29 C 134/2023-78 — Okresní soud v Olomouci

1. Žalobkyně se žalobou doručenou Okresnímu soudu v Olomouci dne [datum] domáhala po žalovaném zaplacení částky 29 665,61 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO], dne [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] na základě které byly žalovanému poskytnuty v hotovosti v den podpisu smlouvy finanční prostředky ve výši 26 000 Kč, které měly být žalovaným splaceny spolu s poplatkem ve výši 20 126 Kč, a to v 60 pravidelných týdenních splátkách, kdy poslední splatnost poslední splátky připadla na den [datum]. Žalovaný však dle žalobkyně uhradil pouze částku v celkové výši 18 409 Kč, žalobkyně se tak po žalovaném dožaduje zaplacení nesplacené jistiny úvěru ve výši 16 665,61 Kč, nesplaceného poplatku ve výši 11 051,39 Kč, poplatků za upomínání žalovaného v celkové výši 4 300 Kč, smluvní pokuty za prodlení žalovaného s úhradou splátek ve výši 13 000 Kč, smluvního úroku ve výši 29 % ročně z nesplacené jistiny za období od [datum] do [datum] a zákonného úroku z prodlení. Dne [datum] byla žalovanému zaslána předžalobní výzva, ale žalovaný již ničeho neuhradil. Na výzvu soudu ze dne [datum] k doplnění tvrzení ohledně posuzování úvěruschopnosti žalovaného před uzavřením výše uvedené smlouvy žalobkyně ve svém vyjádření ze dne [datum] uvedla, že její právní předchůdce před poskytnutím úvěru řádně prověřoval úvěruschopnost žalovaného, když ověřoval pravdivost tvrzení žalovaného ohledně příjmů a výdajů, a to na základě poštovních poukázek – [anonymizováno], která byla žalovanému vyplacena. Žalobkyně dále uvedla, že při doloženém disponibilním zůstatku finančních prostředků přes 20 000 Kč pak nemohlo být pochyb o tom, zda žalovaný bude schopen poskytnutý úvěr splácet. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, skutková tvrzení žalobkyně nikterak nerozporoval. 3. Z provedeného dokazování učinil soud následující skutková zjištění: Mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO], a žalovaným došlo dne [datum] ke sjednání smlouvy o zápůjčce, na základě které právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému v hotovosti při podpisu smlouvy zápůjčku ve výši 26 000 Kč a žalovaný se zavázal mu tuto zápůjčku splatit spolu s poplatkem ve výši 20 126 Kč v 60 pravidelných týdenních splátkách. Část této zápůjčky ve výši 7 975 Kč byla použita k refinancování dříve uzavřené zápůjčky žalovaného u právního předchůdce žalobkyně, zápůjční úrok ze smlouvy činí 29 % ročně, RPSN činí 196,89 % (Smlouva o zápůjčce [číslo] Standardní informace o spotřebitelském úvěru ze dne [datum]). Dne [datum] vyplnil žalovaný spolu se zástupkyní právního předchůdce žalobkyně [jméno] [příjmení] zákaznickou kartu – žádost o úvěr, v níž žalovaný uvedl, že požaduje zápůjčku ve výši 25 000 Kč s měsíční splatností na 24 měsíců na neočekávané výdaje, přičemž bydlí v nájmu, je rozvedený, není majitelem auta, od dubna 2014 pracuje na plný pracovní úvazek jako [anonymizováno] pro [příjmení] [příjmení] v [obec], což mělo být ověřeno z pracovní smlouvy a výplatních pásek, jeho čistý měsíční příjem činí 10 329 Kč, jeho ostatní příjmy činí 0 Kč, další měsíční čisté příjmy domácnosti činí 15 000 Kč, celkem tedy 25 329 Kč, splátky žalovaného u právního předchůdce žalobkyně činí 2 000 Kč, celkové odhadované měsíční výdaje činí celkem 4 000 Kč, žalovaný nemá bankovní účet na své jméno, nemá kreditní kartu, nemá zápůjčku u jiné společnosti (Zákaznická karta – žádost o spotřebitelský úvěr ze dne [datum]). Dne [datum] byla žalovanému [příjmení] úřadem pro [územní celek] poukázána částka 3 225 Kč, dne [datum] byla žalovanému [příjmení] správou sociálního zabezpečení poukázána částka 8 573 Kč a dne [datum] byla žalovanému [příjmení] správou sociálního zabezpečení poukázána částka 8 860 Kč, přičemž žalovanému byla v období od [datum] do [datum] vyplácena dávka nemocenského pojištění v denní výši 287 Kč od 181. dne, DVZ 398 Kč (kopie 3 ks poštovní poukázky B a oznámení o vyplacené dávce nemocenského pojištění žalovanému). Žalovaný právnímu předchůdci žalobkyně uhradil pouze částku ve výši 18 409 Kč (žalovaný netvrdil opak). Smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou dne [datum] mezi společností [právnická osoba], [IČO], jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem přešla žalovaná pohledávka na žalobkyni (Smlouva o postoupení pohledávek ze dne [datum] včetně přílohy [číslo] seznamu postupovaných pohledávek, položky 442, jakož i potvrzení o provedení transakce – platby za postoupené pohledávky dne [datum]), což právní předchůdce žalobkyně žalovanému oznámil dopisem ze dne [datum] (Oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum]). Žalobkyně dne [datum] vyhotovila výzvu, kterou žalovaného vyzvala k uhrazení dlužné částky ve výši 48 119,31 Kč nejpozději do [datum], tuto výzvu žalovanému odeslala dne 16. 2. 203 (Výzva žalobkyně ze dne [datum] adresovaná žalovanému včetně poštovního podacího archu ze dne [datum]). Dne [datum] vyhotovil právní zástupce žalobkyně oznámení o předání věci do advokátní kanceláře adresované žalovanému s výzvou k uhrazení dlužné částky nejpozději do [datum] (oznámení o předání věci do advokátní kanceláře ze dne [datum]). Právní zástupce žalobkyně zaslal žalovanému dne [datum] předžalobní výzvu k úhradě dlužné částky (Výzva k úhradě před podáním žaloby ze dne [datum] a podací arch ze dne [datum]), na kterou žalovaný žalobkyni přesto neuhradil ničeho (žalovaný netvrdil opak). 4. Z dalších provedených listinných důkazů neučinil soud žádná skutková zjištění rozhodná pro projednávanou věci. 5. Z výše uvedených skutkových zjištění učinil soud následující závěr o skutkovém stavu: Právní předchůdce žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o zápůjčce, na jejímž základě právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému finanční prostředky ve výši 26 000 Kč, a to tak, že částka ve výši 7 975 Kč byla započtena na dříve sjednanou zápůjčku žalovaného u právního předchůdce žalobkyně a zbylé finanční prostředky byly žalovanému vyplaceny v hotovosti při podpisu smlouvy. Žalovaný se zavázal tuto zápůjčku spolu s poplatkem ve výši 20 126 Kč vrátit v 60 pravidelných týdenních splátkách, kdy splatnost poslední splátky připadla na den [datum]. Zápůjční úrok ze smlouvy činí 29 % ročně, RPSN činí 196,89 %. Žalovaný právnímu předchůdci žalobkyně uhradil pouze částku ve výši 18 409 Kč. Právní předchůdce žalobkyně se žalobkyní uzavřeli smlouvu o postoupení pohledávek, postoupení předmětné pohledávky na žalobkyni oznámil právní předchůdce žalobkyně žalovanému. Žalovaný žalobkyni zbylou dlužnou částku neuhradil ani přes opakované výzvy a zaslanou předžalobní upomínku. 6. Podle ust. § 2390 zákona č. 89/2012 Sb. (dále také jen „občanský zákoník“) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 7. Podle ust. § 2392 odst. 1 věty první o. z. lze při peněžité zápůjčce ujednat úroky. 8. Podle ust. § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 9. Podle ust. § 3 odst. 2 písm. b) zákona č. 257/2016 Sb. se pro účely tohoto zákona rozumí roční procentní sazbou nákladů celkové náklady spotřebitelského úvěru vyjádřené jako roční procento z celkové výše spotřebitelského úvěru, které se počítá podle vzorce uvedeného v příloze č. 1 k tomuto zákonu. 10. Podle ust. § 86 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 11. Podle ust. § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeh