20 C 157/2024-48 — Okresní soud v Olomouci

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalované zaplacení částky , částka, s příslušenstvím s odůvodněním, že žalobkyně uzavřela s žalovanou dne , datum, smlouvu o poskytnutí revolvingového úvěru č. , hodnota, , na základě které poskytla žalované revolvingový úvěr prostřednictvím kreditní karty do výše úvěrového rámce , částka, . Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr řádně a včas splácet v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 4 % z aktuální dlužné částky vždy k 20. dni kalendářního měsíce. V průběhu trvání úvěrového vztahu žalovaná celkem načerpala částku , částka, a celkem na poskytnutý úvěr uhradila částku , částka, . Žalobkyně tedy úvěr zesplatnila ke dni , datum, . Jelikož žalovaná na výzvy žalobce nereagovala a po zesplatnění úvěru neuhradila žádnou splátku, eviduje žalobkyně ke dni sepsání žaloby za žalovanou pohledávku ve výši , částka, sestávající z neuhrazené jistiny ve výši , částka, , z nákladů na vymáhání ve výši , částka, a ze smluvních pokut ve výši , částka, Příslušenství pak představuje úrok kapitalizovaný ke dni sepsání žaloby ve výši , částka, , úrok ve výši 26,28 % ročně od , datum, do zaplacení z částky , částka, , úrok z prodlení v zákonné výši kapitalizovaný ke dni sepsání žaloby ve výši , částka, a úrok z prodlení v zákonné výši z částky , částka, od , datum, do zaplacení.2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila a k nařízenému jednání se bez omluvy nedostavila, soud tedy v souladu s ust. § 101 odst. 3 o. s. ř. věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalované.3. Soud učinil následující skutková zjištění:4. Z potvrzení o provedení ověření bonity klienta a z úvěrové zprávy, že žalobkyně vystavila potvrzení, že před uzavřením úvěrové smlouvy se žalovanou provedla ověření bonity žalované, ze kterého vyplynulo, že žalovaná má dvě děti, bydlí s partnerem u rodičů, je na rodičovské dovolené s měsíčním příjmem ve výši , částka, , měsíční výdaje domácnosti jsou ve výši , částka, . Není vedena v insolvenčním rejstříku ani v centrální evidenci exekucí. Z úvěrové zprávy vyplývá, že žádost žalované o úvěr ve výši , částka, ze dne , datum, byla odmítnuta. Stejně byla odmítnuta žádost žalované o kontokorentní úvěr ve výši , částka, ze dne , datum, .5. Z úvěrové smlouvy a z úvěrových podmínek, že žalobkyně a žalovaná uzavřely dne , datum, smlouvu o revolvingovém úvěru, na základě které se žalobkyně zavázala poskytnout žalované revolvingový úvěr do výše úvěrového rámce , částka, a žalovaná se zavázala úvěr splácet v měsíčních splátkách ve výši 4 % z dlužné částky, min. ve výši , částka, spolu s úrokem ve výši 26,28 % ročně. Podpisem smlouvy se staly nedílnou součástí smlouvy úvěrové podmínky.6. Z opisu výpisu proplacení smlouvy a z výpisu čerpání, splátek a úhrad, že žalovaná úvěr čerpala ve výši , částka, a na úvěr uhradila částku , částka, .7. Z dopisu ze dne , datum, a z podacího archu, že žalobkyně vyzvala žalovanou dopisem ze dne , datum, odeslaným doporučeně dne , datum, ke splacení celého úvěru z důvodu prodlení s úhradou závazků vyplývajících z úvěrové smlouvy.8. Z předžalobní výzvy a z podacího archu, že právní zástupce žalobkyně vyzval žalovanou dopisem ze dne , datum, k úhradě dluhu před podáním žaloby.9. Po provedeném dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu:10. Žalobkyně a žalovaná uzavřely dne , datum, smlouvu o revolvingovém úvěru, na základě které žalobkyně poskytla žalované revolvingový úvěr do výše úvěrového rámce , částka, a žalovaná se zavázala úvěr splácet v měsíčních splátkách ve výši 4 % z dlužné částky, min. ve výši , částka, spolu s úrokem ve výši 26,28 % ročně. Podpisem smlouvy se staly nedílnou součástí smlouvy úvěrové podmínky. Žalovaná úvěr čerpala ve výši , částka, a na úvěr uhradila částku , částka, . Žalobkyně před uzavřením úvěrové smlouvy se žalovanou provedla ověření bonity žalované na základě údajů uvedených žalovanou, ze kterých vyplynulo, že žalovaná má dvě děti, bydlí s partnerem u rodičů, je na rodičovské dovolené s měsíčním příjmem ve výši , částka, , měsíční výdaje domácnosti jsou ve výši , částka, . Není vedena v insolvenčním rejstříku ani v centrální evidenci exekucí. Z úvěrové zprávy vyplývá, že žádost žalované o úvěr ve výši , částka, ze dne , datum, byla odmítnuta. Stejně byla odmítnuta žádost žalované o kontokorentní úvěr ve výši , částka, ze dne , datum, . Žalobkyně vyzvala žalovanou dopisem ze dne , datum, odeslaným doporučeně dne , datum, ke splacení celého úvěru z důvodu prodlení s úhradou závazků vyplývajících z úvěrové smlouvy. Právní zástupce žalobkyně vyzval žalovanou dopisem ze dne , datum, k úhradě dluhu před podáním žaloby.11. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen "občanský zákoník"), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.12. Podle ustanovení. § 2398 odst. 1 občanského zákoníku úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu.13. Podle ustanovení § 2399 odst. 1 občanského zákoníku úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl požádán.14. Podle ust. § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.15. Podle ust. § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.16. Podle ust. § 87 odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb. je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.17. Soud posoudil zjištěný skutkový stav s ohledem na shora citovaná zákonná ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba žalobkyně je důvodná pouze částečně. Žalovaná vystupovala v rámci smluvního vztahu jako slabší strana – spotřebitel, neboť ze smlouvy nevyplynulo, že by se jednalo o podnikatele a žádný z účastníků to ani netvrdil. Povinností žalobkyně před poskytnutím úvěru tedy bylo zkoumat schopnost žalované splácet úvěr. Soud dospěl k závěru, že žalobkyni se nepodařilo prokázat, že před uzavřením úvěrové smlouvy provedla řádné posouzení úvěruschopnosti žalované. K tomu soud uvádí, že dle aktuální judikatury Ústavního soudu ČR by měly obecné soudy poskytovatele úvěru vést k přesvědčivému zkoumání toho, zda (budoucí) dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit, když jde o obecný princip, který by soudy měly vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven či nikoliv. Úvěrovou smlouvu uzavřenou bez takového řádného zkoumání úvěruschopnosti dlužníka je tedy dle Ústavního soudu ČR třeba posoudit jako rozpornou s dobrými mravy (srov. nález Ústavního soudu ČR ze dne , datum, , sp. zn. III. ÚS 4129/18, dostupný na www.usoud.cz). Z výše uvedených závěrů Ústavního soudu ČR tedy vyplývá, že pokud řádné nezkoumání úvěruschopnosti dlužníka při uzavření úvěrové smlouvy může vést k posouzení úvěrové smlouvy jako rozporné s dobrými mravy dle ustanovení § 580 odst. 1 o. z., je soud povinen se otázkou řádného zkoumání úvěruschopnosti zabývat i bez námitky žalované strany, neboť zjevný rozpor s dobrými mravy zakládá dle ustanovení § 588 o. z. absolutní neplatnost takového právního jednání, ke které je soud povinen přihlédnout i bez návrhu.18