18 C 128/2024-68 — Okresní soud v Olomouci

1. Žalobkyně se žalobou podanou u Okresního soudu v Olomouci dne , datum, domáhala po žalované zaplacení částky 17 713 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaná uzavřela dne 9. 2. 20222 se žalobkyní Úvěrovou smlouvu, a to prostřednictvím internetových stránek společnosti , právnická osoba, ., www.kamali.cz. Na základě Úvěrové smlouvy byla žalované poskytnuta částka ve výši 15 000 Kč. Žalovaná se ve Smlouvě zavázala k úhradě celé dlužné částky a poplatku za poskytnutí ve výši 495 Kč. Splatnost úvěru byla 30 dnů od jeho poskytnutí. Žalovaná za trvání Smlouvy uhradila 2 237 Kč. Žalobkyně se po žalované domáhá uhrazení smluvní pokuty ve výši 450 Kč a vynaložených nákladů ve výši 300 Kč. Žalovaná se dostala se do prodlení s úhradou poskytnutého úvěru, proto byla žalobkyní vyzvána k jeho úhradě. Žalované byla zaslána předžalobní výzva k plnění, ve které byla žalovaná vyzvána k úhradě celého dluhu.2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila, skutková tvrzení žalobkyně nikterak nerozporovala. Na výzvu soudu dle § 115a) o. s. ř., zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, když ve věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, se žalovaná nevyjádřila, přičemž byla rovněž poučena o následcích nevyjádření se ve stanovené lhůtě ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř., a proto má soud za to, že žalovaná s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně vyjádřila souhlas s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání dle § 115a) o. s. ř. Soud proto rozhodl v souladu s ustanovením § 115a) o. s. ř. bez jednání.3. Soud učinil ve věci následující skutková zjištění:- ze smlouvy o úvěru ze dne , datum, a splátkového kalendáře, se sazebníku poplatků, že žalobkyně poskytla žalované úvěr ve výši 15 000 Kč s poplatkem za poskytnutí úvěru 495 Kč, celkem se žalovaná zavázala splatit 15 495 Kč do , datum, . Dále byly sjednány poplatky za desetiprocentní odklad 2 235 Kč a 735 Kč, a za korunový odklad 1 Kč a 1 485 Kč;- z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, že žalovaná byla informována o skutečnostech týkajících se úvěru (úroková sazba, RPSN, poplatky,…);- z opisu výpisu proplacení smlouvy, že dne , datum, byla na účet žalované převedena částka 15 000 Kč;- z výpisu čerpání, splátek a úhrad za dobu od , datum, do , datum, , včetně rekapitulace, že žalovaná uhradila 1 487 Kč, 752 Kč a 2 235 Kč, dluh činí částku 17 931,38 Kč;- z předžalobní výzvy k plnění právního zástupce žalobkyně ze dne , datum, a poštovního podacího archu, že tento vyzýval žalovanou k úhradě dluhu, a to do 30 dnů od sepsání této výzvy, výzva byla odeslána dne , datum, .4. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: Žalovaná uzavřela dne , datum, s žalobkyní Úvěrovou smlouvu (dále také jako "Smlouva"), a to prostřednictvím internetových stránek společnosti , právnická osoba, ., www.kamali.cz v chráněném internetovém prostředí, které je přístupné jen na základě zvoleného hesla, případně v mobilní aplikaci společnosti , právnická osoba, . k tomu určené. Při uzavírání první smlouvy o úvěru je dále v souladu se stejnou částí Smlouvy ověřeno vlastnictví k účtu žadatele o úvěr. V případě vyplacení úvěru na bankovní účet, musí být klientem odeslána 1 Kč na bankovní účet společnosti , právnická osoba, ., případně zaslán výpis z účtu, ze kterého je patrné, kdo je jeho majitelem. Žalobkyně zároveň vždy při uzavírání Smlouvy hodnotí schopnost žadatele splácet. Na základě Úvěrové smlouvy byla žalované poskytnuta částka ve výši 15 000 Kč. Žalovaná se ve Smlouvě zavázala k úhradě celé dlužné částky a poplatku za poskytnutí ve výši 495 Kč. Splatnost takto poskytnutého úvěru byla 30 dnů od jeho poskytnutí. Schválená výše úvěru byla odeslána z účtu žalobkyně na účet žalované, v tomto případě byla částka 15 000 Kč zaslána dne , datum, na číslo účtu uvedeném ve Smlouvě: 1494715018/3030. V tomto případě byl úvěr splatný dne , datum, . Žalovaná si prodloužila splatnost úvěru o 30 dní tzv. korunovým odkladem. Ke korunovému odkladu došlo v následujících datech: dne , datum, byla uhrazena částka 1 Kč a dne , datum, byla uhrazena částka 1 Kč. Žalovaná si prodloužila splatnost úvěru o 30 dní tzv. desetiprocentním odkladem. K desetiprocentnímu odkladu došlo v následujících datech: dne , datum, byla uhrazena částka 2 235 Kč. Žalovaná hradila v následujících datech (součástí plateb jsou i platby zaslané za účelem prodloužení splatnosti, pokud tak žalovaná v průběhu trvání Smlouvy učinila): dne , datum, byla uhrazena částka 1 Kč, dne , datum, byla uhrazena částka 1 Kč, dne , datum, byla uhrazena částka 2 235 Kč. Žalovaná se dostala do prodlení s úhradou dlužné částky, načež byla žalobkyní informována o výši dluhu a vyzývána prostřednictvím SMS a e-mailu, které zadala při uzavírání první smlouvy, k jeho úhradě. V následujících dnech byly žalované účtovány účelně vynaložené náklady: dne , datum, ve výši 300 Kč. V souladu s částí Smlouvy "Náklady úvěru", konkrétně odstavcem "Sankce", byla žalované účtována smluvní pokuta, vypočtena jako 3 % z nezaplacené jistiny úvěru. Smluvní pokuta ve výši 450 Kč byla účtována dne , datum, . Žalované byla zaslána předžalobní výzva k plnění.5. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. (dále také jen občanský zákoník), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.6. Podle ustanovení § 2396 občanského zákoníku, úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky.7. Podle ustanovení § 2397 občanského zákoníku, úvěrovaný může uplatnit právo na poskytnutí peněz ve lhůtě určené ve smlouvě. Není-li lhůta ujednána, může právo uplatnit, dokud závazek ze smlouvy trvá.8. Podle ustanovení § 2398 odst. 1, 2 občanského zákoníku, úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu. Váže-li smlouva použití úvěru jen na určitý účel, může úvěrující omezit poskytnutí peněz pouze na plnění povinností úvěrovaného vzniklých v souvislosti s tímto účelem.9. Podle ustanovení § 2399 odst. 1, 2 občanského zákoníku, úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků.10. Podle ustanovení § 2048 občanského zákoníku, ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.11. Podle ustanovení § 2049 občanského zákoníku, zaplacení smluvní pokuty nezbavuje dlužníka povinnosti splnit dluh smluvní pokutou utvrzený.12. Podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.13. Podle ustanovení § 2 nařízení vlády číslo 351/2013 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.14. Žalobkyni se v řízení podařilo prokázat, že před uzavřením úvěrové smlouvy provedla řádné posouzení úvěruschopnosti žalované. Dle aktuální judikatury Ústavního soudu ČR by měly obecné soudy poskytovatele úvěru vést k přesvědčivému zkoumání toho, zda (budoucí) dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit, když jde o obecný princip, který by soudy měly vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven či nikoliv. Úvěrovou smlouvu uzavřenou bez takového řádného zkoumání úvěruschopnosti dlužníka je tedy dle Ústavního soudu ČR třeba posoudit jako rozpornou s dobrými mravy (srov. nález Ústavního soudu ČR ze dne , datum, , sp. zn. III. ÚS 4129/18, dostupný na www.usoud.cz). Z výše uvedených závěrů Ústavního soudu ČR tedy vyplývá, že pokud řádné nezkoumání úvěruschopnosti dlužníka při uzavření úvěrové smlouvy může vést k posouzení úvěrové smlouvy jako rozporné s dobrými mravy dle ustanovení § 580 odst. 1 občanského zákoníku, je soud povinen se otázkou řádného zkoumání úvěruschopnosti zabývat i bez námitky žalované strany, neboť zjevný rozpor s dobrými mravy zakládá dle ustanovení § 588 občanského zákoníku absolutní neplatnost takového právního jednání, ke které je soud povinen přihlédnout i bez návrhu. V tomto konkrétním případě žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalované