25 C 212/2025-26 — Okresní soud v Olomouci

1 Žalobou podanou u soudu dne 8. 7. 2025 se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení plnění uvedeného ve výrocích I. a II. tohoto rozsudku. Žalobce tvrdil, že se žalovaným uzavřel prostředky komunikace na dálku dne 29. 11. 2024 smlouvu o úvěru, podle které žalovanému poskytl částku 32 000 Kč, kterou měl vrátit do 6. 2. 2025. Žalobce tvrdil, že vedle povinnosti vrátit tuto částku byla sjednána i povinnost zaplatit další platby, a to poplatek za poskytnutí úvěru 22 400 Kč, že pro případ prodlení s úhradou splátky byl sjednán poplatek, respektive smluvní pokuta 500 Kč, že žalovaný byl v prodlení s úhradou všech splátek, proto z tohoto důvodu žádá smluvní pokutu. Žalobce tvrdil, že žalovaný doposud nic nezaplatil. Žalobce pro případ, že by soud vyhodnotil smlouvu jako neplatnou, žádal přiznání žalobou uplatněné částky jako bezdůvodného obohacení. Žalobce tvrdil, že žalovaný smlouvu uzavřel jako podnikatel.2 Žalovaný se k žalobě nevyjádřila, k jednání soudu se nedostavil.3 Skutková zjištění soudu:4 Ze smlouvy ze dne 29. 11. 2024 (č. l. 14-16) soud zjistil, že žalobce jako společnost podepsal a žalovaný jako klient SMS zprávou měl označit text této smlouvy podle které společnost žalovanému poskytla úvěr výlučně na financování podnikatelských potřeb žalovaného ve výši 32 000 Kč na dobu 70 dnů, poplatek za poskytnutí úvěru činí 1% denně, má být splacen v 5 splátkách po 10 880 splatných: 12. 12. 2024, 26. 12. 2024, 9. 1. 2025, 23. 1. 2025 a 6. 2. 2025, pro případ nedodržení termínu je uvedena ve smlouvě smluvní pokuta 500 Kč, že žalovaný je ve smlouvě označena rodným číslem, identifikačním číslem a místem podnikání, že ve smlouvě není uveden údaj o RPSN.5 Z kopie občanského průkazu (č. l. 11) soud zjistil, že jde o kopii občanského průkazu obsahujícího jméno a příjmení žalovaného.6 Z potvrzení (č. l. 10) soud zjistil, že dne 29. 11. 2024 v 10:38hod. z účtu žalobce byla na účet , č. účtu, vyplacena částka 32 001 Kč.7 Z informace o platbě (č. l. 13) soud zjistil, že z účtu , č. účtu, , Jméno žalovaného, byla uhrazena částka 1 Kč.8 Z předžalobní výzvy ze dne 28. 6. 2025 (č. l. 17) soud zjistil, že zástupce žalobce sepsal předžalobní výzvu adresovanou žalované. Z podacího lístku (č. l. 9) soud zjistil, že dne 28. 6. 2025 zástupce žalobce odeslal žalovanému doporučený dopis.9 Z výpisu z obchodního rejstříku soud zjistil, že žalobce je v tomto rejstříku zapsán od 24. 2. 2016, že předmětem jeho podnikání je výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona a poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru, že jiné další finanční služby předmětem podnikání nejsou.10 Z výpisu ze základního registru (č. l. 6) soud zjistil, že žalovaný je fyzickou osobou podnikající s místem podnikání , adresa, .11 Závěr o skutkovém stavu:12 Předmětem podnikání žalobce je poskytování spotřebitelských úvěrů. Žalobce tvrdí, že dne 29. 11. 2024 se žalovaným jako podnikatelem uzavřel smlouvu o podnikatelském úvěru, podle které žalovanému poskytl 32 000 Kč tím, že tuto částku vrátí do 70 dnů, a to za poplatek 22 400 Kč, že žalovaný ničeho neuhradil, že podle žalobce má dále žalovaný povinnost zaplatit smluvní pokutu za nedodržení termínů jednotlivých splátek dle smlouvy. Žalobce netvrdil a neprokázal, že žalovaný smlouvu uzavřel skutečně pro potřeby své podnikatelské činnosti. Žalobce netvrdil a neprokázal, že provedl posouzení úvěruschopnosti žalovaného.13 Právní posouzení:14 Podle § 2395 o. z. Smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.15 Podle § 2 z. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (1) Spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. (2) Spotřebitelským úvěrem na bydlení je spotřebitelský úvěr a) zajištěný nemovitou věcí nebo věcným právem k nemovité věci, b) účelově určený k 1. nabytí, vypořádání nebo zachování práv k nemovité věci nebo součásti nemovité věci, 2. výstavbě nemovité věci nebo součásti nemovité věci, 3. úhradě za převod družstevního podílu v bytovém družstvu nebo nabytí účasti v jiné právnické osobě za účelem získání práva užívání bytu nebo rodinného domu, 4. změně stavby podle stavebního zákona nebo jejímu připojení k veřejným sítím, 5. úhradě nákladů spojených se získáním peněžité zápůjčky, úvěru nebo jiné obdobné finanční služby s účelem uvedeným v bodech 1 až 4, nebo 6. splacení úvěru, peněžité zápůjčky nebo jiné obdobné finanční služby poskytnuté k účelům uvedeným v bodech 1 až 6, nebo c) poskytnutý stavební spořitelnou podle zákona upravujícího stavební spoření. (3) Vázaným spotřebitelským úvěrem je spotřebitelský úvěr, který je vázaný na koupi zboží nebo poskytnutí služby, s výjimkou spotřebitelského úvěru na bydlení. Platí, že spotřebitelský úvěr je vázaný na koupi zboží nebo poskytnutí služby, pokud je určen výhradně k financování koupě určitého zboží nebo poskytnutí určité služby a a) prodávající nebo osoba poskytující službu je zároveň poskytovatelem, b) poskytovatel využije služeb prodávajícího nebo osoby poskytující službu v souvislosti s uzavřením nebo přípravou smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr (dále jen "smlouva o spotřebitelském úvěru"), nebo c) konkrétní zboží nebo služba jsou výslovně uvedeny ve smlouvě o spotřebitelském úvěru. (4) Jde-li částečně o spotřebitelský úvěr na bydlení podle odstavce 2 písm. b) a částečně o spotřebitelský úvěr jiný než na bydlení, rozhoduje o tom, zda se na daný spotřebitelský úvěr použije právní úprava spotřebitelského úvěru na bydlení nebo jiného než na bydlení, převažující účel spotřebitelského úvěru. Nelze-li převažující účel určit, použije se na takový spotřebitelský úvěr úprava spotřebitelského úvěru jiného než na bydlení.16 Podle § 86 z. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (1) Poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. (2) Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.17 Podle § 87 z. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (1) Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. (2) Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. (3) Změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit.18 Podle § 2048 o. z., ujednají-li strany pro případ porušení smluvní povinnosti smluvní pokutu v určité výši, nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění, než peněžitém.19 Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.20 Podle § 2 nař. vl. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.21 Podle § 1796 o. z. neplatná je smlouva, při jejímž uzavírání někdo zneužije tísně, nezkušenosti, rozumové slabosti, rozrušení nebo leh