12 C 280/2023-101 — Okresní soud v Olomouci

1. Žalobou podanou u Okresního soudu v Olomouci dne 23. 8. 2023 se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 24 437,32 Kč s odůvodněním, že žalovaná uzavřela dne 28. 4. 2022 s žalobkyní smlouvu o hotovostním úvěru č. , hodnota, . Žalobkyně se zavázala poskytnout žalované finanční prostředky ve výši 35 000 Kč a žalovaná se zavázala, že tento úvěr splatí a zaplatí sjednané úroky. Žalovaná se zavázala vrátit částku v 38 splátkách po 1 175 Kč. Strany si ujednaly roční smluvní úrok ve výši 8,49 %. Dále byl sjednán poplatek za zprostředkování úvěru ve výši 700 Kč a měsíční pojistné ve výši 96 Kč. Pro případ neplnění povinnosti řádného splácení byla ve smlouvě sjednána také smluvní pokuta ve výši 500 Kč za každou opožděnou splátku. Jelikož žalovaná porušila tento svůj závazek hradit úvěr řádně a včas, došlo k zesplatnění dluhu ke dni 25. 1. 2023. Dne 25. 1. 2023 bylo žalované odesláno oznámení o zesplatnění úvěru s výzvou k doplacení dlužné částky ve výši 33 720,32 Kč, která se skládá z dlužné jistiny ve výši 31 634,56 Kč, dlužného smluvního úroku ve výši 739,76 Kč, smluvní pokuty ve výši 1 250 Kč a dlužného pojištění ve výši 96 Kč. Po zesplatnění dne 30. 1. 2023 uhradila žalovaná částku ve výši 2 500 Kč, dne 1. 2. 2023 částku ve výši 2 083 Kč, dne 13. 3. 2023 částku ve výši 2 350 Kč a dne 19. 4. 2023 částku ve výši 2 350 Kč. Veškeré úhrady byly započteny na jistinu. Žalované byla před podáním žaloby odeslána předžalobní výzva k plnění.2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila. Stejně jako k výzvě soudu dle § 115a o.s.ř. zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Žalobkyně souhlas vyjádřila. Soud má tedy za to, že účastníci s tímto postupem souhlasí, když ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů. Žalovaná sdělila soudu, že má zájem uzavřít s žalobkyní ve věci smír, který však soudu doručen nebyl.3. Podáním ze dne 15. 11. 2023 vzala žalobkyně žalobu částečně zpět co do výše 2 350 Kč s tím, že tato částka byla žalovanou uhrazena těsně před podáním žaloby. Podle ust. § 96 odst. 1, odst. 2 věty prvé o.s.ř. žalobce může vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela. Je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu zastaví. Dle ust. § 96 odst. 3 o.s.ř. jestliže ostatní účastníci se zpětvzetím návrhu z vážných důvodů nesouhlasí, soud rozhodne, že zpětvzetí návrhu není účinné. Podle odst. 4 téhož zákonného ustanovení toto neplatí, dojde-li ke zpětvzetí návrhu dříve, než začalo jednání. Soud tedy nezjišťoval stanovisko žalované k částečnému zpětvzetí žaloby, když toto bylo učiněno před prvním jednáním ve věci. V souladu s ust. § 96 odst. 2 věty prvé o. s. ř. řízení výrokem I. částečně zastavil.4. Soud ve věci tedy postupoval dle § 115a o.s.ř. a bez jednání ve věci rozhodl. Z předložených listinných důkazů totiž učinil následující skutková zjištění a současně závěr o skutkovém stavu. Ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, soud zjistil že žalobkyně se zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 35 000 Kč a žalovaná se zavázala, že tento úvěr splatí. Dle potvrzení o vyplacení úvěru č., hodnota, poskytla žalobkyně žalované finanční prostředky ve výši 35 000 Kč dne 28. 4. 2022.Ve smlouvě byla sjednána smluvní pokuta ve výši 500 Kč za každou opožděnou splátku. Dle splátkového kalendáře se žalovaná zavázala splatit úvěr ve 38 splátkách po 1 079 Kč. Součástí smlouvy byly také úvěrové podmínky. Ke smlouvě byl vyhotoven žalobkyní formulář pro standartní informace o spotřebitelském úvěru. Potvrzení o zaslání potvrzovací SMS a následném podpisu smlouvy č. , hodnota, dokládá elektronické uzavření smlouvy. Zkoumání úvěruschopnosti žalované bylo prováděno dle úvěrové zprávy lustrací žalované u CNCB dle osobních informací poskytnutých žalovanou při uzavírání smlouvy, podle nichž byla žalovaná zaměstnancem ve společnosti , jméno FO, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , adresa, , právnická osoba, . závod , Anonymizováno, její měsíční příjem činil 35 000 Kč a výdaje 18 000 Kč. Příjmy a výdaje byly doloženy výpisem z účtu č. , č. účtu, za období 1. 1. 2022- 31. 1. 2022, 1. 2. 2022- 28. 2. 2022, 1. 3. 2022 – 31. 3. 2022. Dle seznamu transakcí žalovaná dne 13. 3. 2023 uhradila částku ve výši 2 350 Kč, dne 19. 4. 2023 částku ve výši 2 350 Kč, dne 30. 1. 2022 částku ve výši 2 500 Kč a dne 1. 2. 2023 částku ve výši 2 083 Kč. Dne 25. 1. 2023 byla žalovaná informována o zesplatnění úvěru. Dle poštovního podacího archu ze 26. 1. 2023 byla žalované odeslána zásilka. Dále byl doložen výpis z obchodního rejstříku žalobkyně. Dne 19. 7. 2023 byla žalované adresována právním zástupcem žalobkyně předžalobní výzva k úhradě dluhu. Dle aplikace Pošta Online byla dne 19. 7. 2023 odeslána žalované zásilka, která byla dodána dne 21. 7. 2022.5. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. (dále také jen občanský zákoník), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na její požádání a v její prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle ustanovení § 2396 občanského zákoníku, úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které jí byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky. Podle ustanovení § 2397 občanského zákoníku, úvěrovaný může uplatnit právo na poskytnutí peněz ve lhůtě určené ve smlouvě. Není-li lhůta ujednána, může právo uplatnit, dokud závazek ze smlouvy trvá. Podle ustanovení § 2398 odst. 1, 2 občanského zákoníku, úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na její žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu. Váže-li smlouva použití úvěru jen na určitý účel, může úvěrující omezit poskytnutí peněz pouze na plnění povinností úvěrovaného vzniklých v souvislosti s tímto účelem. Podle ustanovení § 2399 odst. 1, 2 občanského zákoníku, úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků.6. Podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.7. Soud po právní stránce uzavřel, že jednáním žalobkyně a žalované došlo po řádném zkoumání úvěruschopnosti žalované k platnému uzavření úvěrové smlouvy dle ust. § 2395 občanského zákoníku, neboť žalobkyně převzala závazek poskytnout žalované finanční prostředky do určité výše, což splnila, a žalovaná se zavázala tyto prostředky s úrokem splatit. Vzhledem k tomu, že předmětem sporu bylo zaplacení závazku žalované z úvěru, měla žalobkyně jako věřitel dle hmotněprávní normy břemeno tvrzení pouze o tom, že s žalovanou jako dlužníkem byla uzavřena konkrétní smlouva o úvěru, že na základě této smlouvy byly dlužníku finanční prostředky poskytnuty a že dlužník – žalovaná dluh řádně neuhradila. Z tohoto břemene tvrzení pak vyplývá pro žalobkyni břemeno důkazní jen ohledně prokázání tvrzení, že smlouva byla uzavřena a že na jejím základě byly žalované jako dlužníku poskytnuty finanční prostředky. Tuto povinnost žalobkyně splnila, když prokázala, že uzavřela se žalovanou platnou úvěrovou smlouvu, tedy poskytla žalované úvěrové prostředky ve sjednané výši způsobem sjednaným v úvěrové smlouvě. Bylo tedy pouze na žalované, aby tvrdila a prokázala, že poskytnuté úvěrové prostředky žalobkyni splatila, resp. že dluh zanikl jinak. To však žalovaná neučinila. Soud proto shledal žalobu důvodnou a vyhověl jí ve zbývajícím rozsahu po částečném zastavení včetně řádně požadovaného příslušenství. Lhůtu k plnění ve výroku II. určil soud jako třídenní v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.8. O nákladech řízení soud rozhodl v souladu s ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku 2 637 Kč, neboť žalobkyně byla v řízení plně procesně úspěšná, a proto jí přísluší náhrada všech účelně vynaložených nákladů řízení. V daném případě pak náklady řízení tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 1 185 Kč, dále pak odměna za zastoupení advokátem v celkové výši 900 Kč za 3 úkony právní služby po 300 Kč (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva k plnění, sepis žaloby), náhrada hotových výdajů ve výši 300 Kč za 3 režijní paušály po 100 Kč dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. (když se jedná o návrh na ustáleném vzoru uplatňovaný opakovaně týmž žalobcem ve skutkově a právně obdobných věcech viz rozhodnutí Ústavního soudu I. ÚS 3923/11), včetně DPH 21 % ve výši 252 Kč z odměny a náhrady, neboť právní zástupce žalobkyně osvědčil, že je plátcem DPH, proto mu dle §