18 C 283/2023-37 — Okresní soud v Olomouci

1. Žalobou podanou dne 22. 8. 2023 u Okresního soudu v Olomouci se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 48 400 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že uzavřela se žalovanou dne 7. 2. 2022 smlouvu o podnikatelském úvěru. Na základě smlouvy poskytla žalobkyně žalovanému úvěr ve výši 27 000 Kč, který se žalovaný zavázal žalobkyni vrátit spolu se sjednaným poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 18 900 Kč, a to nejpozději do 17. 4. 2022. Žalovaný však žalobkyni v uvedené lhůtě splatnosti poskytnuté finanční prostředky nevrátil. Žalobkyně proto po žalovaném dále požaduje uhrazení smluvní pokuty ve výši 2 500 Kč a zákonného úroku z prodlení z dlužné částky ode dne následujícího po dni splatnosti. Žalovaný na žalovanou pohledávku neuhradil ničeho, a to přesto, že mu žalobkyně dne 14. 5. 2022 zaslala předžalobní výzvu. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, skutková tvrzení žalobkyně nikterak nerozporoval. Na výzvu soudu dle § 115a) o.s.ř., zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, když ve věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, se žalovaný nevyjádřil, přičemž byl rovněž poučen o následcích nevyjádření se ve stanovené lhůtě ve smyslu § 101 odst. 4 o.s.ř., a proto má soud za to, že žalovaný s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně vyjádřila souhlas s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání dle § 115a) o. s. ř. Soud proto rozhodl v souladu s ustanovením § 115a) o.s.ř. bez jednání. Soud ve věci učinil následující skutková zjištění: 3. Dne 7. 2. 2022 uzavřel žalovaný se žalobkyní smlouvu o podnikatelském úvěru [číslo]. Na základě této smlouvy se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému finanční prostředky ve výši 27 000 Kč, přičemž žalovaný se zavázal žalobkyni čerpanou částku vrátit spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 18 900 Kč formou pěti dvoutýdenních splátek ve výši 9 180 Kč, kdy celá částka měla být žalobkyni žalovaným splacena nejpozději dne 17. 4. 2022, přičemž pro případ prodlení žalovaného se splácením úvěru si strany ujednaly smluvní pokutu ve výši 500 Kč za každou splátku s jejíž úhradou se žalovaný dostane do prodlení (Smlouva o podnikatelskému úvěru [číslo] ze dne 7. 2. 2022). Před uzavřením smlouvy o úvěru ověřila žalobkyně totožnost žalovaného z jeho občanského průkazu (Kopie občanského průkazu žalovaného) a číslo jeho bankovního účtu verifikační platbou ve výši 1 Kč ([anonymizováno] info). Dne 7. 2. 2022 vyplatila žalobkyně na bankovní účet žalovaného částku 27 001 Kč (Potvrzení o provedené platbě ze dne 7. 2. 2022), avšak žalovaný žalobkyni na poskytnutý úvěr neuhradil ničeho (žalovaný netvrdil opak). Právní zástupce žalobkyně odeslal žalovanému dne 14. 5. 2022 předžalobní výzvu (Výzva k úhradě před podáním žaloby ze dne 14. 5. 2022 a podací lístek zásilky České pošty č. [anonymizováno] z téhož dne). Na základě výše uvedených skutkových zjištění učinil soud následující závěr o skutkovém stavu: 4. Žalobkyně se žalovaným uzavřeli smlouvu o úvěru, na jejímž základě žalobkyně žalovanému poskytla finanční prostředky ve výši 27 000 Kč, které se žalovaný zavázal žalobkyni vrátit spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 18 900 Kč, a to formou pěti dvoutýdenních splátek ve výši 9 180 Kč nejpozději do 17. 4. 2022, což neučinil, a to ani po zaslání předžalobní výzvy, přičemž pro případ prodlení žalovaného se splácením úvěru si strany ujednaly smluvní pokutu ve výši 500 Kč za každou splátku s jejíž úhradou se žalovaný dostane do prodlení. 5. Podle ustanovení § 2395 občanského zákoníku se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 6. Podle ustanovení § 2048 občanského zákoníku ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 7. Podle ustanovení § 2049 občanského zákoníku zaplacení smluvní pokuty nezbavuje dlužníka povinnosti splnit dluh smluvní pokutou utvrzený. 8. Dle ust. § 1968 občanského zákoníku dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 9. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 10. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 11. Soud zhodnotil všechny provedené důkazy v souladu se shora citovanými zákonnými ustanoveními a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. V dané věci má soud za prokázané, že žalobkyně uzavřela se žalovaným platnou smlouvu o úvěru dle ust. § 2395 o. z. a následně žalovanému umožnila čerpat finanční prostředky v ujednané výši. Pokud se týká právního posouzení, soud uzavírá, že jednáním žalobkyně a žalovaného došlo k platnému uzavření smlouvy o úvěru, když žalobkyně plnila svou povinnost ze zmíněné smlouvy o úvěru poskytnutím peněžních prostředků žalovanému a žalovanému tak vznikla synallagmatická povinnost tyto peněžité prostředky žalobkyni vrátit spolu se sjednaným poplatkem. Soud přezkoumal, v návaznosti na tvrzení žalobkyně co do průběhu splácení úvěru žalovaným, výši žalobního nároku, a to s ohledem na shora zjištěný skutkový stav, když dospěl po matematickém propočtu – vycházeje ze smluvního ujednání účastníků a zákonné právní úpravy – k závěru, že žalobní nárok ve výši, jež byl žalobou uplatněn, je důvodným, a to včetně požadované smluvní pokuty ve výši 2 500 Kč, když žalovaný je dosud v prodlení s úhradou všech pěti ujednaných splátek. 12. Vzhledem k tomu, že předmětem sporu bylo zaplacení dluhu (pohledávky) z úvěru, měla žalobkyně jako věřitel dle hmotně-právní normy břemeno tvrzení a důkazní pouze o tom, že se žalovaným jako dlužníkem byla uzavřena smlouva o úvěru a že na základě této smlouvy dlužníku byly poskytnuty finanční prostředky a že dlužník dluh řádně nehradil. Z tohoto břemene tvrzení pak vyplývá pro žalobkyni břemeno důkazní jen ohledně prokázání tvrzení, že smlouva byla uzavřena a že na jejím základě byly žalovanému jako dlužníku poskytnuty finanční prostředky (srov. rozhodnutí Krajského soudu v Ostravě, pobočka v Olomouci ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací]). Pokud jde o požadavek žalobkyně na úhradu dlužné částky, pak bylo na žalovaném, aby tvrdil a současně důkazně prokázal, že úvěrovému věřiteli byla tato poskytnutá částka v žalované výši uhrazena. Žalovaný takto nepostupoval a úhradu žalované dlužné pohledávky soud za prokázanou nemá. Vzhledem k prodlení žalovaného současně žalobkyni svědčí nárok na úhradu sjednané smluvní pokuty a zákonného úroku z prodlení, jehož vyčíslení a splatnost soud shledal odpovídající učiněným skutkovým zjištěním a zákonu neodporující. S ohledem na výše uvedené soud žalobkyni jí žalobou požadovaný nárok přiznal a žalovanému uložil výrokem I. tohoto rozsudku povinnost jej žalobkyni uhradit. 13. O nákladech řízení soud rozhodl v souladu s ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku 4 598 Kč, neboť žalobkyně byla v řízení plně procesně úspěšná. V daném případě náklady řízení tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 2 420 Kč, dále pak odměna za zastoupení advokátem ve výši 1 500 Kč za 3 úkony právní služby po 500 Kč (převzetí věci s přípravou, výzva k plnění a podání žaloby), 3 x režijní paušál po 100 Kč dle § 14b odst. 5 vyhl. č. 177/1996 Sb. a 21% DPH ve výši 378 Kč, neboť zástupce žalobkyně osvědčil, že je plátcem DPH. (Soud shledal, že se jedná o návrh na ustáleném vzoru uplatňovaný opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, kdy předmětem řízení je peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč. Odkázat lze například na řízení vedená u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka], [spisová značka], či [spisová značka]) 14. O lhůtě k plnění ve výroku I. i II. bylo rozhodnuto dle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř. věta prvá jako o obecné třídenní. [obec] plnění nákladů řízení pak je k rukám právního zástupce žalobkyně v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o.s.ř.