17 C 230/2023-40 — Okresní soud v Olomouci

1. Žalobkyně se žalobou doručenou Okresnímu soudu v Olomouci dne 29. 6. 2023 domáhala po žalované zaplacení celkové částky 13 994,60 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdce žalobkyně, společnost [právnická osoba], [IČO], uzavřel se žalovanou dne 29. 1. 2021 smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] jejíž součástí byly Smluvní podmínky. Právní předchůdce žalobkyně před uzavřením smlouvy prověřil úvěruschopnost žalované na základě informací požadovaných a získaných od žalované, které byly zaznamenány v zákaznické kartě a ověřeny doklady uvedenými v části„ ověřené dokumenty“. Na základě smlouvy o úvěru poskytl právní předchůdce žalobkyně žalované částku 10 000 Kč v hotovosti v den podpisu smlouvy. Žalovaná se zavázala úvěr vrátit s kapitalizovaným úrokem za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 8 059 Kč, odměnou za zpracování zápůjčky ve výši 1 500 Kč a odměnou za služby komfortního a flexibilního splácení ve výši 2 762 Kč. Celkovou částku se žalovaná zavázala splácet v 78 týdenních splátkách po 317 Kč. Žalovaná nesplácela řádně a včas. Pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 14. 12. 2022. Žalovaná od uzavření smlouvy o úvěru do dne postoupení pohledávky na žalobkyni uhradila celkem částku 9 000 Kč. Žalobkyně požaduje úhradu dlužné jistiny ve výši 7 442 Kč, dlužného poplatku ve výši 6 552,60 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 638,45 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 672,98 Kč, úroku ve výši 22,38 % ročně z dlužné jistiny od 15. 12. 2022 do zaplacení a zákonného úroku z prodlení z dlužné jistiny od 15. 12. 2022 do zaplacení. Před podáním žaloby vyzval zástupce žalobkyně žalovanou k úhradě dlužné částky. 2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila. 3. V souladu s § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), bylo ve věci rozhodnuto bez nařízení jednání pouze na základě listinných důkazů předložených účastníky řízení, když tito s takovýmto postupem souhlasili, resp. v soudem poskytnuté lhůtě nevyjádřili svůj nesouhlas. 4. Jelikož se v projednávané věci jedná o tzv. bagatelní žalobu, a tudíž proti rozsudku ve věci samé není přípustné odvolání (§ 202 odst. 2 o. s. ř.), je odůvodnění tohoto rozsudku koncipováno ve smyslu ustanovení § 157 odst. 4 o. s. ř. 5. Soud provedl předložené listinné důkazy, z nichž učinil následující skutková zjištění: -) ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 14. 12. 2022, včetně příloh, bylo zjištěno, že pohledávka za žalovanou přešla na žalobkyni; -) ze zákaznické karty ze dne 29. 1. 2021 bylo zjištěno, že žalovaná v ní uvedla své osobní údaje, adresu, druh bydlení – nájem, dosažené vzdělání – základní, že byla vdaná a neměla žádnou vyživovací povinnost. Dále uvedla údaje o svém zaměstnavateli Obecním úřadu Slavětín, že měsíční příjem ze zaměstnání činil 11 217 Kč a další měsíční příjmy domácnosti činily 30 000 Kč, a že odhadované měsíční výdaje činily 2 000 Kč. Údaje měly být ověřeny dvěma výplatními páskami a pracovní smlouvou; -) z výzvy ze dne 1. 6. 2023, včetně podacího lístku, bylo zjištěno, že žalovaná byla před podáním žaloby vyzvána žalobkyní k úhradě částky 16 384,84 Kč do 16. 6. 2023; -) ze smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne 29. 1. 2021, včetně smluvních podmínke, bylo zjištěno, že byla uzavřena mezi [právnická osoba] a žalovanou a že výše úvěru činila 10 000 Kč. Žalovaná se zavázala úvěr spolu s úrokem ve výši 8 059 Kč, poplatkem za zpracování úvěru ve výši 1 500 Kč a poplatkem za komfortní a flexibilní splácení ve výši 2 762 Kč splatit v 78 týdenních splátkách po 317 Kč, s poslední splátkou ve výši 252 Kč; -) z výpisu z OR bylo zjištěno, že žalobkyně je akciovou společností s datem vzniku a zápisu 16. 5. 2005; -) z dopisu ze dne 16. 12. 2022, včetně podacího lístku, bylo zjištěno, že žalované bylo oznámeno postoupení pohledávky na žalobkyni; -) z tabulky umoření byl zjištěn průběh splácení úvěru. 6. Na základě uvedených skutkových zjištění dospěl soud k tomuto závěru o skutkovém stavu: Právní předchůdce žalobkyně uzavřel se žalovanou dne 29. 1. 2021 smlouvu o spotřebitelském úvěru, jejíž nedílnou součástí byly i Smluvní podmínky, a na jejimž základě žalované poskytl částku 10 000 Kč v hotovosti při podpisu smluv. Žalovaná se v uvedené smlouvě zavázala úvěry splácet v pravidelných týdenních splátkách spolu se sjednaným úrokem a poplatky. Před uzavřením smlouvy žalovaná vyplnila tzv. kartu zákazníka, ve které uvedla své osobní údaje, adresu trvalého pobytu a že bydlela v nájmu. Dále uvedla údaje o svém zaměstnavateli, své měsíční příjmy ze zaměstnání a odhadované měsíční výdaje. Žalovaná pohledávka byla postoupena na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 14. 12. 2022, uzavřené mezi [právnická osoba] jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem, což bylo žalované oznámeno dopisem ze dne 16. 12. 2022. Zástupce žalobkyně zaslal žalované před podáním žaloby výzvu k úhradě dlužné částky. 7. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 8. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 9. Podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 10. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 11. Podle § 87 odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb., je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. 12. Podle § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 13. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 14. Soud zhodnotil provedené důkazy v souladu se shora citovanými zákonnými ustanoveními a dospěl k tomuto právnímu závěru: 15. Prvně byla v řízení prokázána aktivní legitimace žalobkyně, na kterou žalované pohledávky přešly na základě platné smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 14. 12. 2022. Dále bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně uzavřel se žalovanou smlouvu o spotřebitelském úvěru. Jelikož žalovaná při uzavírání smlouvy o spotřebitelském úvěru vystupovala jako spotřebitel (slabší strana), je nezbytné na uvedený smluvní vztah aplikovat ustanovení zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. V souladu s § 86 zákona č. 257/2016 Sb. měl právní předchůdce žalobkyně jako věřitel povinnost před uzavřením smluv o spotřebitelském úvěru řádně, s odbornou péčí, posoudit úvěruschopnost žalované jako spotřebitele, tj. její schopnost úvěr splácet. Věřitel přitom nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřeb