22 C 106/2024-143 — Okresní soud v Olomouci

1. Žalobkyně se dle obsahu žaloby domáhá zaplacení částky 28 807,10 Kč s příslušenstvím (smluvní úrok a úrok z prodlení), která má představovat nevrácenou část peněz, které měly být žalovanému poskytnuty na základě smlouvy č. , Anonymizováno, uzavřené s žalobkyní dne 15. 11. 2019. Dále se domáhá zaplacení částky 1 500 Kč, která má představovat dosud neuhrazené poplatky účtované v souvislosti s předmětnou smlouvou za zaslané výzvy (3 x 500 Kč).2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Soud rozhodoval v souladu s § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v rozhodném znění (dále jen „o. s. ř.“), bez nařízení jednání a na základě provedených důkazů učinil následující relevantní skutková zjištění.4. Ze smlouvy o úvěru a informací o úvěru (čl. 10-12, 19-22) bylo zjištěno, že se účastníci v listopadu 2019 (podpis žalobkyně dne 12. 11. 2019, podpis žalovaného dne 13. 11. 2019) dohodli na obsahu smlouvy, ve které se žalobkyně zavázala poskytnou žalovanému úvěr s limitem do 143 000 Kč, částečně účelově na splacení závazků ze smlouvy č. , Anonymizováno, ze dne 5. 12. 2018 ve výši 22 857,34 Kč plus úroky a poplatky do doby zaplacení, ve zbývající části bezúčelově na účet č. , č. účtu, ; účastníci se dohodli na úročení ve výši 7,20 % ročně; žalovaný se zavázal úvěr a úroky splatit v 36 měsíčních splátkách ve výši 4 429 Kč (poslední splátka ve výši 4 409,49 Kč) do 15. 12. 2022 (první splátka splatná dne 15. 1. 2020); účastníci se dále mimo jiné dohodli na poplatcích za upomínku (300 Kč), za výzvu (500 Kč) a na podmínkách předčasného zesplatnění úvěru (čl. I.7.). Žalovaný ve smlouvě uvedl adresu , adresa, , , adresa, . Z oznámení o změně ze dne 24. 4. 2020 (čl. 18) bylo zjištěno, že v období od 15. 5. 2020 do 15. 8. 2020 byl žalovanému umožněn odklad splátek.5. Z oznámení ze dne 17. 4. 2023 vč. doručenky (čl. 13-14) bylo zjištěno, že tento den žalobkyně vyhotovila oznámení o tom, že ke dni 15. 4. 2023 prohlašuje všechny pohledávky z poskytnutého úvěru za splatné s odkazem na marné upomínání žalovaného k úhradě dlužné částky, oznámení bylo adresováno žalovanému doručeno dne 20. 4. 2023.6. Z upomínek a výzev (čl. 14 verte-17) bylo zjištěno, že žalobkyně doručila žalovanému dne 19. 1. 2023 výzvu k úhradě dlužné částky související s předmětným úvěrem, dále vyhotovila dvě další výzvy k zaplacení dluhu souvisejícího s předmětným úvěrem, vše bylo adresováno na adresu , adresa, , , adresa, .7. Z žádosti o úvěr (čl. 22 verte-23) bylo zjištěno, že žádost byla schválena dne 15. 11. 2019, žalovaný uvedl čistý měsíční příjem 18 500 Kč, pravidelné měsíční výdaje bez splátek úvěrů 6 000 Kč, splátky úvěrů bez kreditních karet a kontokorentů 985 Kč.8. Z výpisů z účtu (čl. 24-32, 62-84) bylo zjištěno, že žalovaný z úvěrového účtu č. , č. účtu, čerpal dne 18. 11. 2019 částku 21 918,81 Kč na účet č. , č. účtu, a stejného dne částku 121 081,19 Kč na účet č. , č. účtu, (dohromady jde o částku 143 000 Kč). Z výpisu z účtu č. , č. účtu, bylo zjištěno, že ke dni 18. 11. 2019 došlo k úhradě jistiny a úroků na konečný stav 0 Kč s poznámkou „konsolidace úvěru , tel. číslo, .9. Z informace , Anonymizováno, (čl. 33-34) bylo zjištěno, že obsahuje data aktuální ke dni 30. 9. 2019, žalovaný měl aktivní jeden splátkový kontrakt a jeden nesplátkový, jeden nesplátkový kontrakt žalovaný odvolal. Splátkový kontrakt byl poskytnut dne 5. 12. 2018, byl spojen s měsíční splátkou 985 Kč, žalovaný platil splátky řádně a včas, nesplacená jistina byla ve výši 26 595 Kč. Nesplátkový kontrakt (kontokorentní úvěr) byl žalovanému poskytnut 6. 9. 2012, se splácením se nedostal do prodlení (zpráva obsahuje údaje od 10/2017), úvěrový limit činil 15 000 Kč, od června 2019 do srpna 2019 žalovaný úvěrový limit přečerpal o částku mezi 100 – 200 Kč, v září 2019 měl načerpanou částku 14 643 Kč. V květnu 2019 odvolal žádost o kontokorentní úvěr ve výši 36 000 Kč.10. Ze zprávy , Anonymizováno, (čl. 35-39) bylo zjištěno, že žalovaný neměl nutnost doložit příjem, předschválený limit měl do 300 000 Kč, dle interního hodnocení měl platební kapacitu 9 635,38 Kč.11. Z výpisu úvěrového účtu (čl. 88-136) bylo zjištěno, jakým způsobem žalovaný úvěr splácel, bylo zjištěno, že žalovaný v souvislosti s úvěrem uhradil celkem částku 136 638,89 Kč, dále bylo zjištěno, že žalovaný včas uhradil dvě splátky, následně se dne 15. 3. 2020 dostal do prodlení, dne 23. 3. 2020 mu byl poprvé účtován poplatek ve výši 300 Kč, dne 29. 3. 2020 mu byl poprvé účtován poplatek ve výši 500 Kč, žalovaný se se splácením opakovaně dostával do dlouhodobého prodlení, opakovaně mu byly účtovány poplatky. V březnu 2019 činil rozdíl mezi kreditními a debetními položkami na účtu žalovaného (č. , č. účtu, ) zápornou částku cca mínus 509 Kč (26 203,94 – 26 713,50); v dubnu 2019 činil tento rozdíl kladnou částku cca 384 Kč (31 296,61 – 30 912,29); v květnu 2019 činil tento rozdíl zápornou částku cca mínus 563 Kč (31 481,35 – 32 044,67); v červnu 2019 činil tento rozdíl kladnou částku cca 153 Kč (42 207,20 – 42 054,11); v červenci 2019 činil tento rozdíl zápornou částku cca mínus 175 Kč (36 289,34 – 36 465,15) a žalovaný se dostal do nepovoleného debetu; v srpnu 2019 činil tento rozdíl kladnou částku cca 22,72 Kč (33 500 – 33 477,28), což je částka nepovoleného debetu z předchozího měsíce, zůstatek na účtu je 0 Kč; v září 2019 činil tento rozdíl 0 Kč (35 743,96 – 35 743,96), je zřejmé, že žalovaný koncem měsíce prováděl splátky úvěru (kontokorent) a stejný den ji obratem opět načerpal a její část použil stejný den opět ke splacení úvěru (kontokorentu) a obratem ji stejný den opět čerpal zpět; v říjnu 2019 činil tento rozdíl 0 Kč (28 835,75 – 28 835,75); v listopadu 2019 žalovaný čerpal předmětný úvěr, končený zůstatek na účtu je 5 435,84 Kč (157 976,47 – 152 540,63). Žalovanému každý měsíc na účet přicházely dvě platby ze společnosti , právnická osoba, ., většinou ve výši 18 500 Kč, tento příjem lze považovat za pravidelný příjem žalovaného (od června 2019 je většina této částka žalovaným obratem využita ke splacení úvěru).12. Z předžalobní výzvu a poštovního archu (čl. 45, 42) bylo zjištěno, že dne 29. 2. 2024 byla žalovanému odeslána předžalobní výzva.13. Ze souboru „, Anonymizováno, “ (elektronicky, netištěno) bylo zjištěno, že obsahuje historii k účtu č. , tel. číslo, za období od , právnická osoba, . 2019 do 10. 11. 2019, soud z tohoto důkazu nečinil relevantní skutková zjištění, jelikož dostatečná zjištění pro rozhodnutí věci učinil z ostatních provedených důkazů.14. Soud učinil následující závěr o relevantním skutkovém stavu. Účastníci se v listopadu 2019 dohodli na obsahu smlouvy, na základě které žalobkyně žalovanému poskytla v následujících dnech bezhotovostně částku 143 000 Kč, částečně k účelovému využití (konsolidace předchozího úvěru) a částečně bez konkrétního účelu, žalovaný se zavázal peníze vrátit včetně úroků. Před poskytnutím úvěru žalobkyně od žalovaného zjišťovala informace o příjmech a výdajích, vycházela z historie jeho bankovního účtu, ze které ověřila pravidelnost příjmu žalovaného od společnosti , právnická osoba, ., ve výši 18 500 Kč měsíčně, výdaje žalobkyně stanovila na základě výpočtu interního systému, platební kapacitu žalovaného stanovila částkou 9 635,38 Kč. Žalovaný měl v době před poskytnutím úvěru mírně přečerpaný kontokorentní úvěr, tento úvěr měl před poskytnutím úvěru téměř celý vyčerpaný. Zůstatek na účtu žalovaného se na konci měsíců předcházejících poskytnutí úvěru držel na 0 Kč, od března do října 2019 bylo saldo transakcí na účtu žalovaného celkově záporné (cca mínus 680 Kč). Žalovaný v souvislosti se smlouvou uhradil celkem částku 136 638,89 Kč. Oznámení o zesplatnění úvěru bylo žalovanému doručeno 20. 4. 2023, předžalobní výzva byla žalovanému odeslána dne 29. 2. 2024.15. Při právním posouzení věci se soud řídil následujícími úvahami.16. Právní předpisy soud aplikoval ve znění účinném ke dni, kdy nastala konkrétní právní skutečnost, nestanoví-li relevantní přechodné ustanovení jinak.17. Soud vycházel zejména ze zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v rozhodném znění (dále jen „občanský zákoník“), a ze zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v rozhodném znění (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“). Zejména aplikoval ustanovení upravující smlouvu o úvěru (§ 2395 a násl. občanského zákoníku); ustanovení o zkoumání úvěruschopnosti spotřebitele (§ 86 zákona o spotřebitelském úvěru); ustanovení o neplatnosti právního jednání (§ 580 a násl. občanského zákoníku); ustanovení upravující bezdůvodné obohacení (§ 2991 a násl. občanského zákoníku).18. Mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena úvěrová smlouva podle § 2395 a násl. občanského zákoníku, vzhledem k tomu, že žalovaný smlouvu uzavíral v postavení spotřebitele (§ 419 občanského zákoníku), jedná se o tzv. spotřebitelský úvěr.19. Soud úvěrovou smlouvu vyhodnotil jako neplatnou podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru.20. Zákon nepředepisuje přesný postup, když vyžaduje, aby prověření úvěruschopnosti proběhlo na základě n