12 C 259/2025-55 — Okresní soud v Olomouci

1. Žalobkyně se žalobou podanou u Okresního soudu v Olomouci dne 2. 10. 2025 domáhala po žalované zaplacení částky ve výši 30 000 Kč s odůvodněním, že dne 24. 5. 2023 byla uzavřena mezi původním věřitelem , právnická osoba, . na straně jedné a žalovanou jako dlužníkem na straně druhé Smlouva o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. , hodnota, (dále jen „smlouva o úvěru“), kterou se předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 100 000 Kč. Smlouva o úvěru byla sjednána elektronicky prostřednictvím klientské zóny. Žalobkyně tvrdila, že před uzavřením smlouvy předchůdkyně žalobkyně prověřila úvěruschopnost žalované. Úroky úvěru měly být dle smlouvy hrazeny žalovanou v měsíčních splátkách 10 000 Kč. Výše úroků v celkové výši 30 000 Kč představuje úrok 10 % z celkové jistiny úvěru 100 000 Kč za 3 měsíce. Žalovaná však nedodržela splátkový kalendář a dostala se do prodlení se splátkou, jež byla splatná dne 15. 6. 2023, i když byla původním věřitelem upomínána. Na základě Rámcové smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 1. 10. 2023 a Předávacího protokolu k Rámcové smlouvě o postoupení pohledávek ze dne 1. 1. 2024 původní věřitel postoupil pohledávku ve výši 30 000 Kč představující úrok 10 % z celkové jistiny úvěru 100 000 Kč za 3 měsíce na žalobkyni. Jelikož na upomínky původního věřitele, ale ani na výzvu žalobkyně, nebylo reagováno zaplacením, vyzvala dne 4. 1. 2024 žalobkyně, na kterou byla pohledávka postoupena, žalovanou k úhradě dlužných úroků předžalobní výzvou.2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila. Stejně jako k výzvě soudu, dle § 115a o. s. ř. zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, kterou převzala do svých rukou dne 15. 12. 2025. Žalobkyně vyjádřila souhlas v žalobě. Soud má tedy za to, že účastníci s tímto postupem souhlasí, když ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů.3. Soud učinil ve věci jednotlivá skutková zjištění a současně následující závěr o skutkovém stavu: Dne 24. 5. 2023 byla na základě předsmluvních informací mezi právní předchůdkyní žalobkyně , právnická osoba, . a žalovanou uzavřena elektronickou formou smlouva o poskytnutí spotřebitelského úvěru č., hodnota, , kterou se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 100 000 Kč. Žalobkyně posoudila schopnost žalované jako spotřebitele splácet pravidelné splátky spotřebitelského úvěru dle podepsaného posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Úvěr byl ve prospěch žalované vyplacen na účet č., č. účtu, ve výši 12 002 Kč a účet č., č. účtu, ve výši 87 999 Kč. Úroky z úvěru měly být žalovanou hrazeny v měsíčních splátkách 10 000 Kč vždy k 15. dni každého příslušného kalendářního měsíce. Dne 20. 6. 2023 byla žalované zaslána první upomínka, ve které byla právní předchůdkyní žalobkyně vyzvána k uhrazení dlužné částky ve výši 10 500 Kč. Dne 5. 7. 2023 byla žalované zaslána druhá upomínka, ve které byla právní předchůdkyní žalobkyně vyzvána k uhrazení dlužné částky ve výši 11 000 Kč a upozorněna na možnost zesplatnění úvěru a naúčtování sankcí a smluvních pokut. Na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 1. 10. 2023 a Předávacího protokolu č. , hodnota, k Rámcové smlouvě o postoupení pohledávek, právní předchůdkyně společnost , právnická osoba, . postoupila na žalobkyni i pohledávku za žalovanou ve výši 30 000 Kč. Žalované bylo postoupení pohledávky oznámeno dne 4. 1. 2024. Žalovaná byla dne 4. 1. 2024 současně předžalobně vyzvána k úhradě dlužné částky. Dle podacího lístku byla dne 4. 1. 2024 byla žalované zaslána právním zástupcem žalobkyně doporučená zásilka. Rozsudkem Okresního soudu v Olomouci ve věci č. j. , spisová značka, ze dne 10. 5. 2024, který nabyl právní moci dne 25. 6. 2024, bylo vyhověno žalobě žalobkyně a žalovaná byla zavázána k úhradě částky 100 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení z titulu téže smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, .4. Podle ust. § 2395 občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle ust. § 2398 odst. 1 občanského zákoníku, úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu. Podle ust. § 2399 odst. 1 občanského zákoníku, úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl požádán.5. Podle ust. § 2048 občanského zákoníku, ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. Podle ust. § 2049 občanského zákoníku, zaplacení smluvní pokuty nezbavuje dlužníka povinnosti splnit dluh smluvní pokutou utvrzený.6. Podle ust. § 1968 občanského zákoníku, dlužník, který svůj dluh řádně nesplní je v prodlení. Podle ust. § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.7. Podle § 2 nař. vl. 351/2013 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.8. Soud na shora uvedený zjištěný skutkový stav aplikoval citované právní normy a dospěl k následujícímu právnímu závěru. Jednáním právní předchůdkyně žalobkyně a žalované došlo k platnému uzavření úvěrové smlouvy dle ust. § 2395 občanského zákoníku, neboť právní předchůdkyně žalobkyně převzala závazek poskytnout žalované finanční prostředky v určité výši, což poté splnila, a žalovaná se zavázala tyto prostředky vrátit. Smlouva o úvěru byla sjednána v elektronické podobě, což současná právní úprava umožňuje dle § 1820 a násl. občanského zákoníku, upravujících uzavírání smluv distančním způsobem. O povinnosti uhradit jistinu úvěru a zákonný úrok z prodlení bylo již rozhodnuto rozsudkem Okresního soudu v Olomouci ze dne 10. 5. 2024. Žalovaná proti tomuto rozhodnutí ničeho nenamítla, odvolání nepodala, a proto nabylo právní moci dnem 25. 6. 2024. Nyní předmětem sporu bylo zaplacení sjednaného úroku z tohoto úvěru. Žalobkyně, na kterou byla pohledávka postoupena, měla dle hmotněprávní normy břemeno tvrzení a důkazní pouze o tom, že s žalovanou jako dlužníkem byla uzavřena smlouva o úvěru, kde byly sjednány předmětné úroky z úvěru, a že na základě smlouvy o úvěru byly dlužníku finanční prostředky poskytnuty, které žalovaná spolu s úroky řádně neuhradila. Tuto povinnost žalobkyně splnila, když prokázala uzavření úvěrové smlouvy a poskytnutí finančních prostředků, které žalovaná řádně nesplácela, čímž porušila smlouvu o úvěru a předchůdkyni žalobkyně vzniklo nárok na smluvní úrok. Tuto pohledávku postoupila na žalobkyni. Bylo tedy pouze na žalované, aby tvrdila a prokázala, že žalobkyni úroky vyplývající ze smlouvy o úvěru hradila, resp. že tento jeho dluh zanikl jinak. Žalovaná takto nepostupovala, výši ani oprávněnost žalobního nároku nikterak nerozporovala a v řízení zůstala zcela pasivní. Vzhledem k tomu, že nebylo žalovanou tvrzeno ani prokázáno, že by žalovaná ani na tuto část svého závazku žalobkyni cokoli uhradila, ocitla se s plněním svého dluhu v prodlení a žalobkyně tak má nárok rovněž na zákonný úrok z prodlení z dlužné částky ode dne následujícího po dni její splatnosti až do zaplacení, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku.9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 3 000 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 500 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátním tarifem, (dále jen „a. t.”) ve výši 400 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí věci, předžalobní výzva a podání žaloby), včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. (když se jedná o návrh na ustáleném vzoru uplatňovaný opakovaně týmž žalobcem ve skutkové a právně obdobných věcech viz rozhodnutí Ústavního soudu I. ÚS 3923/11).10. Lhůta k plnění byl u obou výroků stanovena třídenní dle ust. § 160 odst. 1, věta před středníkem o. s. ř. Náhradu nákladů řízení pak je třeba plnit v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám právního zást