22 C 95/2023-39 — Okresní soud v Olomouci

Soud věc projednal a rozhodl v souladu s ustanovením § 115a o. s. ř. bez nařízení jednání. Odůvodnění tohoto rozsudku je koncipováno podle § 157 odst. 4 o. s. ř. tak, že obsahuje primárně pouze předmět řízení, skutkový závěr a stručné právní posouzení věci. Žalobkyně se dle obsahu žaloby domáhala po žalované zaplacení dlužného příspěvku ve výši 4 730 Kč s příslušenstvím (náklady spojené s mimosoudním uplatněním a zákonný úrok z prodlení) z důvodu porušení povinnosti mít sjednané pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (nákladní automobil s nejvyšší povolenou hmotností do 3 500 kg, [registrační značka]) v období od 18. 2. 2022 do 21. 4. 2022. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila. Podáním doručeným soudu 2. 5. 2023 vzala žalobkyně žalobu částečně zpět, jelikož žalovaná provedla úhradu částky 5 030 Kč. Soud proto výrokem I rozhodl podle § 96 odst. 2 o. s. ř. o zastavení řízení v rozsahu zpětvzetí. Předmětem řízení zůstal pouze požadovaný úrok z prodlení, soud se nicméně zabýval i důvodností samotného nároku. Soud učinil následující závěr o relevantním skutkovém stavu. Výše specifikované vozidlo bylo v uvedeném období zapsáno v registru vozidel, aniž by bylo sjednáno pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem tohoto vozidla. Žalovaná byla v daném období jeho provozovatelem. Žalobkyně odeslala žalované výzvu k zaplacení příspěvku dne 13. 6. 2022. Podstatu sporu soud právně posoudil podle zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů, v rozhodném znění (zejména § 1 a § 4) ve spojení s vyhláškou č. 205/1999 Sb. Dospěl přitom k závěru, že žaloba je důvodná, jelikož provozované vozidlo musí být až na výjimky pojištěno po celou dobu zápisu v registru silničních vozidel. Žalobkyně prokázala, že došlo k porušení této povinnosti, což má právní důsledek spočívající v povinnosti provozovatele vozidla zaplatit příspěvek (denní sazba příspěvku u uvedeného vozidla činila 86 Kč, tj. za uvedené období 55 dnů činí příspěvek 4 730 Kč), k čemuž byla žalobkyní v zákonné lhůtě vyzvána. Současně nebylo prokázáno, že by předmětný dluh žalované zanikl. Důvodnost nároku na příslušenství vyplývá ze zákona a odpovídá skutkovým zjištěním soudu – náklady na mimosoudní uplatnění (§ 4 odst. 4 zákona č. 168/1999 Sb. ve spojení s § 2a vyhlášky 205/1999 Sb.); úrok z prodlení (§ 1970 občanského zákoníku ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). Soud nároku na úrok z prodlení vyhověl v plném rozsahu (co do požadovaného mechanismu jeho výpočtu), nicméně jeho kapitalizovaná podoba nebyla žalobkyní uvedena ve správné výši. Nárok na náhradu nákladů celého řízení náleží žalobkyni, v rozsahu zastavené části řízení podle § 146 odst. 2 o. s. ř. a v rozsahu části řízení, ve které jí bylo vyhověno, podle § 142 odst. 1 o. s. ř. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 5 030 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.