18 C 249/2025-80 — Okresní soud v Olomouci

1. Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení částky uvedené ve výroku I. rozsudku žalobou ve formě návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu podanou u Okresního soudu v Olomouci dne , datum, z titulu smlouvy o úvěru ze dne , datum, uzavřené mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobkyně , právnická osoba, .2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, skutková tvrzení žalobkyně nikterak nerozporoval. Na výzvu soudu dle § 115a) o. s. ř., zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, když ve věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, se žalovaný nevyjádřil, přičemž byl rovněž poučen o následcích nevyjádření se ve stanovené lhůtě ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř., a proto má soud za to, že žalovaný s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně vyjádřila souhlas s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání dle § 115a) o. s. ř. Soud proto rozhodl v souladu s ustanovením § 115a) o. s. ř. bez jednání.3. Soud učinil jednotlivá skutková zjištění a z těchto následující závěr o skutkovém stavu: Právní předchůdce žalobkyně, , právnická osoba, ., uzavřel se žalovaným dne , datum, smlouvu o úvěru, na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 20 000 Kč, který byl žalovaný oprávněn čerpat prostřednictvím kreditní karty. Podle ujednání smlouvy o úvěru stanoví podmínky úvěrového vztahu, vedle smlouvy o úvěru samotné, Obchodní podmínky pro vydávání a používání kreditních a charge karet , právnická osoba, . a Všeobecné obchodní podmínky , právnická osoba, . a ceník s tím, že žalovaný se s celou touto úvěrovou dokumentací před uzavřením smlouvy o úvěru seznámil a tato mu byla předána. Ve smlouvě o úvěru byla sjednána povinnost žalovaného hradit z úvěru úrok ve výši 12 % ročně, dále poplatek za správu a vedení kartového účtu, jakož i další případné platby za úkony související s poskytnutím úvěru stanovené smlouvou a sazebníkem účinným v době provedení úkonu. Žalovaný se zavázal splácet čerpaný úvěr a další platby měsíčně k datu splatnosti uvedenému na výpisu z kartového účtu, a to tak, že vždy uhradí 3,2 % z částky čerpaného a nesplaceného úvěru a 100 % částky úroků z úvěru a poplatků vyúčtovaných za daný měsíc (tzv. celková minimální úhrada) (Smlouva o úvěru, Všeobecné obchodní podmínky , právnická osoba, ., Obchodní podmínky pro vydávání a používání kreditních a charge karet , právnická osoba, ., Oznámení , právnická osoba, . o úrokových sazbách, Transakční historie). Vzhledem k tomu, že úvěr nebyl řádně splácen, tedy nebyly hrazeny splátky ani ve výši celkové minimální úhrady, vyzvala banka žalovaného k úhradě dlužné částky s tím, že pokud nebude dlužná částka uhrazena, stane se celý zůstatek úvěru splatným a dlužná částka bude vymáhána soudní cestou, což povede k jeho navýšení o náklady soudního řízení. Žalovaný však dluh neuhradil, ani jeho existenci i nadále účinně neřešil, a proto banka smlouvu o úvěru vypověděla a zesplatnila úvěr ke dni , datum, , o čemž byl žalovaný informován prostřednictvím doporučeného dopisu, ve kterém byl zároveň vyzván k úhradě celé zesplatněné dlužné částky. Dlužná částka byla i nadále úročena úrokem z úvěru ve výši 12 % ročně a zároveň úrokem z prodlení v zákonné výši (Poslední výzva k úhradě dlužné částky, Zesplatnění úvěru). Pohledávka za žalovaným vyplývající z výše uvedené smlouvy o úvěru, včetně jejího příslušenství a práv s pohledávkou spojených, byla ze strany banky postoupena žalobkyni na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, , a to s účinností ke dni , datum, . Pohledávka za žalovaným činila ke dni postoupení, tj. k , datum, , celkem , hodnota, .426,60 Kč a skládala se z: zůstatku úvěru (jistiny) ve výši 19 357,59 Kč, neuhrazených poplatků ve výši 4 022,46 Kč, úroku z úvěru do , datum, ve výši 2 559,08 Kč, úroku z prodlení do , datum, ve výši 487,47 Kč. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem, který byl žalovanému odeslán doporučeně dne , datum, (Smlouva o postoupení pohledávek + Seznam postoupených pohledávek, Potvrzení o zaplacení úplaty dle smlouvy o postoupení pohledávek, Oznámení o postoupení pohledávky žalovanému). Ode dne zesplatnění úvěru do dne postoupení pohledávky, tj. od , datum, do , datum, , nebylo na pohledávku uhrazeno ničeho (Transakční historie). Za období od postoupení pohledávky ke dni sepisu této žaloby nebylo žalovaným na předmětnou pohledávku žalobkyně uhrazeno ničeho. Žalovaný byl žalobkyní písemně vyzván k úhradě dlužné částky výzvou k plnění se základním skutkovým a právním rozborem před podáním žaloby odeslanou doporučeně dne , datum, , ani přesto však nebyla dlužná částka uhrazena (Výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem před podáním žaloby včetně dokladu o odeslání).4. Podle ust. § 2395 občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.5. Podle ust. § 2396 občanského zákoníku, úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky.6. Podle ust. § 2397 občanského zákoníku, úvěrovaný může uplatnit právo na poskytnutí peněz ve lhůtě určené ve smlouvě. Není-li lhůta ujednána, může právo uplatnit, dokud závazek ze smlouvy trvá.7. Podle ust. § 2398 odst. 1, 2 občanského zákoníku, úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu. Váže-li smlouva použití úvěru jen na určitý účel, může úvěrující omezit poskytnutí peněz pouze na plnění povinností úvěrovaného vzniklých v souvislosti s tímto účelem.8. Podle ust. § 2662 občanského zákoníku, smlouvou o účtu se ten, kdo vede účet, zavazuje zřídit od určité doby v určité měně účet pro jeho majitele, umožnit vložení hotovosti na účet nebo výběr hotovosti z účtu nebo provádět převody peněžních prostředků z účtu či na účet.9. Podle ust. § 1968 občanského zákoníku, dlužník, který svůj dluh řádně nesplní, je v prodlení.10. Podle ust. § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroků z prodlení stanoví vláda nařízením. Neujednají-li strany výši úroků z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.11. Podle ust. § 2 nařízení vlády 351/2013 Sb., výše úroků z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o osm procentních bodů.12. Podle § 1879 občanského zákoníku, může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).13. Podle § 1880 odst. 1 občanského zákoníku, postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.14. Podle § 1881 odst. 1 občanského zákoníku, postoupit lze pohledávku, kterou lze zcizit, pokud to ujednání dlužníka nevylučuje.15. Právní hodnocení věci: Soud zhodnotil všechny provedené důkazy v souladu se shora citovanými zákonnými ustanoveními a dospěl k závěru, že žaloba žalobkyně je důvodná. Co do aktivní věcné legitimace žalobkyně, pak tuto soud v daném případě má za osvědčenou na základě oznámení o postoupení pohledávky ze dne , datum, (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ).16. Žalobkyni se v řízení podařilo prokázat, že před uzavřením úvěrové smlouvy provedla řádné posouzení úvěruschopnosti žalovaného. Dle aktuální judikatury Ústavního soudu ČR by měly obecné soudy poskytovatele úvěru vést k přesvědčivému zkoumání toho, zda (budoucí) dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit, když jde o obecný princip, který by soudy měly vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven či nikoliv. Úvěrovou smlouvu uzavřenou bez takového řádného zkoumání úvěruschopnosti dlužníka je tedy dle Ústavního soudu ČR třeba posoudit jako rozpornou s dobrými mravy (srov. nález Ústavního soudu ČR ze dne , datum, , sp. zn. III. ÚS 4129/18, dostupný na www.usoud.cz). Z výše uvedených závěrů Ústavního soudu ČR tedy vyplývá, že pokud řádné nezkoumání úvěruschopnosti dlužníka při uzavření úvěrové smlouvy může vést k posouzení úvěrové smlouvy jako rozporné s dobrými mravy dle ustanovení § 580 odst. 1 občanského zákoníku, je soud povinen se otázkou řádného zkoumání úvěruschopnosti zabývat i bez námitky žalované strany, neboť zjevný rozpor s dobrými mravy zakládá dle ustanovení § 588 občanského zákoníku absolutní neplatnost takového právního jednání, ke které je soud povinen přihlédnout i bez návrhu. V tomto konkrétním případě žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalovaného řádně a na základě dostatečných podkladů.17. Soud na shora uvedený zjištěný skutkový stav dále apli