18 C 386/2022-101 — Okresní soud v Olomouci

1. Žalobkyně se žalobou podanou u Okresního soudu v Olomouci dne 25. 8. 2022 domáhala po žalované zaplacení částky 25 413,69 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru č. [anonymizováno] ze dne 26. 8. 2019 na částku 32 000 Kč. Aktuální výše pohledávky je tvořena nesplacenou jistinou ve výši 25 413,69 Kč. 2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila. 3. Soud učinil ve věci jednotlivá skutková zjištění, ze kterých pak učinil následující závěr o skutkovém stavu: žalobkyně uzavřela s žalovanou dne 19. 8. 2019 Rámcovou smlouvu [číslo] v souladu s Obchodními podmínkami [právnická osoba] Na základě Rámcové smlouvy byl žalované aktivován běžný účet č. [bankovní účet] a žalovaná jej mohla začít plně využívat. Podpisem Rámcové smlouvy žalovaná současně požádala o úvěr ve výši 32 000 Kč. Protože žalovaná splnila všechny smluvní předpoklady pro poskytnutí úvěru v souladu s Obchodními podmínkami a Podmínkami pro používání úvěru [právnická osoba] [příjmení] [anonymizováno], byl jí úvěr č. [anonymizováno] schválen a dne 26. 8. 2019 vyplacen na běžný účet žalované v plné výši (Rámcová smlouva [číslo] Obchodní podmínky [právnická osoba], Podmínky pro používání úvěru [právnická osoba], Mimořádný výpis z účtu žalované, Formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru). Žalobkyně provedla vyhodnocení úvěruschopnosti klienta jako spotřebitele. Posouzení provedla na základě informací, které jí žalovaná sama poskytla v žádosti o úvěr. Osobní údaje ověřuje žalobkyně proti informacím z klientových dokladů, údaje o klientově finanční situaci žalobkyni poskytuje sám klient a žalobkyně je dále dle potřeby ověřuje. Dále žalobkyně posuzuje informace z interních a externích databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti klienta (úvěrová zprávu z Bankovního registru klientských informací, který zahrnuje i údaje z Nebankovního registru klientských informací). Podle podmínek úvěrové smlouvy byla žalovaná zavázaná měsíčně hradit pravidelnou konstantní splátku úvěru v celkové výši 603 Kč, skládající se ze splátky jistiny a úroku 13,9 % p. a., jehož výše byla sjednaná Smlouvou o úvěru, a to vždy k 17. dni měsíce počínaje dnem 17. 9. 2019 s tím, že předpokládané datum splacení celého úvěru bylo stanoveno na 17. 7. 2026. Dne 16. 9. 2021 uzavřela žalovaná s žalobkyní Dodatek [číslo] k Rámcové smlouvě, na základě kterého byla provedena změna data splátek z 17. dne v měsíci na 24. den v měsíci. První splátka s touto změnou proběhla 24. 9. 2021. Dne 8. 12. 2021 uzavřela žalovaná s žalobkyní Dodatek [číslo] k Rámcové smlouvě, na základě kterého byla provedena změna data splátek z 24. dne v měsíci na 8. den v měsíci. První splátka s touto změnou měla proběhnout 8. 1. 2022. Dne 8. 12. 2021 uzavřela žalovaná s žalobkyní Dodatek [číslo] k Rámcové smlouvě, na základě kterého byla provedena změna data splátek z 8. dne v měsíci na 9. den v měsíci. První splátka s touto změnou proběhla 9. 12. 2021. Dne 8. 1. 2022 uzavřela žalovaná s žalobkyní Dodatek [číslo] k Rámcové smlouvě, na základě kterého byla provedena změna data splátek z 9. dne v měsíci na 10. den v měsíci. První splátka s touto změnou proběhla 10. 1. 2022. Dne 9. 3. 2022 uzavřela žalovaná s žalobkyní Dodatek [číslo] k Rámcové smlouvě, na základě kterého byla provedena změna data splátek z 10. dne v měsíci na 24. den v měsíci. První splátka s touto změnou měla proběhnout 24. 3. 2022. Splátky od 17. 9. 2019 do 10. 2. 2022 byly splaceny. Zápočet jednotlivých splátek na jistinu a úrok úvěru viz přehled plateb č. [anonymizováno]. Počínaje splátkou ke dni 24. 5. 2022 nebyly splátky ze strany žalované uhrazeny (splátkový kalendář úvěru č. [anonymizováno] a přehled plateb č. [anonymizováno]). Žalovaná pak žalobkyni neuhradila ničeho. Vzhledem k závažnému porušení smluvních povinností stranou žalovanou přistoupila žalobkyně v souladu s ujednáním Smlouvy o úvěru č. [anonymizováno] ve spojení s Podmínkami pro používání úvěru (čl. Několik bodů k ukončení smlouvy, odst. 3) dne 25. 7. 2022 k zesplatnění úvěru, viz zesplatňující dopis - předžalobní výzva ze dne 25. 7. 2022. Ke dni zesplatnění tedy byla dlužná pohledávka tvořena nesplacenou jistinou ve výši 25 413,69 Kč (jistina neobsahuje žádné úroky, úroky z prodlení, pokuty, poplatky ani jiné položky) a nesplaceným smluvním úrokem z úvěru (kapitalizovaný úrok) ve výši 2 848,71 Kč, který je souhrnem nesplacených smluvních úroků ode dne 1. 5. 2020 do 10. 5. 2020 ve výši 9 % z nesplacené jistiny ve výši 29 954,03 Kč, dále pak od 11. 5. 2020 do 31. 10. 2020 ve výši 8,25 % z nesplacené jistiny ve výši 29 954,03 Kč, dále pak od 10. 2. 2022 do 23. 7. 2022 ve výši 13,9 % z nesplacené jistiny ve výši 25 413,69 Kč a dále pak od 24. 7. 2022 do 24. 7. 2022 ve výši 13,9 % z nesplacené jistiny ve výši 25 191,89 Kč. Konkrétně pak (počet dnů prodlení [číslo] x aktuální jistina x aktuální sazba obchodního úroku/100). Sazba obchodního úroku se mění dle § 5 odst. 3 písm a) zákona č. 177/2020 Sb. Žalobkyně požaduje od 23. 8. 2022 smluvní úrok 11,75 % ročně, a to v souladu s § 122 odst. 4 zákona číslo 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v účinném znění (Splátkový kalendář úvěru č. [anonymizováno], Přehled plateb úvěru č. [anonymizováno], Změnový dodatek [číslo] k Rámcové smlouvě, Změnový dodatek [číslo]. k Rámcové smlouvě, Změnový dodatek [číslo] k Rámcové smlouvě, Změnový dodatek [číslo]. k Rámcové smlouvě, Změnový dodatek [číslo] k Rámcové smlouvě, Zesplatňující dopis - předžalobní výzva). O zesplatnění úvěru informovala žalobkyně žalovanou prostřednictvím zesplatňujícího dopisu - předžalobní výzvy ze dne 25. 7. 2022, dále pak také zprávami na e-mailovou adresu žalované, do jejího internetového bankovnictví a SMS zprávou. Zesplatněním se stal závazek splatným v plné výši spolu s příslušenstvím ke dni 25. 7. 2022. Žalobkyně žalované v zesplatňujícím dopise - předžalobní výzvě poskytla dodatečnou lhůtu k doplacení, žalovaná ji však ke splacení nevyužila (Zesplatňující dopis - předžalobní výzva, Podací arch, Obchodní podmínky [právnická osoba]). 4. Podle ust. § 2395 občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 5. Podle ust. § 2396 občanského zákoníku, úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky. 6. Podle ust. § 2397 občanského zákoníku, úvěrovaný může uplatnit právo na poskytnutí peněz ve lhůtě určené ve smlouvě. Není-li lhůta ujednána, může právo uplatnit, dokud závazek ze smlouvy trvá. 7. Podle ust. § 2398 odst. 1, 2 občanského zákoníku, úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu. Váže-li smlouva použití úvěru jen na určitý účel, může úvěrující omezit poskytnutí peněz pouze na plnění povinností úvěrovaného vzniklých v souvislosti s tímto účelem. 8. Podle ust. § 2662 občanského zákoníku, smlouvou o účtu se ten, kdo vede účet, zavazuje zřídit od určité doby v určité měně účet pro jeho majitele, umožnit vložení hotovosti na účet nebo výběr hotovosti z účtu nebo provádět převody peněžních prostředků z účtu či na účet. 9. Dle ustanovení § 2053 zákona č. 89/2012, občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů platí, že uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá. Žalobce tak nenese důkazní břemeno ohledně vzniku dluhu a je naopak na žalovaném, aby prokázal, že dluh nevznikl, nebo že byl splněn či z jiného důvodu zanikl. 10. Žalobkyni se v řízení podařilo prokázat, že před uzavřením úvěrové smlouvy provedla řádné posouzení úvěruschopnosti žalované. Dle aktuální judikatury Ústavního soudu ČR by měly obecné soudy poskytovatele úvěru vést k přesvědčivému zkoumání toho, zda (budoucí) dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit, když jde o obecný princip, který by soudy měly vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven či nikoliv. Úvěrovou smlouvu uzavřenou bez takového řádného zkoumání úvěruschopnosti dlužníka je tedy dle Ústavního soudu ČR třeba posoudit jako rozpornou s dobrými mravy (srov. nález Ústavního soudu ČR ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18, dostupný na www.usoud.cz). Z výše uvedených závěrů Ústavního soudu ČR tedy vyplývá, že pokud řádné nezkoumání úvěruschopnosti dlužníka při uzavření úvěrové smlouvy může vést k posouzení úvěrové smlouvy jako rozporné s dobrými mravy dle ustanovení § 580 odst. 1 občanského zákoníku, je soud povinen se otázkou řádného zkoumání úvěruschopnosti zabývat i bez námitky žalované strany, neboť zjevný rozpor s dobrými mravy zakládá dle ustanovení § 588 občanského zákoníku absolutní neplatnost takového právního jednání, ke které je soud povinen přihlédnout i bez návrhu. V tomto konkrétním případě žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalovan