu Okresního úřadu [okres] dne [datum rozhodnutí], č. j. [spisová značka] [číslo], náležel nárok na vydání náhradních pozemků za nevydané pozemky v celkové výši 79 568,70 Kč. Dne 8. 3. 1999 uzavřel Pozemkový fond ČR s [jméno] [celé jméno žalobce] smlouvu [číslo jednací] o převodu celkem 4 náhradních pozemků, a to mj. pozemku PK [číslo] v k. ú. [obec] u [obec] (dále též jen„ Původní pozemek“) o hodnotě 19 692,75 Kč Celkem byl nárok předchůdce žalobce touto smlouvou uspokojen do výše 79 133,65 Kč, v rozsahu 435,05 Kč zůstal tedy neuspokojeným. Dne 31. 10. 2004 [jméno] [celé jméno žalobce] zemřel a všechny převedené pozemky zdědili rovným dílem jeho děti – žalobce a jeho sestra [jméno] [příjmení]. Ta následně v r. 2007 darovala svůj podíl na pozemcích žalobci. V rámci řízení o dodatečném projednání dědictví po [jméno] [celé jméno žalobce] zdědil žalobce rovněž pohledávku z titulu dosud nevypořádaného nároku na vydání náhradních pozemků ve výši 435,05 Kč. Vyrozuměním Katastrálního úřadu pro Moravskoslezský kraj, Katastrálního pracoviště Nový Jičín ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], byl žalobci oznámen duplicitní zápis vlastnictví k Původnímu pozemku, na základě čehož bylo u Okresního soudu v Novém Jičíně pod sp. zn. [spisová značka] vedeno řízení o určení vlastnického práva mezi žalobcem a [jméno] [příjmení]. Rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], bylo rozhodnuto, že výlučným vlastníkem Původního pozemku je [jméno] [příjmení]. Soud vyšel ze zjištění, že rozhodnutím Pozemkového úřadu Okresního úřadu v [obec] ze dne 1. 10. 1993 byla schválena dohoda uzavřená mezi [právnická osoba] a. s. [obec] a [jméno] [příjmení] o vydání nemovitostí, a to mj. i Původního pozemku. Katastrální úřad pro Moravskoslezský kraj, kat. pracoviště [okres] následně neprovedl záznam o nabytí vlastnického práva [jméno] [příjmení] a vrátil rozhodnutí pozemkovému úřadu k opravě. Tato oprava byla následně Pozemkovým fondem ČR provedena až dne 15. 9. 2008, kdy však v mezidobí došlo administrativní chybou k (neplatnému) převodu Původního pozemku na [jméno] [celé jméno žalobce]. Na základě zjevného pochybení právního předchůdce žalované pozbyl tedy žalobce [příjmení] pozemek, který do té doby v dobré víře vlastnil. Žalobce následně podal u Okresního soudu v Novém Jičíně návrh na dodatečné projednání dědictví, kdy v rámci dodatečně vedeného pozůstalostního řízení byla dne 7. 7. 2022 schválena dohoda dědiců, podle níž nabyl žalobce pohledávku za Státním pozemkovým úřadem vyplývající z rozhodnutí Okresního úřadu v [obec] – pozemkového úřadu ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [spisová značka] [číslo], z titulu nároku na vydání náhradních pozemků v celkové výši 19 692,75 Kč (tj. ve výši hodnoty Původního pozemku). Žalobce je tedy aktuálně oprávněnou osobou, jíž svědčí dosud neuspokojený restituční nárok v celkové výši 20 127,80 Kč (19 692,75 Kč + 435,05 Kč). Podanou žalobou se domáhá po žalované jeho uspokojení, a to bezúplatným převodem náhradního pozemku parc. [číslo] v k. ú. [obec], dosud nezapsaného v katastru nemovitostí, o výměře 3 873 m², který vznikne rozdělením pozemku parc. [číslo] v k. ú. [obec] dle geometrického plánu [číslo] vyhotoveného Ing. [jméno] [příjmení]. Důvodnost podané žaloby dovozuje z toho, že: 1) veřejná nabídka pozemků dle zák. č. 229/1991 Sb. je nedostatečná, nekvalitní a obsahuje v podstatě pouze zbytkové a nezajímavé pozemky, 2) v počínání žalované, resp. jejího právního předchůdce lze spatřovat prvek liknavosti a svévole – žalobce se domáhá uspokojení svého restitučního nároku již více než 10 let, přičemž ze strany žalované byl vždy odkázán pouze na veřejnou nabídku pozemků; žalobce však neshledává důvodu pro svou další účast ve veřejných nabídkách za situace, kdy těchto se účastnil již jeho otec a daný postup vedl pouze k tomu, že mu byl předchůdcem žalované převeden nezpůsobilý pozemek, k němuž následně žalobce pozbyl vlastnické právo na základě výsledku řízení u OS [obec], 3) je objektivně nemožné vybrat z veřejné nabídky žalované náhradní pozemek, který odpovídá hodnotě restitučního nároku žalobce a jeho požadavkům na kvalitativní a kvantitativní vlastnosti. Za účelem ocenění pozemku parc. [číslo] v k. ú. [obec] nechal žalobce zpracovat znalecký posudek znalkyně [příjmení] [jméno] [příjmení] ze dne 8. 4. 2020, [číslo] z něhož vyplývá, že cena předmětného pozemku k datu 24. 6. 1991 činila dle příslušných předpisů částku 20 127,70 Kč, což je částka rovna hodnotě nároku žalobce. 2. Žalovaná se k věci vyjádřila tak, že žalobou uplatněný nárok neuznává. Učinila nesporným, že žalobce je oprávněnou osobou, která disponuje platným restitučním nárokem v celkové výši 20 127,80 Kč, nesouhlasila však s tím, že by byly splněny další judikaturou vymezené podmínky úspěšnosti daného typu žaloby. K tomu, aby se mohly oprávněné osoby domáhat převodu konkrétně vybraných pozemků mimo zákonem předvídaný postup (tj. mimo veřejné nabídky), je třeba kumulativní splnění dvou podmínek: 1) liknavý a diskriminační postup žalované vůči oprávněné osobě, 2) oprávněná osoba se nemůže domoci uspokojení svého nároku zákonem předvídaným způsobem. Je sice pravdou, že od nabytí právní moci rozsudku Okresního soudu v Novém Jičíně ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], uplynulo již devět let a žalobci za tuto dobu nebyl převeden žádný náhradní pozemek, došlo k tomu však výhradně v důsledku rozhodnutí žalobce neúčastnit se žádné z veřejných nabídek náhradních pozemků. Žalobce tedy neposkytl žalované nutnou součinnost ke splnění jejího závazku vůči němu, přičemž žalovaná nemůže bez dalšího vyhovět žalobcovu požadavku na převod vybraného náhradního pozemku mimo veřejnou nabídku, když systém uspokojování nároků oprávněných osob je stanoven zákonem. Žalobce mohl v době podání žaloby uspokojit svůj restituční nárok ve veřejných nabídkách na území celé České republiky, sám se však rozhodl těchto neúčastnit. Přitom odpovídajících a kvalitních náhradních pozemků nabízených ve veřejných nabídkách bylo a je značné množství. Nelze proto dospět k závěru, že se žalobce nemohl domoci uspokojení restitučního nároku ani přes své opakované přičinění. Podané žalobě pak nelze vyhovět i z toho důvodu, že žalobcem vybraný náhradní pozemek není ve smyslu ustálené judikatury vhodný k převodu, neboť dle platného územního plánu obce Velký Týnec je dotčen veřejně prospěšným opatřením (vybudování protierozních opatření). Převést jej pak nelze i z toho důvodu, že je požadován i jinou oprávněnou osobou, a to v dříve zahájeném soudním řízení vedeném u OS [obec] pod sp. zn. [spisová značka]. Soud učinil po provedeném řízení následující skutková zjištění: 3. Z výpisu z katastru nemovitostí ze dne 6. 1. 2023 bylo zjištěno, že pozemek parc. [číslo] orná půda, o výměře 11 598 m2 v k. ú. [obec] je ve vlastnictví ČR a příslušnost hospodařit s tímto pozemkem má [název žalované]. 4. Z nájemní smlouvy č. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí] bylo zjištěno, že pozemek parc. [číslo] v k. ú. [obec] je žalovanou od 1. 1. 2006 na dobu neurčitou pronajímán společnosti [právnická osoba], IČO [anonymizována čtyři slova], a to za účelem provozování zemědělské výroby. 5. Z vyjádření Obecního úřadu Velký Týnec, stavebního úřadu, ze dnů [datum rozhodnutí] a [datum rozhodnutí], [číslo jednací] a VT [číslo] bylo zjištěno, že jimi vedoucí stavebního úřadu soudu sdělil, že pozemek p. [číslo] v k. ú. [obec] se nachází v ploše [anonymizováno], která je určena pro umístění protierozních opatření a není zastavěna. 6. Ze sdělení Obecního úřadu Velký Týnec ze dne 13. 12. 2022 a jeho přílohy bylo zjištěno, že starosta obce soudu sdělil, že pozemek [parcelní číslo] v k. ú. [obec] je vyloučen z převodu, protože je určen územním plánem nebo regulačním plánem anebo rozhodnutím o umístění stavby k zastavění veřejně prospěšnou stavbou nebo stavbou dopravní infrastruktury nebo je touto stavbou již zastaven. 7. Z textové a grafické části územního plánu obce Velký Týnec bylo zjištěno, že plocha [anonymizováno], v níž leží pozemek požadovaný k převodu, nespadá do kategorie pozemků dotčených veřejně prospěšnými stavbami (těmito jsou dotčeny jiné plochy v rámci území obce), nýbrž do kategorie pozemků dotčených veřejně prospěšnými opatřeními. Konkrétně jde o plochu pro umístění protierozních opatření jižně od obce – [ulice] [anonymizováno], kterou lze využít pro činnosti a opatření, jež je možno považovat za preventivní proti vodní erozi a které zvyšují retenční schopnost krajiny (např. zatravnění, protierozní osevní postupy, realizace mezí, průlehů, vsakovacích pásů, agrotechnická opatření typu hrázkování, vrstevnicové obdělávání ploch, střídání vrstevnicový