18 C 291/2025-56 — Okresní soud v Olomouci

1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu dne 20. 8. 2025 domáhala po žalovaném zaplacení částky 20 000 Kč s příslušenstvím z titulu bezdůvodného obohacení.2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, skutková tvrzení žalobkyně nikterak nerozporoval. Na výzvu soudu dle § 115a) o. s. ř., zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, když ve věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, se žalovaný nevyjádřil, přičemž byl rovněž poučen o následcích nevyjádření se ve stanovené lhůtě ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř., a proto má soud za to, že žalovaný s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně vyjádřila souhlas s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání dle § 115a) o. s. ř. Soud proto rozhodl v souladu s ustanovením § 115a) o. s. ř. bez jednání.3. Soud učinil ve věci jednotlivá skutková zjištění, ze kterých pak učinil následující závěr o skutkovém stavu: Pohledávka za žalovaným byla dle Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 5. 2025 postoupena společností , Anonymizováno, , právnická osoba, . (dříve , Anonymizováno, .cz, s.r.o. nebo , právnická osoba, ) společnosti , Anonymizováno, , právnická osoba, . Následně byla pohledávka za žalovaným dle Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 22. 5. 2025 postoupena společnosti , Jméno žalobkyně, . Žalobkyně požaduje žalovanou částku z titulu nároku na vydání bezdůvodného obohacení na straně žalovaného, jelikož mezi původním věřitelem a žalovaným probíhala jednání o uzavření úvěrové smlouvy, ale uzavřenou smlouvu není žalobkyně schopna doložit. Původní věřitel poskytl žalovanému celkem 20 000 Kč v platbách 15 000 Kč dne 20. 12. 2023, 5 000 Kč dne 12. 3. 2024, a to převodem na bankovní účet žalovaného č. , č. účtu, . Platby byly identifikovány variabilními symboly , Anonymizováno, . Žalovanému byly poskytnuty výše uvedené platby, a to ze strany původního věřitele prostřednictvím bankovního převodu. Žalovaný ke dni podání žaloby ničeho nezaplatil. Výzva k plnění před podáním žaloby byla právním zástupcem žalobkyně odeslána žalovanému dne 20. 6. 2025.4. Dle ust. § 2991 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.5. Podle ust. § 1968 věty první občanského zákoníku, dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.6. Podle ust. § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.7. Podle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve znění účinném od 1. 1. 2014, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.8. Soud v rámci právního hodnocení zhodnotil všechny provedené důkazy ve spojení se shora uvedenými zákonnými ustanoveními a dospěl k závěru, že žaloba žalobkyně je důvodná. V řízení provedenými důkazy bylo prokázáno, že žalobkyně poskytla žalovanému finanční prostředky bez právního důvodu, čímž vzniklo žalovanému v souladu s ust. § 2991 občanského zákoníku bezdůvodné obohacení, neboť získal majetkový prospěch plněním bez právního důvodu. Bylo na žalovaném, aby tvrdil a následně prokázal, že žalobkyni plnil, to však žalovaný neučinil. Soud proto rozhodl tak, že žalovaného zavázal k zaplacení dlužné částky odpovídající bezdůvodnému obohacení. V souladu s ust. § 1970 občanského zákoníku má pak žalobkyně nárok na úrok z prodlení. Vzhledem ke všem těmto skutečnostem soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. a II. tohoto rozsudku a žalobě v plném rozsahu vyhověl.9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 615 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 20 000 Kč sestávající z částky 400 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 500 Kč ve výši 315 Kč. Celkem tedy uložil soud žalovanému zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 2 615 Kč, a to v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o.s.ř. k rukám právního zástupce žalobkyně.10. Lhůta k plnění byla stanovena jakožto obecná třídenní, a to v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.