12 C 45/2026-47 — Okresní soud v Olomouci

1. Žalobou podanou u Okresního soudu v Olomouci dne , datum, se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky , částka, s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaná dne , datum, uzavřela s žalobkyní Smlouvu o úvěru č. , hodnota, . Žalobkyně tvrdila, že řádně posoudila úvěruschopnost žalované a zavázala se poté poskytnout žalované úvěr ve výši , částka, a žalovaná se zavázala, že tento úvěr splatí v pravidelných měsíčních splátkách ve výši , částka, , skládající se ze splátky pojištění a jistiny z úroku 19,99 % ročně, přičemž nedílnou součástí Smlouvy byly Úvěrové podmínky. Dále byl sjednán poplatek za zprostředkování úvěru ve výši , částka, . Žalobkyně tvrdila, že má nárok požadovat náklady účelně vynaložené na vymáhání a smluvní pokutu ve výši , částka, za každou opožděnou plátku či platbu. Žalovaná uhradila splátky od , datum, do , datum, , na splátku dne , datum, bylo ze strany žalované zaplaceno pouze , částka, , přičemž tuto částku si žalobkyně započetla částí ve výši , částka, na úhradu jistiny. Jelikož žalovaná uhradila dluh pouze částečně, porušila svůj závazek hradit úvěr řádně a včas, proto došlo k zesplatnění dluhu žalobkyní ke dni , datum, . Žalovaná byla opakovaně marně vyzývána k úhradě dluhu, jakož i předžalobní výzvou. Proto žalobkyně požaduje po žalované dlužnou částku, která je tvořena nesplacenou jistinou úvěru ve výši , částka, a pojistným ve výši , částka, a dále smluvním kapitalizovaným úrokem ve výši , částka, od , datum, do dne předcházejícího dni zesplatnění, smluvním úrokem ve výši 19,99 % ročně z dlužné jistiny od , datum, do , datum, , zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z dlužné jistiny od , datum, do zaplacení a smluvním úrokem ve výši 11,5 % ročně z dlužné jistiny od , datum, do zaplacení.2. Dne , datum, vydal zdejší soud na základě výše uvedené žaloby elektronický platební rozkaz, který se nepodařilo řádně doručit žalované do vlastních rukou, byl proto usnesením ze dne , datum, zrušen. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila. Stejně jako k výzvě soudu dle § 115a o.s.ř. zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Žalobkyně souhlas vyjádřila v žalobě. Soud má tedy za to, že účastníci s tímto postupem souhlasí, když ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů.3. Soud ve věci tedy postupoval dle § 115a o.s.ř. a bez jednání ve věci rozhodl. Z předložených listinných důkazů učinil následující skutková zjištění a současně i závěr o skutkovém stavu: Z Potvrzení o prověření úvěruschopnosti klienta před poskytnutím úvěru č. , hodnota, bylo zjištěno, že žalobkyně prováděla zjišťování osobních a finančních poměrů žalované, která předložila výpis z účtu za období od , datum, do , datum, , byla zaměstnána u , právnická osoba, . s příjmem , částka, , byla vdaná, 2 děti, manžel s příjmem , částka, . Byla žalobkyní ověřena v registrech klientských informací, evidenci exekucí a insolvenčním rejstříku bez záznamu. V úvěrovém registru měla i dle úvěrové zprávy jako spoludlužník záznam o kontokorentu a úvěru ze stavebního spoření. Na základě toho žalobkyně posoudila její úvěruschopnost kladně. Dne , datum, byla uzavřena dle Formuláře pro standartní informace o spotřebitelském úvěru a Úvěrových podmínek mezi stranami Smlouva o úvěru č. , hodnota, , ve které se žalobkyně zavázala žalované poskytnout bezúčelový úvěr ve výši , částka, . Žalovaná smlouvu podepsala SMS kódem, jak vyplývá i z Potvrzení o zaslání SMS k podpisu smlouvy. Podle Potvrzení o vyplacení úvěru č. , hodnota, byla žalobkyní dne , datum, vyplacena žalované částka , částka, s variabilním symbolem odpovídajícímu číslu smlouvy o úvěru. Žalovaná se ve smlouvě zavázala splácet úvěr v 96 měsíčních konstantních splátkách v celkové výši , částka, , skládajících se ze splátky pojištění ve výši , částka, , jistiny, úroku 19,99 % p. a. Výše RPSN činila 22,68 %. Jednotlivé splátky byly splatné vždy k 9. dni měsíce počínaje dnem , datum, s tím, že předpokládané datum splacení celkového úvěru bylo stanoveno na , datum, . Celková částka, kterou měla žalovaná zaplatit byla stanovena na , částka, . Dále byl sjednán poplatek za zprostředkování úvěru , částka, . Součástí Smlouvy byl Splátkový kalendář, Úvěrové podmínky s účinností od , datum, . Dne , datum, žalobkyně s žalovanou uzavřely Dodatek č. , hodnota, ke Smlouvě o úvěru, který žalovaná opět podepsala SMS k kódem a kterým došlo ke změně data splatnosti z původního 9. dne na 17. den v měsíci, přičemž celková částka k doplacení činila , částka, . Ze Splátkového kalendáře soud zjistil, že byl zaplacen poplatek , částka, , na jistině , částka, , na úroku , částka, , na pokutách , částka, a na pojistném , částka, , proto žalované zbývalo zaplatit celkem , částka, . Z Předžalobní výzvy soud zjistil, že žalovaná byla vyzvána žalobkyní ke splacení dluhu ve výši , částka, dne , datum, , když žalobkyně úvěr zesplatnila z důvodu prodlení žalované s úhradou.4. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. (dále také jen občanský zákoník), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na její požádání a v její prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle ustanovení § 2396 občanského zákoníku, úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které jí byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky. Podle ustanovení § 2397 občanského zákoníku, úvěrovaný může uplatnit právo na poskytnutí peněz ve lhůtě určené ve smlouvě. Není-li lhůta ujednána, může právo uplatnit, dokud závazek ze smlouvy trvá. Podle ustanovení § 2398 odst. 1, 2 občanského zákoníku, úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na její žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu. Váže-li smlouva použití úvěru jen na určitý účel, může úvěrující omezit poskytnutí peněz pouze na plnění povinností úvěrovaného vzniklých v souvislosti s tímto účelem. Podle ustanovení § 2399 odst. 1, 2 občanského zákoníku, úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků. Podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.5. Soud po právní stránce uzavřel, že jednáním žalobkyně a žalované došlo po řádném prověření úvěruschopnosti žalované k platnému uzavření úvěrové smlouvy dle ust. § 2395 občanského zákoníku, neboť žalobkyně převzala závazek poskytnout žalované finanční prostředky do určité výše, což splnila, a žalovaná se zavázala tyto prostředky s úrokem splatit. Vzhledem k tomu, že předmětem sporu bylo zaplacení závazku žalované z úvěru, měla žalobkyně jako věřitel dle hmotněprávní normy břemeno tvrzení pouze o tom, že s žalovanou jako dlužníkem byla uzavřena konkrétní smlouva o úvěru, že na základě této smlouvy byly dlužníku finanční prostředky poskytnuty a že dlužník - žalovaná dluh řádně neuhradila. Z tohoto břemene tvrzení pak vyplývá pro žalobkyni břemeno důkazní jen ohledně prokázání tvrzení, že smlouva byla uzavřena a že na jejím základě byly žalované jako dlužníku poskytnuty finanční prostředky. Tuto povinnost žalobkyně splnila, když prokázala, že uzavřela s žalovanou platnou úvěrovou smlouvu, tedy poskytla žalované úvěrové prostředky ve sjednané výši způsobem sjednaným v úvěrové smlouvě. Bylo tedy pouze na žalované, aby tvrdila a prokázala, že poskytnuté úvěrové prostředky žalobkyni splatila, resp. že dluh zanikl jinak. To však žalovaná neučinila. Soud proto shledal žalobu důvodnou a vyhověl jí v celém rozsahu včetně důvodně požadovaného příslušenství. Lhůtu k plnění ve výroku I. určil soud jako třídenní v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.6. O nákladech řízení soud rozhodl v souladu s ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku , částka, , neboť žalobkyně byla v řízení plně procesně úspěšná, a proto jí přísluší náhrada všech účelně vynaložených nákladů řízení. V daném případě pak náklady řízení tvoří pouze zaplacený soudní poplatek ve výši , částka, . O lhůtě plnění ve výroku II. bylo opět rozhodnuto dle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. věta prvá jako obecné třídenní.