18 C 210/2025-66 — Okresní soud v Olomouci

1. Žalobce se žalobou podanou u Okresního soudu v Olomouci dne , datum, domáhal po žalované zaplacení částky 45 000 Kč s příslušenstvím, jakožto ceny ubytování za měsíc duben 2025, které žalobce poskytl zaměstnancům žalované.2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, skutková tvrzení žalobkyně nijak nerozporoval.3. Usnesením ze dne , datum, soud řízení částečně zastavil co do částky 20 000 Kč, jelikož žalobce vzal žalobu co do částky 20 000 Kč zpět, jelikož žalovaná tuto částku zaplatila po podání žaloby. Podáním ze dne , datum, vzal žalobce žalobu co do částky 15 000 Kč zpět z důvodu úhrady žalovaného a u soudního jednání dne , datum, vzal žalobce žalobu zpět co do částky 5 000 Kč z důvodu úhrady žalovaného.4. Žalovaný se k prvému nařízenému jednání ve věci dne , datum, bez řádné a včasné omluvy nedostavil, ač byl řádně předvolán. Předvolání spolu s žalobou bylo žalovanému vykázáno dne , datum, . Předvolání k jednání obsahovalo poučení o následcích nedostavení se k jednání, tj. o možnosti vydání rozsudku pro zmeškání. Vzhledem k těmto skutečnostem a ke skutečnosti, že žalobkyně navrhla vydání rozsudku pro zmeškání, považoval soud skutková tvrzení obsažená v žalobě za nesporná v souladu s § 153b) o.s.ř.5. Podle § 153b) o.s.ř., zmešká-li žalovaný, kterému byly řádně doručeny do jeho vlastních rukou (§ 49) žaloba a předvolání k jednání nejméně deset dnů přede dnem, kdy se jednání má konat, a který byl o následcích nedostavení se poučen, bez důvodné a včasné omluvy první jednání, které se ve věci konalo, a navrhne-li to žalobce, který se dostavil k jednání, pokládají se tvrzení žalobce obsažená v žalobě o skutkových okolnostech, týkající se sporu, za nesporná a na tomto základě může soud rozhodnout o žalobě rozsudkem pro zmeškání. Je-li v jedné věci několik žalovaných, kteří mají takové společné povinnosti, že se rozsudek musí vztahovat na všechny (§ 91 odst. 2), lze rozhodnout rozsudkem pro zmeškání jen tehdy, nedostaví-li se k jednání všichni řádně obeslaní žalovaní. Rozsudek pro zmeškání nelze vydat ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír (§ 99 odst. 1 a 2), nebo došlo-li by takovým rozsudkem ke vzniku, změně nebo zrušení právního poměru mezi účastníky. Zmešká-li žalovaný z omluvitelných důvodů první jednání ve věci, při němž byl vynesen rozsudek pro zmeškání, soud na návrh žalovaného tento rozsudek usnesením zruší a nařídí jednání. Takový návrh může účastník podat nejpozději do dne právní moci rozsudku pro zmeškání. Pokud žalovaný kromě návrhu na zrušení rozsudku soudu prvního stupně z důvodů podle odstavce 4 podal proti rozsudku i odvolání a návrhu na zrušení rozsudku bylo pravomocným usnesením vyhověno, k odvolání se nepřihlíží.6. Podle § 157 odst. 3 o.s.ř., v odůvodnění rozsudku pro uznání nebo rozsudku pro zmeškání uvede soud pouze předmět řízení a stručně vyloží důvody, pro které rozhodl rozsudkem pro uznání nebo rozsudkem pro zmeškání.7. V předmětném řízení se nejedná o věc, ve které nelze uzavřít a schválit smír, předmětným rozsudkem nedochází ke vzniku, změně, nebo zrušení právního poměru mezi účastníky. Žalovaný se bez důvodné a včasné omluvy nedostavil k prvnímu jednání, které se ve věci konalo, ač mu byly řádně doručeny do vlastních rukou žaloba a předvolání k jednání více než 10 dnů přede dnem, kdy se jednání má konat. O následcích nedostavení se k prvnímu jednání ve věci byl žalovaný v předvolání řádně poučen. Žalobkyně, která se dostavila k jednání, navrhla rozhodnutí rozsudkem pro zmeškání. Soud proto v dané věci, vzhledem k tomu, že byly splněny všechny podmínky pro vydání rozsudku pro zmeškání, rozhodl rozsudkem pro zmeškání, neboť z úřední povinnosti považoval tvrzení žalobkyně obsažená v žalobě o skutkových okolnostech týkajících se sporu za nesporná (vzhledem k fikci předvídané v § 153 b) odst. 1 o.s.ř.). Z těchto tvrzení pak vyplývá, že žalovaný dluží žalobkyni za shora označené ubytování částku 5 000 Kč s příslušenstvím. Žalobní nárok proto soud shledal zcela důvodným, a to i co do požadovaného zákonného úroku z prodlení, jež co do výše i počátku prodlení neodporují zákonu a odpovídají skutkovým zjištěním soudu (nesporným žalobním tvrzením). Lhůtu k plnění soud určil dle § 160 odst. 1 o.s.ř. jako obvyklou pariční v délce tří dnů. S ohledem na zpětvzetí žaloby žalobcem pro platbu žalovaného soud řízení co do částky 20 000 Kč zastavil.8. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 o.s.ř., když žalobkyně byla procesně plně úspěšným účastníkem a žalovaný tak má povinnost nahradit jí účelně vynaložené náklady řízení, přičemž náklady řízení žalobkyně tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 1 800 Kč, odměna advokáta dle § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši 21 600 Kč (6 úkonů po 2 900 Kč – příprava a převzetí věci, sepis předžalobní výzvy se skutkovým rozborem věci, sepis žaloby, vyjádření k odporu žalovaného, částečné zpětvzetí žaloby ze dne , datum, a ze dne , datum, a 2 úkony po 2 100 Kč – částečné zpětvzetí žaloby ze dne , datum, a účast u jednání soudu), náhrada hotových výdajů ve výši 3 600 Kč za 8 úkony právní služby po 450 Kč dle vyhlášky č. 177/1996 Sb. Náhradu cestovních výdajů za cestu osobním automobilem z , adresa, do Olomouce a zpět – 36 km, při průměrné spotřebě použitého automobilu 8,3/100 km při ceně benzínu 35,80 Kč/l – celkem 106,97 Kč, náhrada za opotřebení automobilu ve výši 5,80 Kč za km, za amortizaci vozidla – celkem 208,80 Kč dle vyhlášky č. 475/2024 Sb., ve znění pozdějších předpisů a náhrada za ztrátu času v trvání 2 × 30 minut v částce 300 Kč podle § 14 a. t., a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 25 815,77 Kč ve výši 5 421,31 Kč. Žalovaný je tedy povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení celkovou částku 33 037,08 Kč, a to v obecné třídenní pariční lhůtě k rukám právního zástupce žalobkyně (ust. § 149 odst. 1 o.s.ř. a § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř.).