20 C 249/2023-56 — Okresní soud v Olomouci

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalované zaplacení částky 13 800 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že právní předchůdce žalobkyně společnost [právnická osoba] (dále jen„ věřitel“) uzavřel se žalovanou dne 7. 7. 2022 smlouvu o zápůjčce, na základě které poskytl žalované peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit poskytnutou zápůjčku do 6. 8. 2022 spolu s poplatkem za zpracování žádosti a poskytnutí zápůjčky ve výši 3 800 Kč. Žalovaná zápůjčku ve lhůtě splatnosti nevrátila. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 13. 2. 2023 byla pohledávka za žalovanou z titulu smlouvy o zápůjčce postoupena na žalobkyni. Předmětem žalobního nároku je jistina zápůjčky ve výši 10 000 Kč a poplatek za poskytnutí zápůjčky ve výši 3 800 Kč. 2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila. 3. Soud učinil z provedených důkazů následující skutková zjištění: 4. Ze standardních informacích o zápůjčce [anonymizováno], ze smlouvy o zápůjčce a z potvrzení o přijaté platbě, že právní předchůdce žalobkyně společnost [právnická osoba] (dále jen„ věřitel“) uzavřel se žalovanou dne 7. 7. 2022 smlouvu o zápůjčce, na základě které se zavázala poskytnout žalované peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit poskytnutou zápůjčku do 6. 8. 2022 spolu s poplatkem za zpracování žádosti a poskytnutí zápůjčky ve výši 3 800 Kč. 5. Z potvrzení o přijaté platbě, že věřitel poskytl žalované zápůjčku ve výši 10 000 Kč dne 7. 7. 2022 na účet žalované [bankovní účet]. 6. Z rámcové smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 1. 1. 2023, z realizační smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 13. 2. 2023, ze seznamu pohledávek a z oznámení o postoupení pohledávky, že smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 13. 2. 2023 byla pohledávka za žalovanou z titulu smlouvy o zápůjčce postoupena na žalobkyni, postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno dopisem ze dne 25. 2. 2023. 7. Z předžalobní výzvy a z podacího lístku, že žalovaná byla dopisem právního zástupce žalobkyně ze dne 25. 2. 2023 vyzvána k zaplacení dlužné částky před podáním žaloby. 8. Po provedeném dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu: 9. Právní předchůdce žalobkyně společnost [právnická osoba] (dále jen„ věřitel“) uzavřel se žalovanou dne 7. 7. 2022 smlouvu o zápůjčce, na základě které poskytnul žalované zápůjčku ve výši 10 000 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit poskytnutou zápůjčku do 6. 8. 2022 spolu s poplatkem za zpracování žádosti a poskytnutí zápůjčky ve výši 3 800 Kč. Žalovaná zápůjčku ve lhůtě splatnosti nevrátila. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 13. 2. 2023 byla pohledávka za žalovanou z titulu smlouvy o zápůjčce postoupena na žalobkyni, postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno dopisem ze dne 25. 2. 2023. Žalovaná byla dopisem právního zástupce žalobkyně ze dne 25. 2. 2023 vyzvána k zaplacení dlužné částky před podáním žaloby. 10. Dle ustanovení § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 11. Dle ustanovení § 2391 občanského zákoníku, má-li se peněžitá zápůjčka vrátit v jiné měně, než v jaké byla dána, splatí vydlužitel zápůjčku tak, aby se to, co se vrací, hodnotou rovnalo tomu, co bylo dáno. Zápůjčka se splácí v měně místa splnění. Při nepeněžité zápůjčce se vrací věc stejného druhu, jaká byla zápůjčkou dána. Nezáleží na tom, zda její cena mezi tím stoupla nebo klesla. 12. Dle ustanovení § 2392 občanského zákoníku, při peněžité zápůjčce lze sjednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech. Při nepeněžité zápůjčce lze ujednat místo úroků plnění přiměřeného většího množství nebo věci lepší jakosti, ale téhož druhu. 13. Podle ust. § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 14. Podle ust. § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 15. Podle ust. § 87 odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb. je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. 16. Dle ustanovení § 1879 občanského zákoníku může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 17. Dle ustanovení § 1880 odst. 1, 2 občanského zákoníku, postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Postupitel vydá postupníkovi potřebné doklady o pohledávce a sdělí mu vše, co je k uplatnění pohledávky zapotřebí. 18. Dle ustanovení § 1881 odst. 1 občanského zákoníku, postoupit lze pohledávku, kterou lze zcizit, pokud to ujednání dlužníka nevylučuje. 19. Soud na shora uvedený zjištěný skutkový stav aplikoval citované právní normy a dospěl k následujícímu právnímu závěru: žalobkyně v řízení prokázala, že je ve věci aktivně legitimována, neboť prokázala, že na ni prostřednictvím smlouvy o postoupení pohledávek přešla žalobní pohledávka. 20. Soud posoudil zjištěný skutkový stav s ohledem na shora citovaná zákonná ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba žalobkyně je důvodná pouze částečně. Žalovaná vystupovala v rámci smluvního vztahu jako slabší strana – spotřebitel, neboť ze smlouvy nevyplynulo, že by se jednalo o podnikatele a žádný z účastníků to ani netvrdil. Povinností žalobkyně, resp. jejího právního předchůdce před poskytnutím úvěru tedy bylo zkoumat schopnost žalované splácet úvěr. Soud dospěl k závěru, že žalobkyni se nepodařilo prokázat, že před uzavřením úvěrové smlouvy její právní předchůdce provedl řádné posouzení úvěruschopnosti žalované. 21. Pokud má být zachován smysl a účel citované úpravy, je třeba, aby žalobkyně zjistila řádně a s odbornou péčí, na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací, resp. i z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů, na straně jedné příjmy a dosavadní dluhové zatížení klienta, a na straně druhé pak přinejmenším základní, pravidelné a nezbytné výdaje, které lze u každého spotřebitele rozumně očekávat. Takovými výdaji jsou zejména náklady na bydlení, dopravu, stravování, ošacení apod. Při hodnocení výdajů spotřebitele je totiž nutno brát v potaz i jistou rezervu na různé nepravidelné a neplánované výdaje, které lze u každé osoby v průběhu trvání smluvního vztahu let zajisté očekávat. Požadavek odborné péče nelze omezovat jen na samotný myšlenkový proces„ posouzení“ dodaných čísel představujících příjmy a výdaje, ale je třeba jej vztáhnout i na zhodnocení dostatečnosti, úplnosti a věrohodnosti shromážděných podkladů. 22. Soud po provedeném dokazování konstatuje, že žalobkyně neprokázala, že její právní předchůdce posoudil úvěruschopnost žalované řádně, když ohledně posouzení úvěruschopnosti ničeho netvrdila a žádné důkazy nenavrhla. Soud byl připraven žalobkyni o tomto poučit dle ust. 118a o. s. ř., avšak žalobkyně se k nařízenému jednání nedostavila a zbavila se tak svého práva být soudem v tomto směru poučena. Žalobkyně tedy neunesla břemeno tvrzení ani důkazní ohledně posouzení úvěruschopnosti žalované před uzavřením smlouvy o zápůjčce. S ohledem na uvedené skutečnosti tedy soud dospěl k závěru, že právní předchůdce žalobkyně nedostál své povinnosti s odbornou péčí posoudit úvěruschopnost žalované, tedy aby mohl učinit závěr o tom, že žalované