16 C 46/2023-81 — Okresní soud v Olomouci

1. Žalobkyně se svojí žalobou podanou u Okresního soudu v Olomouci dne 8. 12. 2022 domáhala po žalovaném zaplacení částky 53 360 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že dne 10. 6. 2018 uzavřel žalovaný se společností [právnická osoba], [IČO] smlouvu o úvěru [číslo]. Na základě uzavřené smlouvy byla žalovanému v hotovosti poskytnuta jistina 38 000 Kč, kterou převzal při podpisu smlouvy, což potvrdil vlastnoručním podpisem. Spolu s jistinou úvěru se zavázal uhradit příslušenství úvěru za dobu jeho trvání ve výši 32 680 Kč spočívající v kapitalizovaném smluvním úroku, poplatku za zprávu úvěru, poplatku za uzavření smlouvy a poplatku za hotovostní inkaso splátek. Jednorázový administrativní poplatek byl uhrazen při uzavření smlouvy a žalovanému zbývalo zaplatit částku ve výši 70 680 Kč, a to ve 14 měsíčních splátkách ve výši 5 048,57 Kč, když první splátka byla splatná v kalendářním měsíci následujícím po měsíci, v němž byla smlouva uzavřena. Splatnost poslední splátky a zároveň celková splatnost úvěru pak připadla na den 10. 8. 2019 Smlouva byla uzavřena na základě žalovaným vyplněné žádosti o poskytnutí spotřebitelského úvěru, do které žalovaný uvedl základní údaje o své osobě a dále pak okolnosti vypovídající o jeho finanční situaci, jakými jsou údaje o zaměstnání, ostatní finanční závazcích, výši měsíčních příjmů, výši měsíčních výdajů a požadovanou výši úvěru. Na dokumentu jsou vyznačeny listiny či doklady, které byly žalovaným předloženy k posouzení jeho bonity a úvěruschopnosti. Žalovaný sjednanou částku nehradil řádně a včas. Uhradil částku ve výši 36 320 Kč, která odpovídá 7 řádně uhrazeným splátkám. Na poskytnutou jistinu byla alokována částka ve výši 3 640 Kč, na sjednané příslušenství částka 32 680 Kč. Žalovaný se tak dostal do prodlení s úhradou částky 34 360 Kč představující zůstatek jistiny. Ke sni splatnosti nebyl dluh uhrazen a v důsledku prodlení žalovaného vznikl původnímu věřiteli nárok na zákonný úrok z prodlení z neuhrazené jistiny a nárok na smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý započatý den prodlení. Ke dni 28. 9. 2018 byla část závodu původního věřitele tvořená divizí spotřebitelských úvěrů převedena na společnost [právnická osoba], [IČO]. V důsledku koupě části závodu se tak věřitelem pohledávky evidované za žalovaným stala uvedená společnost. Dne 4. 4. 2022 byla mezi touto společností a žalobkyní uzavřena rámcová smlouva o postoupení pohledávek ve znění pozdějších dodatků. Na základě této smlouvy pak došlo dílčí smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 28. 7. 2022 k postoupení pohledávky za žalovaným na žalobkyni. Změna v osobě věřitele byla žalovanému oznámena přípisem ze dne 4. 8. 2022. Celková hodnota pohledávky činila ke dni postoupení částku 66 680,78 Kč. V řízení žalobkyně uplatňuje nesplacenou jistinu ve výši 34 360 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 10 053,83 Kč od 11. 8. 2019 do 14. 7. 2022 z částky 34 360 Kč, účelně vynaložené náklady mimosoudního vymáhání spojené s uplatněním pohledávky ve výši 72 Kč a smluvní pokutu ve výši 19 000 Kč. Žalovaný byl vyzván k uhrazení dlužné částky a žalobkyně také požaduje částku 72 Kč jako náklady mimosoudního vymáhání pohledávky. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, k jednání se nedostavil. 3. Okresní soud v Olomouci provedl dokazování a má prokázáno z žádosti o poskytnutí spotřebitelského úvěru ze dne 10. 6. 2018, že žalovaný žádal o poskytnutí spotřebitelského úvěru ve výši 38 000 Kč na dobu splácení 14 měsíců. Uvedl, že je v zaměstnaneckém poměru, je svobodný. Uvedl, že bydlí u babičky. Dále uvedl, že je zaměstnán u společnosti [právnická osoba] jako dělník, má pracovní smlouvu na dobu neurčitou. Uvedl, že má příjem ze závislé činnosti 7 484 Kč. Další příjmy má z brigády ve výši 1 870 Kč. Dále byly uvedeny příjmy babičky a bratra s tím, že žalovaný uvedl, že má průměrné měsíční příjmy ve výši 9 354 Kč Náklady na stravování 500 Kč, průměrné měsíční výdaje 500 Kč, průměrné měsíční výdaje celé domácnosti 500 Kč. K příjmům předložil výplatní pásku a čestné prohlášení a k výdajům také čestné prohlášení. 4. Ze smlouvy o úvěru uzavřené mezi společností [právnická osoba] ze dne 10. 6. 2018 bylo prokázáno, že předchůdce žalobkyně uzavřel s žalovaným smlouvu o úvěru [číslo]. Bylo dohodnuto, že dlužník zaplatí poplatek za uzavření smlouvy ve výši 1 520 Kč, dále poplatek za zprávu úvěru ve výši 8 360 Kč a poplatek za hotovostní výběr splátek v celkové výši 12 160 Kč. Předchůdkyně žalobkyně tedy poskytla jistinu 38 000 Kč s tím, že žalovaný se zavázal zaplatit celkové náklady spotřebitelského úvěru ve výši 32 680 Kč, celkovou dlužnou částku, kterou má tedy spotřebitel zaplatit, tato činila 70 680 Kč. Žalovaný měl tyto částky uhradit v pravidelných 14 měsíčních splátkách ve výši 4 940 Kč, když každá splátka byla splatná 10. dne v kalendářním měsíci počínaje měsícem následujícím po měsíci, ve kterém byla smlouva uzavřena. RPNS činila 212,32 %. Dále byly dohodnuty další částky, které vznikly v případě prodlení. Z formuláře pro standartní informace o spotřebitelském úvěru bylo zjištěno, že žalovaný si bral úvěr v částce 38 000 Kč, který měl zaplatit ve 14 měsíčních splátkách ve výši 4 940 Kč, celková částka činila 70 680 Kč, RPNS činilo 212 032 Kč s tím, že úvěr byl poskytnut za poplatek ve výši 8 360 Kč, za poplatek za hotovostní výběr splátek ve výši 12 260 Kč a za poplatek za uzavření smlouvy ve výši 1 520 Kč. 5. Z notářského zápisu ze dne 27. 9. 2018 bylo zjištěno, že účastníci, a to [právnická osoba] [anonymizováno], x [právnická osoba] jako prodávající a společnost [právnická osoba] jako kupující, uzavřely smlouvu o prodeji části závodu. Z rámcové smlouvy o postoupení pohledávek bylo zjištěno, že společnost [právnická osoba] jako postupitel postoupila žalovanému portfolio pohledávek vzniklých z úvěrových smluv. Smlouva byla uzavřena dne 4. 4. 2022. Z dílčí smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 28. 7. 2022 bylo zjištěno, že byla postoupena pohledávka žalovaného na žalobkyni. 6. Z výplatní pásky žalovaného za leden 2018 bylo zjištěno, že tento měl příjem 8 194 Kč na výkon rozhodnutí byla placena částka 5 894 Kč, když celkem měl hrubou mzdu 19 623 Kč a čistou mzdu 15 588 Kč. Za březen 2018 bylo zjištěno, že tento měl hrubou mzdu 5 963 Kč, čistou mzdu 5 306 Kč a dávky za pracovní neschopnost 3 019 Kč. Na výkon rozhodnutí byla strhávána částka 1 400 Kč. Z výplatní pásky za duben 2018 bylo zjištěno, že tento měl hrubou mzdu 17 383 Kč, čistou mzdu 14 045 Kč, na účet mu byla zaslána částka 7 333 Kč a na výkon rozhodnutí částka 5 212 Kč. Z credit scoringu ze dne 10. 6. 2018 bylo zjištěno, že bylo posuzováno, zda žadateli lze poskytnout úvěr a dospělo se k závěru, že je možno mu poskytnout spotřebitelský úvěr ve výši 38 000 Kč s měsíční splátkou 4 940 Kč. Z finanční analýzy pak bylo zjištěno, že byla zjištěna výše měsíčního příjmu žadatele 9 354 Kč, výše měsíční výdajů žadatele 500 Kč, minimální měsíční výdaje žadatele 3 000 Kč, rezerva na neočekávané výdaje 1 000 Kč a měsíční volné finanční zdroje 5 354 Kč. Bylo konstatováno, že žadateli lze poskytnout úvěr s maximální výši měsíční splátky 5 354 Kč. 7. Po takto provedeném dokazování byl zjištěn tento skutkový stav. Mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru, za základě které žalobkyně půjčila žalovanému částku 38 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal zaplatit spolu s dalšími poplatky v celkové výši 70 680 Kč v pravidelných měsíčních splátkách po 5 048,57 Kč, když dluh měl uhradit ve 14 těchto splátkách. Žalovaný dluh řádně uhradil, zaplatil pouze částku 36 320 Kč. Poté původní žalobkyně přistoupila k vymáhání pohledávky a dále požadovala další částky uvedené ve smlouvě. Nejdříve došlo k prodeji části závodu na společnost [právnická osoba] a poté byla na základě smlouvy o postoupení pohledávky dne 28. 7. 2022 postoupena pohledávka za žalovaným na žalobkyni. Žalobkyně uplatňuje nesplacenou jistinu ve výši 34 360 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 10 053,83 Kč od 11. 8. 2019 do 14. 7. 2022 z částky 34 360 Kč, účelně vynaložené náklady mimosoudního vymáhání spojené s uplatněním pohledávky ve výši 72 Kč a smluvní pokutu ve výši 19 000 Kč. Žalovaný byl vyzván k uhrazení dlužné částky a žalobkyně také požaduje částku 72 Kč jako náklady mimosoudního vymáhání pohledávky. Ve vztahu k úvěruschopnosti uvedla žalobkyně, že tato byla posuzována dle podkladů, které předložil žalovaný spolu s žádostí o poskytnutí úvěru, když zde byly předloženy výplatní pásky a dále, že vyhodnocení provedla podle tzv. credit scoringu. 8. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. (dále také jen „občanský zákoník“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 9. Podle ustanovení § 2396 občanského zákoníku, úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky. 10. Pod