14 C 12/2025-248 — Okresní soud v Olomouci

1. Žalobkyně se v řízení domáhala vydání rozhodnutí, aby spoluvlastnictví k nemovité věci, pozemek p. č. st. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba, budova bez čísla popisného nebo evidenčního, jiná stavba, zapsaný na listu vlastnictví č. , hodnota, v k. ú. , adresa, , v obci , adresa, , (dále jen „Nemovitosti“), byly přikázány do výlučného vlastnictví žalobkyně, a to za náhradu určenou rozhodnutím soudu.2. Žalovaní 1), 3), 4) se ve věci vyjádřili tak, že nemají zájem na přikázání věci do svého vlastnictví, není to v souladu s jejich zájmem, navrhovali přikázání Nemovitostí do výlučného vlastnictví žalobkyně za příslušnou finanční náhradu. U procesního postoj žalované 2) bylo možné dovodit, že je shodný jako u žalovaných 1), 3) ,4), když tato se na výzvu soudu nevyjádřila s doložkou dle § 101 odst. 4 o. s. ř.3. Se souhlasem účastníků soud rozhodl podle § 115a) o. s. ř. bez nařízení jednání, když skutková zjištění bylo třeba činit toliko z níže uvedených listinných důkazů. Žalobkyně podáním ze dne , datum, výslovně souhlasila s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání, žalovaní 1), 2), 3), 4) pak marným uplynutím lhůty k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání s tím, že nevyjádří-li se na výzvu soudu, soud bude mít za to, že s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání souhlasí (§ 101 odst. 4 o. s. ř.).4. Soud učinil ve věci následující skutková zjištění:- Z výpisu z katastru nemovitostí soud zjistil, že pozemek p. č. st. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba, budova bez čísla popisného nebo evidenčního, jiná stavba, zapsaný na listu vlastnictví č. , hodnota, v k. ú. , adresa, , v obci , adresa, , je v podílovém spoluvlastnictví následujících osob: , právnická osoba, podíl 1/12, , Jméno žalované, podíl 1/4, , Jméno advokátky B, podíl 8/24, , Jméno advokátky D, podíl 1/4, , Jméno advokátky E, podíl 1/12.- Ze znaleckého posudku č. , hodnota, -, Anonymizováno, /, Anonymizováno, , vypracovaného dne , datum, znalcem , tituly před jménem, , jméno FO, , znalcem z oboru Ekonomika, odvětví ceny a odhady nemovitostí, bylo zjištěno, že celková obvyklá cena Nemovitostí činí 480 000 Kč, že se nejedná o nemovitost rezidenční, tj. s účelem využití pro bydlení, nemovitosti jsou reálně nedělitelné, jsou nedělitelné na bytové jednotky a cena vypořádacích podílů jednotlivých účastníků byla stanovena takto: , právnická osoba, podíl 1/12 - 40 000 Kč, , Jméno žalované, podíl 1/4 - 120 000 Kč, , Jméno advokátky B, podíl 8/24 – 160 000 Kč, , Jméno advokátky D, podíl 1/4 - 120 000 Kč, , Jméno advokátky E, podíl 1/12 - 40 000 Kč.- O solventnosti žalobkyně v řízení nebylo pochyb, když je žalobkyně se zabývá koupí podílů nemovitých věcí a provádí poté vypořádávání takovýchto nemovitých věcí, když dostatečnou solventnost žalobkyně lze dovodit z účetní závěrky za roky 2024, která je uvedeny ve sbírce listin v obchodním rejstříku.- Z dalších listinných důkazů, zejména pak listin, soud skutková zjištění nečinil, když shora uvedené listiny vytvořily dostatečný podklad pro rozhodnutí ve věci.5. Na základě výše uvedených zjištění dospěl soud k tomu závěru o skutkovém stavu věci:6. Z výpisu z katastru nemovitostí bylo zjištěno, že pozemek p. č. st. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba, budova bez čísla popisného nebo evidenčního, jiná stavba, zapsaný na listu vlastnictví č. , hodnota, v k. ú. , adresa, , v obci , adresa, , je v podílovém spoluvlastnictví následujících osob: , právnická osoba, podíl 1/12, , Jméno žalované, podíl 1/4, , Jméno advokátky B, podíl 8/24, , Jméno advokátky D, podíl 1/4, , Jméno advokátky E, podíl 1/12. Ze znaleckého posudku č. , hodnota, -, Anonymizováno, /, Anonymizováno, , vypracovaného dne , datum, znalcem , tituly před jménem, , jméno FO, , znalcem z oboru Ekonomika, odvětví ceny a odhady nemovitostí, bylo zjištěno, že celková obvyklá cena Nemovitostí činí 480 000 Kč, že se nejedná o nemovitost rezidenční, tj. s účelem využití pro bydlení, nemovitosti jsou reálně nedělitelné, jsou nedělitelné na bytové jednotky a cena vypořádacích podílů jednotlivých účastníků byla stanovena takto: , právnická osoba, podíl 1/12 - 40 000 Kč, , Jméno žalované, podíl 1/4 - 120 000 Kč, , Jméno advokátky B, podíl 8/24 – 160 000 Kč, , Jméno advokátky D, podíl 1/4 - 120 000 Kč, , Jméno advokátky E, podíl 1/12 - 40 000 Kč. O solventnosti žalobkyně v řízení nebylo pochyb, když je žalobkyně se zabývá koupí podílů nemovitých věcí a provádí poté vypořádávání takovýchto nemovitých věcí, když dostatečnou solventnost žalobkyně lze dovodit z účetní závěrky za roky 2024, která je uvedeny ve sbírce listin v obchodním rejstříku.7. Podle § 1140 odst. 1, 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat. Každý ze spoluvlastníků může kdykoliv žádat o své oddělení ze spoluvlastnictví, lze-li předmět spoluvlastnictví rozdělit, nebo o zrušení spoluvlastnictví. Nesmí tak ale žádat v nevhodnou dobu nebo jen k újmě některého ze spoluvlastníků.8. Podle § 1143 o. z. nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o tom na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení vlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků.9. Podle § 1147 odst. 1, 2 o. z. není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej věci ve veřejné dražbě, v odůvodněném případě může soud rozhodnout, že věc bude dražena jen mezi spoluvlastníky.10. Ze zásady „nikdo nemůže být proti své vůli nucen, aby ve spoluvlastnictví setrval“ vyplývá dobrovolnost existence spoluvlastnictví (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 5159/2014). Spoluvlastník může zpravidla kdykoliv po ostatních spoluvlastnicích (dohodou či žalobou) požadovat (i) zrušení spoluvlastnictví, čímž může docílit zániku spoluvlastnictví jako celku, nebo (ii) oddělení ze spoluvlastnictví, čímž může docílit zrušení své účasti ve spoluvlastnictví při současné změně společné věci; ta je zmenšena o oddělenou část. Právo spoluvlastníka domáhat se zrušení spoluvlastnictví může být omezeno ujednáním spoluvlastníků (§ 1154 o. z.), pořízením pro případ smrti (§ 1155 odst. 2 o. z.), rozhodnutím soudu (§ 1155 odst. 1 o. z.) nebo přímo zákonem (§ 1140 odst. 2 o. z.). Podle § 1140 odst. 2 o. z. je na překážku zrušení spoluvlastnictví nevhodnost doby či vznik újmy jen některému ze spoluvlastníků. Mimoto judikatura připustila, že lze zcela výjimečně zamítnout žalobu na zrušení spoluvlastnictví i pro zjevné zneužití práva podle § 8 o. z. (srov. opět rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 5159/2014). Žalovaní, tedy spoluvlastníci, kteří návrh na zrušení a vypořádání spoluvlastnictví nepodali, v řízení nenamítli, že by byla ve věci dána některá z výše uvedených překážek pro zrušení a vypořádání spoluvlastnictví účastníků. Současně ani nebylo soudem zjištěno, že by návrh žalobkyně představoval zjevné zneužití práva. Soud tedy dospěl k závěru, že spoluvlastnictví účastníků k Nemovitostem lze zrušit a vypořádat.11. Dále se pak soud zabýval způsobem vypořádání spoluvlastnictví účastníků. S odkazem na: Petrov, J., Výtisk, M., Beran, V. a kol. Občanský zákoník. Komentář. 2. vydání (3. aktualizace). Praha: C. H. Beck, 2024, řízení o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví je sice řízením sporným, spadá však do kategorie řízení, v nichž z právní úpravy vyplývá určitý způsob vypořádání vztahu mezi účastníky (§ 153 odst. 2 občanského soudního řádu). V této souvislosti používaný termín iudicium duplex vystihuje skutečnost, že každý ze spoluvlastníků může podat žalobu, všichni spoluvlastníci mají postavení žalobce i žalovaného bez ohledu na to, kdo žalobu podal, soud není vázán návrhem, nýbrž zákonnou posloupností vypořádacích důvodů a rozsudek lze vykonat nejen na návrh žalobce proti žalovanému, ale i na návrh žalovaného proti žalobci. Primárním způsobem vypořádání spoluvlastnictví je rozdělení společné věci, sekundárním způsobem je přikázáním společné věci jednomu nebo více spoluvlastníkům za náhradu. Posledním možným způsobem je nařízení prodeje společné věci ve veřejné dražbě (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 1618/2015).12. V projednávané věci žalobkyně navrhla, aby Nemovitosti byly přikázány do výlučného vlastnictví žalobkyně, a to za náhradu dle znaleckého posudku. Žalovaní nenavrhli žádný jiný způsob vypořádání. Jak je nicméně uvedeno výše, soud není návrhy účastníků ohledně způsobu vypořádání vázán. Soud přisvědčuje žalobkyni v tom, že nejvhodnějším způsobem vypořádání spoluvlastnictví účastníků k Nemovitostem je přikázání Nemovitostí žalobkyni, a to za náhrady dle znaleckého posudku. Rozdělení společných Nemovitostí, které je primárním způsobem vypořádání spoluvlastnictví neshledal soud v projednávané věci