12 C 160/2024-44 — Okresní soud v Olomouci

1. Žalobou podanou u Okresního soudu v Olomouci dne 25. 3. 2024 se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 37 751,92 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně uzavřela s žalovaným dne 17. 8. 2022 úvěrovou smlouvu č. , hodnota, . Tvrdila, že před uzavřením smlouvy žalobkyně řádně prověřila úvěruschopnost žalovaného. Na základě úvěrové smlouvy žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 40 000 Kč a žalovaný se zavázal úvěr řádně a včas splácet v 60 pravidelných měsíčních splátkách ve výši po 1 243 Kč. Roční úroková sazba úvěru byla sjednána 28,06 % p.a. Žalovaný uhradil na úvěr jen částku 16 516 Kč a porušil svůj závazek hradit poskytnutý úvěr řádně a včas, proto žalobkyně využila svého práva a ke dni 21. 11. 2023 úvěr zesplatnila. Dne 21. 12. 2023 byl žalovaný vyzván ke splacení celého úvěru a byla mu zaslána právním zástupcem žalobkyně předžalobní výzva k úhradě dluhu. Žalovaný na výzvy žalobkyně nereagoval a po zesplatnění neuhradil žádnou splátku. Ke dni podání žaloby eviduje žalobkyně za žalovaným pohledávku ve výši 37 751,92 Kč sestávající z neuhrazené jistiny ve výši 35 851,92 Kč, nákladů na vymáhání ve výši 900 Kč a smluvních pokut ve výši 1 000 Kč.2. Dne 11. 4. 2024 vydal Okresní soud v Olomouci na základě výše uvedené žaloby elektronický platební rozkaz, který se nepodařilo řádně doručit žalovanému do vlastních rukou. Z tohoto důvodu byl usnesením ze dne 17. 5. 2024 zrušen. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. Stejně jako k výzvě soudu dle § 115a o.s.ř. zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Žalobkyně souhlas vyjádřila. Soud má tedy za to, že účastníci s tímto postupem souhlasí, když ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů.3. Soud ve věci prováděl listinné důkazy a učinil z nich následující skutková zjištění a současně i závěr o skutkovém stavu. Mezi žalovaným a žalobkyní byla dne 17. 8. 2022 uzavřena dle úvěrových podmínek žalobkyně smlouva o hotovostním úvěru a smlouva o revolvingovém úvěru č. , tel. číslo, . Před uzavřením smlouvy byla ověřena úvěruschopnost žalovaného lustrací v registrech ISIR, MVCR, NRKI, CEE, JAP_PUJCKA a SOLUS, jak plyne z Potvrzení o prověření bonity klienta. Ve smlouvě byl ujednán hotovostní bezúčelový úvěr ve výši 40 000 Kč s úrokem 28,06 % ročně a RPSN 32,5 %. Žalovaný se zavázal tento úvěr splácet bankovním převodem v 60 pravidelných měsíčních splátkách, výše měsíční splátky by sjednána ve výši 1 243 Kč. Celkově se žalovaný zavázal splatit částku ve výši 74 580 Kč. Současně byl ujednán bezúčelový revolvingový úvěr ve výši 30 000 Kč s úrokem 23,88 % ročně a RPSN 26,68 %. Celkově se žalovaný zavázal splatit částku ve výši 33 882 Kč. Ve smlouvě byla také ujednána smluvní pokuta ve výši 500 Kč pro případ nesplácení dluhu a povinnost zaplatit částku ve výši 300 Kč za měsíc za náklady vynaložené na vymáhání dlužné částky. Dle výpisu čerpání, splátek a úhrad žalovaný uhradil částku ve výši 16 516 Kč a zbývá uhradit částku ve výši 44 656,31 Kč. Dne 21. 12. 2023 byl žalovaný žalobkyní vyzván ke splacení celého úvěru ve výši 40 901,78 Kč. Dle podacího archu byla tato výzva byla odeslána dne 22. 12. 2023. Dne 11. 1. 2024 právní zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k úhradě dluhu ve výši 41 583,37 Kč prostřednictvím předžalobní výzvy. Dle podacího archu byla tato výzva odeslána dne 12. 1. 2024. Žalobkyně dále předložila výpis z obchodního rejstříku žalobkyně.4. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen "občanský zákoník"), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle ustanovení. § 2398 odst. 1 občanského zákoníku úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu. Podle ustanovení § 2399 odst. 1 občanského zákoníku úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl požádán.5. Podle ustanovení § 1968 občanského zákoníku dlužník, který svůj dluh řádně nesplní je v prodlení. Podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.6. Soud po právní stránce vyhodnotil, že tak v řízení bylo prokázáno tvrzení žalobkyně, že mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru. Dle účinné smlouvy ve smyslu shora citovaných zákonných ustanovení žalobkyně své smluvní povinnosti splnila, když provedla úhradu částky 40 000 Kč ve prospěch žalovaného, nicméně žalovaný své povinnosti plnit dluh ve sjednané lhůtě splatnosti nesplnil. Žalobkyně převzala závazek přenechat žalovanému finanční prostředky tak, aby je užil a ve sjednaném čase vrátil věc stejného druhu, což splnila, a žalovaný se zavázal tyto prostředky splatit. Vzhledem k tomu, že předmětem sporu bylo zaplacení závazku žalovaného z úvěru, měla žalobkyně, jako věřitel dle hmotněprávní normy břemeno tvrzení pouze o tom, že s žalovaným jako dlužníkem byla uzavřena konkrétní smlouva, že na základě této smlouvy byly dlužníku finanční prostředky poskytnuty a že dlužník – žalovaný dluh řádně neuhradil. Tuto povinnost žalobkyně splnila, když prokázala, že uzavřela se žalovaným platnou smlouvu, tedy poskytla žalovanému prostředky ve sjednané výši způsobem sjednaným ve smlouvě. Bylo tedy pouze na žalovaném, aby tvrdil a prokázal, že poskytnuté prostředky splatil, resp. že dluh zanikl jinak. To však žalovaný neučinil. Soud proto shledal žalobu důvodnou a vyhověl jí v celém rozsahu.7. O nákladech řízení soud rozhodl v souladu s ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku 3 689Kč, neboť žalobkyně byla v řízení plně procesně úspěšná, a proto jí přísluší náhrada všech účelně vynaložených nákladů řízení. V daném případě pak náklady řízení tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 1 511Kč, dále pak odměna za zastoupení advokátem za 3 úkony po 500 Kč, 3 x režijní paušál po 100 Kč (převzetí věci a příprava zastoupení, podání žaloby, výzva) dle § 14 b) vyhl. č. 177/1996 Sb. (když se jedná o návrh na ustáleném vzoru uplatňovaný opakovaně týmž žalobcem ve skutkové a právně obdobných věcech viz rozhodnutí Ústavního soudu I. ÚS 3923/11), včetně 21 % DPH z těchto částek8. O lhůtě plnění ve výroku I. a II. bylo rozhodnuto dle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. věta prvá jako obecné třídenní. Místo plnění nákladů řízení pak je k rukám právního zástupce žalobkyně v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř.