12 C 330/2022-81 — Okresní soud v Olomouci

1. Žalobou podanou u Okresního soudu v Olomouci dne 6. 6. 2022 se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 55 704,42 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně tvrdila, že její předchůdkyně tj. původní věřitel [právnická osoba] s žalovaným uzavřeli smlouvu o revolvingovém spotřebitelském úvěru, na jejímž základě se zavázala poskytnout žalovanému revolvingový a účelový úvěr na nákup vybraného zboží. Na základě této smlouvy poskytl původní věřitel úvěr na nákup zboží tak, že původní věřitel za žalovaného uhradil vybranému prodejci část kupní ceny ve výši 7 202 Kč. Žalovaný načerpal poskytnutý účelový úvěr dne 16. 7. 2018, který měl být splácen v 10 měsíčních splátkách ve výši po 792 Kč. Dále byl poskytnut ze strany původního věřitele revolvingový úvěr stanoveným úvěrovým rámcem 30 000 Kč, který měl žalovaný splácet formou měsíčních splátek ve výši min. 5 % z dlužné částky k poslednímu pracovnímu dni v kalendářním měsíci. Bylo sjednáno i pojištění schopnosti splácet úvěr ve výši 5,99 % měsíčně ze stanovené měsíční splátky. Žalobkyně tvrdila, že původní věřitel posoudil úvěruschopnost žalovaného na základě osobního pohovoru. Žalovaný poskytnutý úvěr řádně a včas nehradil, přičemž poslední úhradu původní věřitel evidoval ke dni 12. 11. 2019, proto ke dni 30. 6. 2020 přistoupil k zesplatnění úvěru. Žalovanému bylo oznámeno postoupení pohledávky na žalobkyni, která je tvořena jistinou dluhu ve výši 46 347, 79 Kč, spolu se sjednaným úrokem 6 419, 28 Kč, smluvní pokutou 1 023,30 Kč, pojištěním odpovědnosti splácet úvěr 1 168,05 Kč, náklady spojenými s vymáháním pohledávky a poplatkem za odeslání upomínky 700 Kč i náklady v souvislosti s uplatněním pohledávky 50 Kč. Na předžalobní výzvu žalovaný nereagoval, takže žalobkyně požaduje částku 55 704,42 Kč a zákonný úrok z prodlení. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. Stejně jako k výzvě soudu dle § 115a o. s. ř. zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Žalobkyně souhlas vyjádřila. Soud má tedy za to, že účastníci s tímto postupem souhlasí, když ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů. 3. Soud ve věci tedy postupoval dle § 115a o. s. ř. a bez jednání ve věci rozhodl. Z předložených listinných důkazů učinil soud následující skutková zjištění a současně i závěr o skutkovém stavu: Mezi žalovaným a věřitelem [právnická osoba] byla uzavřena dne 16. 7. 2018 smlouva [číslo] o revolvingovém spotřebitelském úvěru spolu se všeobecnými obchodními podmínkami. V této smlouvě se původní věřitel zavázal poskytnout žalovanému účelový úvěr ve výši 7 202 Kč, který žalovaný načerpal dne 16. 7. 2018 a zavázal se jej splácet formou 10 měsíčních splátek ve výši 792 Kč, splatné vždy k 17. dni příslušného měsíce počínaje 17. 8. 2018 s roční úrokovou sazbou ve výši 21,20 % a RPSN ve výši 23,38 %. Dále původní věřitel poskytl žalovanému revolvingový účet ve výši 30 000 Kč, který se žalovaný zavázal splácet formou měsíčních splátek ve výši min. 5 % z dlužné částky k poslednímu pracovnímu dni v kalendářním měsíci, zaokrouhlené na celé desetitisíce nahoru, nejméně však 500 Kč Smluvní úrok byl sjednán ve výši 22,68 % a RPSN 31,14 %. Ke sjednaným úvěrům bylo zřízeno pojištění odpovědnosti splácet úvěr ve výši 4,99 % z měsíční splátky úvěru. Žalovaný však nehradil řádně a včas a dle výpisu z úvěrového účtu žalovaný poslední úhradu uhradil dne 12. 11. 2019, proto ke dni 30. 6. 2020 původní věřitel odstoupil od úvěrové smlouvy, kdy poskytnutý úvěr se stal splatným a dlužná částka činila 55 655 Kč. Skládala se z 18 400 Kč tj. dlužných měsíčních splátek úvěru, 35 532 Kč tj. úvěrové jistiny splatné ke dni účinnosti odstoupení od smlouvy, 1 024 Kč tj. smluvní pokuty za prodlení a 700 Kč tj. náhrady nákladů spojených s vymáháním splatného závazku. Dne 7. 7. 2020 byla uzavřena smlouva o postoupení mezi původním věřitelem – [právnická osoba] a [právnická osoba] Dne 23. 7. 2020 právní zástupce žalobkyně oznámil žalovanému postoupení pohledávky na žalobkyni a předžalobně jej vyzval k plnění. Dle poštovního podacího archu byla zásilka odeslána dne 23. 7. 2020. 4. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen "občanský zákoník), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle ustanovení. § 2398 odst. 1 občanského zákoníku úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu. Podle ustanovení § 2399 odst. 1 občanského zákoníku úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl požádán. 5. Podle ustanovení § 1968 občanského zákoníku dlužník, který svůj dluh řádně nesplní je v prodlení. Podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 6. Pokud se týká právního hodnocení, tak v řízení bylo prokázáno tvrzení žalobkyně, že mezi právním předchůdcem žalobkyně [právnická osoba] a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru. Dle účinné smlouvy ve smyslu shora citovaných zákonných ustanovení předchůdce žalobkyně své smluvní povinnosti splnil, když provedl úhradu částky 7 202 Kč za zboží a poskytl úvěrový rámec 30 000 Kč žalovanému, nicméně žalovaný své povinnosti plnit dluh ve sjednané lhůtě splatnosti nesplnil. Předchůdce žalobkyně převzal závazek přenechat žalovanému finanční prostředky tak, aby je užil a ve sjednaném čase vrátil věc stejného druhu, což splnil, a žalovaný se zavázal tyto prostředky splatit. Vzhledem k tomu, že předmětem sporu bylo zaplacení závazku žalovaného z úvěru, měla žalobkyně, na kterou byla pohledávka postoupena, jako věřitel dle hmotněprávní normy břemeno tvrzení pouze o tom, že s žalovaným jako dlužníkem byla uzavřena konkrétní smlouva, že na základě této smlouvy byly dlužníku finanční prostředky poskytnuty a že dlužník – žalovaný dluh řádně neuhradil. Z tohoto břemene tvrzení pak vyplývá pro žalobkyni břemeno důkazní jen ohledně prokázání tvrzení, že smlouva byla uzavřena a že na jejím základě byly žalovanému jako dlužníku poskytnuty finanční prostředky. Tuto povinnost žalobkyně splnila, když prokázala, že její předchůdce uzavřel se žalovaným platnou smlouvu, tedy poskytl žalovanému prostředky ve sjednané výši způsobem sjednaným ve smlouvě. Bylo tedy pouze na žalovaném, aby tvrdil a prokázal, že poskytnuté prostředky splatil, resp. že dluh zanikl jinak. To však žalovaný neučinil. Soud proto shledal žalobu důvodnou a vyhověl jí v celém rozsahu co do částky 55 704,42 Kč včetně zákonného úroku z prodlení až do zaplacení. Lhůtu k plnění ve výroku I. určil soud jako obecnou třídenní v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. 7. O nákladech řízení soud rozhodl v souladu s ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku 15 440 Kč, neboť žalobkyně byla v řízení plně procesně úspěšná, a proto jí přísluší náhrada všech účelně vynaložených nákladů řízení. V daném případě pak náklady řízení tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 2 227 Kč, dále pak odměna za zastoupení advokátem za 3 úkony právní služby po 3340 Kč (převzetí věci a příprava zastoupení, podání žaloby, výzva), 3 x režijní paušál po 300 Kč dle vyhl. č.177/1996 Sb. včetně 21 % DPH z těchto částek. O lhůtě plnění ve výroku II. bylo opět rozhodnuto dle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. věta prvá jako obecné třídenní. Místo plnění nákladů řízení pak je k rukám právního zástupce žalobkyně v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř.