18 C 206/2025-35 — Okresní soud v Olomouci

1. Žalobkyně se žalobou podanou u Okresního soudu v Olomouci dne , datum, domáhala po žalované vyklizení bytu č. , hodnota, standartní kvality o velikosti jednoho pokoje, kuchyňského koutu a příslušenství, který se nachází v 5. nadzemním podlaží domu č.p. 202, bytový dům, vedeného pod korespondenční adresou , adresa, , který je součástí pozemku parc.č. St. 623 zastavěná plocha a nádvoří, v k.ú. , adresa, – město, obec , adresa, , jak je zapsáno na LV č. , hodnota, vedeném u , právnická osoba, pro Olomoucký kraj, katastrální pracoviště , adresa, .2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila, skutková tvrzení žalobkyně nijak nerozporovala.3. Žalovaná se k prvému nařízenému jednání ve věci dne , datum, bez řádné a včasné omluvy nedostavila, ač byla řádně předvolána. Předvolání spolu s žalobou bylo žalované vykázáno dne , datum, . Předvolání k jednání obsahovalo poučení o následcích nedostavení se k jednání, tj. o možnosti vydání rozsudku pro zmeškání. Vzhledem k těmto skutečnostem a ke skutečnosti, že žalobkyně navrhla vydání rozsudku pro zmeškání, považoval soud skutková tvrzení obsažená v žalobě za nesporná v souladu s ust. § 153b) o.s.ř.4. Podle ust. § 153b) o.s.ř., zmešká-li žalovaný, kterému byly řádně doručeny do jeho vlastních rukou (§ 49) žaloba a předvolání k jednání nejméně deset dnů přede dnem, kdy se jednání má konat, a který byl o následcích nedostavení se poučen, bez důvodné a včasné omluvy první jednání, které se ve věci konalo, a navrhne-li to žalobce, který se dostavil k jednání, pokládají se tvrzení žalobce obsažená v žalobě o skutkových okolnostech, týkající se sporu, za nesporná a na tomto základě může soud rozhodnout o žalobě rozsudkem pro zmeškání. Je-li v jedné věci několik žalovaných, kteří mají takové společné povinnosti, že se rozsudek musí vztahovat na všechny (§ 91 odst. 2), lze rozhodnout rozsudkem pro zmeškání jen tehdy, nedostaví-li se k jednání všichni řádně obeslaní žalovaní. Rozsudek pro zmeškání nelze vydat ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír (§ 99 odst. 1 a 2), nebo došlo-li by takovým rozsudkem ke vzniku, změně nebo zrušení právního poměru mezi účastníky. Zmešká-li žalovaný z omluvitelných důvodů první jednání ve věci, při němž byl vynesen rozsudek pro zmeškání, soud na návrh žalovaného tento rozsudek usnesením zruší a nařídí jednání. Takový návrh může účastník podat nejpozději do dne právní moci rozsudku pro zmeškání. Pokud žalovaný kromě návrhu na zrušení rozsudku soudu prvního stupně z důvodů podle odstavce 4 podal proti rozsudku i odvolání a návrhu na zrušení rozsudku bylo pravomocným usnesením vyhověno, k odvolání se nepřihlíží.5. Podle ust. § 157 odst. 3 o.s.ř., v odůvodnění rozsudku pro uznání nebo rozsudku pro zmeškání uvede soud pouze předmět řízení a stručně vyloží důvody, pro které rozhodl rozsudkem pro uznání nebo rozsudkem pro zmeškání.6. V předmětném řízení se nejedná o věc, ve které nelze uzavřít a schválit smír, předmětným rozsudkem nedochází ke vzniku, změně, nebo zrušení právního poměru mezi účastníky. Žalovaná se bez důvodné a včasné omluvy nedostavila k prvnímu jednání, které se ve věci konalo, ač jí byly řádně doručeny do vlastních rukou žaloba a předvolání k jednání více než 10 dnů přede dnem, kdy se jednání má konat. O následcích nedostavení se k prvnímu jednání ve věci byla žalovaná v předvolání řádně poučena. Žalobkyně, která se dostavila k jednání, navrhla rozhodnutí rozsudkem pro zmeškání. Soud proto v dané věci, vzhledem k tomu, že byly splněny všechny podmínky pro vydání rozsudku pro zmeškání, rozhodl rozsudkem pro zmeškání, neboť z úřední povinnosti považoval tvrzení žalobkyně obsažená v žalobě o skutkových okolnostech týkajících se sporu za nesporná (vzhledem k fikci předvídané v ust. § 153 b) odst. 1 o.s.ř.). Z těchto tvrzení pak vyplývá, že žalovaná užívá bez právního důvodu byt uvedený ve výroku tohoto rozsudku, jelikož nájemní smlouva byla uzavřena na dobu určitou do , datum, , a poté nebyla prodloužena. Žalobní nárok proto soud shledal zcela důvodným. Lhůtu k plnění soud určil dle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř. jako obvyklou pariční v délce 15 dnů.7. O náhradě nákladů řízení ve výroku II. pak soud rozhodoval dle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. ve spojením s ust. § 151 odst. 3 o. s. ř., kdy účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalobkyně měla ve věci plný procesní úspěch, když její žalobě bylo vyhověno a žalovaná byla procesně neúspěšným účastníkem řízení. Žalobkyni pak, která nebyla v řízení zastoupena právním zástupcem, náleží dle ust. § 151 odst. 3 o. s. ř. náhrada v paušální výši určené zvláštním právním předpisem, kterým je vyhláška č. 254/2015 Sb. Náklady řízení žalobkyně tedy v daném případě tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši , částka, a náhrada hotových výdajů ve výši , částka, za 3 úkony, a to sepis žaloby, sepis výzvy a účast u jednání dle ust. § 2 odst. 3 vyhl. č. 254/2015 Sb., když dle cit. ust. činí výše paušální náhrady do podání návrhu na zahájení řízení včetně , částka, za každý úkon. Lhůtu k plnění soud uložil jako třídenní, počínaje dnem právní moci tohoto rozsudku v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 věty před středníkem o.s.ř.