11 C 142/2025-57 — Okresní soud v Olomouci

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 16 628,04 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že uzavřela dne 1. 5. 2025 se žalovaným smlouvu o poskytnutí revolvingového úvěru č. , hodnota, , jejíž nedílnou součástí byly úvěrové podmínky. Žalobkyně tvrdila, že před uzavřením smlouvy s odbornou péčí posoudila úvěruschopnost žalovaného. Žalobkyně provedla lustraci žalovaného v registrech SOLUS, NRKI, CEE a ISIR. Úvěruschopnost žalovaného dále posuzovala výpočtem tzv. MLS (maximálního limitu měsíční splátky) a důsledným zjišťováním kreditního skóre klienta. Sjednaný úvěrový rámec činil 19 000 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr splácet v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 4 % z aktuální dlužné částky. Žalovaný načerpal celkem částku 22 486 Kč a uhradil na poskytnutý úvěr částku 10 150 Kč. Z důvodu porušení povinnosti žalovaného splácet úvěr řádně a včas žalobkyně zesplatnila úvěr ke dni 13. 2. 2025 a vyzvala žalovaného k úhradě celého úvěru. Žalovaný ničeho neuhradil. Žalobkyně požaduje úhradu neuhrazené jistiny úvěru ve výši 13 936,04 Kč, nákladů na vymáhání ve výši 900 Kč a smluvních pokut účtovaných ve výši 1 792 Kč, spolu s příslušenstvím zahrnujícím smluvený úrok a zákonný úrok z prodlení.2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.3. V souladu s § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), bylo ve věci rozhodnuto bez nařízení jednání pouze na základě listinných důkazů předložených účastníky řízení, když tito s takovýmto postupem souhlasili, resp. v soudem poskytnuté lhůtě nevyjádřili svůj nesouhlas.4. Soud provedl předložené listinné důkazy, z nichž učinil následující skutková zjištění:- z výpisu z OR ohledně žalobkyně, že žalobkyně je v tomto rejstříku zapsána od 1. 10. 2005, jedná se o akciovou společnost s předmětem podnikání (mimo jiné) poskytování nebo zprostředkování spotřebitelských úvěrů;- ze smlouvy o revolvingovém úvěru ze dne 1. 5. 2024, včetně úvěrových podmínek, že strany smlouvy si sjednaly výši úvěrového rámce 19 000 Kč, roční úrokovou sazbu 26,28 % a výši měsíční splátky 4 % z dlužné částky (min 400 Kč);- z karty klienta ze dne 19. 5. 2025, že jde o potvrzení ověření bonity klienta (žalovaného), je zde uvedeno, že věřitel před uzavřením smlouvy o úvěru ze dne 1. 5. 2024 využil pro ověření bonity žalovaného mimo jiné data sdělená klientem. Uveden je úvěr č. , hodnota, , datum schválení úvěru 1. 5. 2024, druh úvěru: revolvingový, výše úvěru: 19 000 Kč, specifikace klienta - stav: svobodný, druh bydlení: u rodičů, počet dětí klienta 0, finanční údaje - zdroj příjmu: zaměstnanec, výše příjmu 22 000 Kč, příjem ostatních členů domácnosti: 60 000 Kč, měsíční výdaje domácnosti uvedené v žádosti 25 000 Kč, výsledky zjištění v registrech JAP_PUJCKA-OK, SOLUS-OK, NRKI-OK, MVCR ověřeno, ISIR-klient nenalezen v externím systému, CEE-OK;- z úvěrové zprávy, že se týká osoby žalovaného, v sumarizaci je uvedena číslovka 1 v kolonce odvoláno, uvedena je žádost o revolvingový úvěr ze dne 27. 2. 2024;- z potvrzení o ověření bonity MLS, že žalobkyní bylo vystaveno toto potvrzení, že žalobkyně provedla výpočet maximálního limitu splátky (MLS) klienta, kdy vycházela z příjmu klienta z žádosti 22 000 Kč, odečetla částku životního minima 4 470 Kč, buffer MLSu u žadatel 100 Kč a výši splátky schváleného úvěru 760 Kč, zbývající MLS klienta činila 16 670 Kč, dále provedla výpočet MLS domácnosti, kdy vycházela z příjmu klienta z žádosti 22 000 Kč, z příjmu ostatních členů domácnosti 60 000 Kč, odečetla měsíční výdaje na bydlení z žádosti 15 000 Kč, měsíční výdaje na ostatní z žádosti 10 000 Kč a výši splátky schváleného úvěru 760 Kč, zbývající MLS domácnosti činila 56 240 Kč;- z výpisu čerpání, splátek a úhrad, že žalovaný čerpal celkem částku 22 486 Kč, dále je z něj patné, jakým způsobem žalovaný úvěr splácel a že celkem uhradil částku 10 150 Kč;- z výzvy ke splacení celého úvěru ze dne 13. 2. 2025, včetně poštovního podacího archu, že žalobkyně úvěr ke dni 13. 2. 2025 zesplatnila a žalovaného vyzvala k zaplacení celého úvěru do 14 dnů od sepsání této výzvy. Výzva byla žalovanému zaslána dne 14. 2. 2025;- z předžalobní výzvy ze dne 6. 3. 2025, včetně podacího archu, že žalovanému byla dne 7. 3. 2025 zaslána výzva k úhradě dlužné částky.Na základě uvedených skutkových zjištění dospěl soud k tomuto závěru o skutkovém stavu:5. Žalobkyně uzavřela se žalovaným dne 1. 5. 2024 smlouvu o poskytnutí revolvingového úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr s úvěrovým rámcem 19 000 Kč, který měl být žalovaným splácen v pravidelných měsíčních splátkách. Žalobkyně při posouzení úvěruschopnosti žalovaného vycházela z tvrzení žalovaného o výši jeho příjmu 22 000 Kč měsíčně, příjmu ostatních členů domácnosti 60 000 Kč a měsíčních výdajů domácnosti 25 000 Kč. Žalobkyně soudu předložila kartu klienta, ze které vyplývá, že žalovaný byl prověřen v žalobkyní prověřovaných databázích, a to bez negativních záznamů. Dále předložila potvrzení o ověření bonity MLS, ze kterého vyplývá že posuzovala úvěruschopnost žalovaného výpočtem tzv. MLS (maximálního limitu splátky), a úvěrovou zprávu, ze které vyplývá, že žalovaný neměl sjednán jiný úvěr. Žalovaný celkem načerpal částku 22 486 Kč a žalobkyni uhradil částku 10 150 Kč. Žalovanému byla zaslána předžalobní výzva k úhradě dne 7. 3. 2025.6. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.7. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.8. Podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.9. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.10. Podle § 87 odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb., je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.11. Podle § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.12. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.Soud zhodnotil provedené důkazy v souladu se shora citovanými zákonnými ustanoveními a dospěl k tomuto právnímu závěru:13. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně uzavřela se žalovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru. Jelikož žalovaný při uzavírání smlouvy o spotřebitelském úvěru vystupoval jako spotřebitel (slabší strana), je nezbytné na uvedený smluvní vztah aplikovat ustanovení zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. V souladu s § 86 zákona č. 257/2016 Sb. měla žalobkyně jako věřitel povinnost před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru řádně, s odbornou péčí, posoudit úvěruschopnost žalovaného jako