28 C 65/2023-49 — Okresní soud v Olomouci

1. Žalobkyně se domáhá po žalovaném zaplacení částky 12 520 Kč jako nezaplacenou část půjčky, která byla žalovanému poskytnuta smlouvou o půjčce [číslo] ze dne [datum] předchozím věřitelem společností [právnická osoba], identifikační [číslo] (dále jen„ právní předchůdkyně“) ve výši 9 000 Kč. Dále požadovala zaplacení částky 6 006 Kč jako nezaplacenou část půjčky, která byla žalovanému poskytnuta smlouvou o půjčce [číslo] ze dne [datum] právní předchůdkyní ve výši 5 000 Kč. Dále požadovala zaplacení částky 10 945 Kč jako nezaplacenou část půjčky, která byla žalovanému poskytnuta smlouvou o půjčce [číslo] ze dne [datum] právní předchůdkyní ve výši 10 000 Kč. Spolu s výše uvedenými nároky požadovala zaplacení příslušného zákonného úroku z prodlení (zčásti kapitalizovaného). Uvedla, že oprávnění domáhat se těchto částek vyplývá ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], kdy se stala novým věřitelem žalovaného, a tuto skutečnost mu písemně oznámila spolu s výzvou k zaplacení dlužných částek. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, skutková tvrzení žalobkyně nikterak nerozporoval. Na výzvu soudu dle § 115a o. s. ř., zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, když ve věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, se žalovaný nevyjádřil, přičemž byl rovněž poučen o následcích nevyjádření se ve stanovené lhůtě ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř., a proto má soud za to, že žalovaný s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně vyjádřila souhlas s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání dle § 115a o. s. ř. již v podané žalobě. Soud proto rozhodl v souladu s ustanovením § 115a o. s. ř. bez jednání. 3. Soud dospěl na základě předložených listin k tomuto závěru o skutkovém stavu. 4. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla uzavřena dne [datum] smlouva o půjčce, na základě které byla žalovanému poskytnuta půjčka v hotovosti ve výši 9 000 Kč. Žalovaný se zavázal půjčku vrátit spolu s poplatkem ve výši 5 976 Kč v 52 týdennních splátkách ve výši 288 Kč. Dne [datum] byla uzavřena mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným smlouva o půjčce, na jejímž základě byla žalovanému poskytnuta v hotovosti částka 5 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal splatit spolu s poplatkem ve výši 2 995 Kč v 39 týdennních splátkách ve výši 205 Kč. Dále byla dne [datum] byla mezi týmiž účastníky uzavřena smlouva o půjčce, na základě které byla žalovanému poskytnuta v hotovosti půjčka 10 000 Kč, která měla být splacena ve 31 týdennních splátkách ve výši 500 Kč a to spolu s poplatkem ve výši 5 500 Kč. 5. Žalobkyni byly postoupeny pohledávky za žalovaným smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum], přičemž postoupení pohledávek bylo žalovanému písemně oznámeno. Žalobkyně se tak stala aktivně legitimovanou k podání žaloby. 6. Žalovaný byl vyzván k zaplacení dlužných částek předžalobní výzvou odeslanou mu dne [datum]. 7. Jelikož smlouvy o půjčce byly uzavřeny dne [datum], [datum] a [datum], vychází právní posouzení nároku žalobkyně na zaplacení požadovaných částek z § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, a tedy právní úpravy účinné do 31. 12. 2013, proto soud věc posoudil podle zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku ve znění účinném do [datum] (dále jen„ obč. zák.“). 8. Podle ust. § 52 obč. zák. jsou spotřebitelskými smlouvami smlouvy kupní, smlouvy o dílo, případně jiné smlouvy, pokud smluvními stranami jsou na jedné straně spotřebitel a na druhé straně dodavatel; dodavatelem je osoba, která při uzavírání a plnění smlouvy jedná v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti; spotřebitelem je fyzická osoba, která při uzavírání a plnění smlouvy nejedná v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti nebo v rámci samostatného výkonu svého povolání. 9. Podle ust. § 56 odst. 1 obč. zák. spotřebitelské smlouvy nesmějí obsahovat ujednání, která v rozporu s požadavkem dobré víry znamenají k újmě spotřebitele značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran. Podle ust. § 56 odst. 2 obč. zák. se ustanovení odstavce 1 nevztahuje na smluvní ujednání, která vymezují předmět plnění smlouvy nebo cenu plnění. 10. Podle ust. § 657 obč. zák. smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. 11. Podle ust. § 517 odst. 1, 2 obč. zák. dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, jejichž výši stanoví prováděcí předpis. Tímto předpisem bylo v době počátku prodlení nařízení vlády č. 142/1994 Sb., podle jehož ust. § 1 odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro poslední den kalendářního pololetí, které předchází kalendářnímu pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o osm procentních bodů. 12. Na základě shora uvedeného skutkového stavu, s odkazem na citovaná zákonná ustanovení, dospěl soud k právnímu závěru, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byly platně uzavřeny spotřebitelské smlouvy o půjčce podle ust. § 657 obč. zák. Žalobkyně má právo dle smlouvy o půjčce [číslo] na zaplacení částky 12 520 Kč sestávající z dlužné jistiny ve výši 7 524,04 Kč a dlužné částky poplatku 4 995,96 Kč (žalovaný uhradil částku 2 456 Kč). Dále má žalobkyně právo dle smlouvy o půjčce [číslo] na zaplacení částky 6 006 Kč sestávající z dlužné jistiny ve výši 3 756,10 Kč a dlužné části poplatku ve výši 2 249,90 Kč (žalovaný uhradil částku 1 989 Kč). Žalobkyně má dle smlouvy [číslo] právo na zaplacení částky 10 945 Kč, sestávající se z dlužné částky jistiny 7 061,29 Kč a dlužné části poplatku ve výši 3 883,71 Kč (žalovaný uhradil částku 4 555 Kč). Ujednaný poplatek je odměnou věřitelce za poskytnutí peněžních prostředků. Podle ust. § 56 odst. 2 obč. zák. se ustanovení vymezení nepřiměřených podmínek ve spotřebitelských smlouvách nevztahuje na smluvní ujednání, která vymezují předmět plnění smlouvy nebo cenu plnění. Vzhledem k tomu, že uvedený poplatek lze interpretovat jako cenu půjčky, není podle ust. § 56 odst. 2 obč. zák. v kompetenci soudu jeho výši přezkoumávat. 13. V důsledku prodlení žalovaného se zaplacením vzniklo žalobkyni dále právo požadovat po žalovaném zákonný úrok z prodlení v souladu s ust. § 517 obč. zák., ode dne následujícího po dni, kdy měla být částka uhrazena, který žalobkyně částečně kapitalizovala, a to v částce 14 443,32 Kč (smlouva [číslo]), v částce 7 107,32 Kč (smlouva [číslo]) a v částce 13 165,41 Kč (smlouva [číslo]). 14. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni podařilo prokázat skutková tvrzení obsažená v žalobě, vyhověl soud žalobě v plném rozsahu, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 15. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., když žalobkyně byla procesně plně úspěšným účastníkem a žalovaný tak má povinnost nahradit jí účelně vynaložené náklady řízení. Náklady žalobkyně tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 1 180 Kč, odměna advokáta ve výši 900 Kč dle § 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. za 3 úkony právní služby po 300 Kč (příprava a převzetí zastoupení, sepis žaloby, jednoduchá výzva k plnění), paušální náhrada účelně vynaložených hotových výdajů ve výši 3 x 100 Kč dle ustanovení § 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb. a 21 % DPH ve výši 252 Kč. Žalovaný je tedy povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení celkovou částku 2 632 Kč, a to v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám právního zástupce žalobkyně v obecné třídenní pariční lhůtě dle ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.