21 C 302/2025-37 — Okresní soud v Olomouci

1. Žalobkyně se žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výroku uvedené s odůvodněním, že dne , datum, byla uzavřena mezi žalobkyní a žalovaným smlouva o podnikatelském úvěru č. , hodnota, , kterou se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 5 000 Kč za účelem financování jeho podnikatelské činnosti. Žalovaný se dále zavázal uhradit poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 1 750 Kč, poplatek za expresní projednání žádosti 199 Kč, poplatek za SMS servis 35 Kč a pro případ prodlení smluvní úrok z prodlení ve výši 0,5 % denně z dlužné částky po dobu prvních 90 dnů trvání prodlení. Žalobou se žalobkyně domáhá zaplacení dlužné jistiny 5 000 Kč, poplatků shora uvedených ve výši 1 750 Kč, 199 Kč, 35 Kč a kapitalizovaného smluvního úroku v prodlení za prvních 90 dnů prodlení od 26. 4. 2024 – 24. 7. 2024 ve výši 3 142,80 Kč.2. Soud zaslal účastníkům výzvu dle § 115a o. s. ř., zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, když ve věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů. Žalobkyně s projednání věci bez jednání souhlasila již v rámci žaloby, žalovaný nereagoval, nevyjádřil nesouhlas s tímto postupem soudu. Soud má tedy za to, že účastníci s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání souhlasí a rozhodl proto v souladu s ustanovením § 115a o. s. ř. bez jednání.3. Na základě provedeného dokazování listinami předloženými žalobkyní dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Mezi žalobkyní a žalovaným byla dne , datum, uzavřena prostřednictvím dálkové komunikace smlouva o úvěru. Tuto smlouvu uzavřel žalovaný jako podnikatel, v rámci označení stran je označen svým identifikačním číslem podnikající fyzické osoby, sídlem zapsaným v živnostenském rejstříku. V článku 2, bod 2.3. smlouvy o úvěru je ujednáno, že účelem poskytnutí peněžních prostředků je rozvoj podnikání úvěrovaného, přičemž úvěrovaný se zavazuje získané prostředky nevyužít jiným způsobem než k rozvoji své podnikatelské činnosti. Žalobkyně se úvěrovou smlouvou zavázala poskytnout ve prospěch žalovaného peněžní prostředky ve výši 5000 Kč, žalovaný se zavázal peněžní prostředky vrátit do 30 dnů od jejich poskytnutí a to spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 35 % jistiny, poplatkem za službu expresní projednání žádosti ve výši 199 Kč, poplatkem za službu SMS servis ve výši 35 Kč, pro případ prodlení se zavázal uhradit smluvní úrok z prodlení ve výši 0,5 % denně z celkové dlužné částky po dobu prvních 90 dnů prodlení (listina smlouva o úvěru). Totožnost žalovaného byla ověřena zasláním kopie občanského průkazu (listina kopie občanského průkazu žalovaného). Součástí smlouvy jsou listiny zásada ochrany osobních údajů, ceník (listiny zásady ochrany osobních údajů, ceník). Před podáním žaloby zaslal právní zástupce žalobkyně žalovanému předžalobní výzvu (listina předžalobní výzva ze dne , datum, , informace o zásilce). Žalobkyně zaslala žalovanému na jeho účet peněžní prostředky ve výši 5 000 Kč dne , datum, . Žalovaný podnikal na základě živnostenského oprávnění v období od , datum, do , datum, , a to v oboru výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona (listina výpis z živnostenského rejstříku.4. Podle ust. § 2395 občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.5. Podle ust. § 2398 odst. 1 občanského zákoníku úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu.6. Podle ust. § 2399 odst. 1 občanského zákoníku úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl požádán.7. Podle ust. § 1968 občanského zákoníku dlužník, který svůj dluh řádně nesplní je v prodlení.8. Podle ust. § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.9. Podle § 2 nař. vl. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.10. Soud uzavírá, že jednáním žalobkyně a žalovaného došlo k platnému uzavření úvěrové smlouvy dle ust. § 2395 občanského zákoníku, neboť žalobkyně převzala závazek poskytnout žalovanému finanční prostředky v určité výši, což splnila, a žalovaný se zavázal tyto prostředky vrátit včetně úrokového navýšení (poplatku za poskytnutí úvěru). Tuto svou povinnost však žalovaný nesplnil. Vzhledem k tomu, že předmětem sporu bylo zaplacení závazku žalovaného z úvěru a s ním spojené navazující služby, měla žalobkyně jako věřitel dle hmotněprávní normy břemeno tvrzení a důkazní pouze o tom, že s žalovaným jako dlužníkem byla uzavřena smlouva o úvěru, že na základě smlouvy o úvěru byly dlužníku finanční prostředky poskytnuty a že dlužník (žalovaný) dluh řádně neuhradil. Tuto povinnost žalobkyně splnila, když prokázala uzavření předmětné smlouvy a dále, že poskytla žalovanému finanční prostředky ve výši 5 000 Kč, a to formou bezhotovostní platby na účet žalovaného. Žalovaný v rámci smluvního vztahu vystupovali jako podnikatel, a to podnikající fyzická osoba na základě živnostenského oprávnění, kdy v záhlaví smlouvy je označen identifikačním číslem a sídlem podnikání, strany si taktéž sjednali, že účelem poskytnutí peněžních prostředků z úvěrové smlouvy je rozvoj podnikání žalovaného, žalovaný se zavázal získané prostředky nevyužít jiným způsobem než k rozvoji své podnikatelské činnosti. Bylo tedy na žalovaném, aby tvrdil a prokázal, že žalobkyni na pohledávku plnil, resp. že tento dluh zanikl jinak. Žalovaný takto nepostupoval a výši ani oprávněnost žalobního nároku nikterak nerozporoval. Vzhledem k tomu, že nebylo tvrzeno ani prokázáno, že by žalovaný na zbývající část svého závazku žalobkyni cokoli uhradil, ocitl se s plněním svého dluhu v prodlení a žalobkyně tak má nárok rovněž na úrok z prodlení z dlužné částky ode dne následujícího po dni jeho splatnosti. Mezi stranami byla sjednána smluvně výše úroku z prodlení podobu trvání 90 dnů prodlení. Soud nárok žalobkyně na zaplacení žalobou uplatněné částky shledal důvodným a přiznal žalobkyni i uplatněné úroky z prodlení.11. Žaloba však byla částečně zamítnuta, a to co do úroku z prodlení v zákonné výši od 26. 4. 2024 do 24. 7. 2024, neboť v tomto období vznikla povinnost platit žalovanému úrok z prodlení ve smluvní výši (po dobu trvání prvých 90 dnů prodlení, tedy od 26. 4. 2024 do 24. 7. 2024), žalobkyně tak požaduje úrok z prodlení za téže období duplicitně. Dle § 1970 se výše úroku řídí ujednáním stran a pro případ, že není ujednána, je výše úroku z prodlení stanovena nařízením vlády, nelze však vedle sebe požadovat jak úrok z prodlení ve smluvní, tak zákonné výši za totéž období.12. Lhůtu k plnění určil soud v souladu s ust. § 160 odst. 1 věty před středníkem o. s. ř. jako třídenní od právní moci rozsudku.13. Ve vztahu k náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř., když žalobkyně byla procesně úspěšným účastníkem, její procesní neúspěch spočíval toliko v nepatrné části, a žalovaný tak má povinnost nahradit jí účelně vynaložené náklady řízení. Náklady žalobkyně pak tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč, odměna právního zástupce žalobkyně dle vyhl. č. 177/1996 Sb. („advokátní tarif“) za tři úkony právní služby po 400 Kč (příprava a převzetí, sepis žaloby, předžalobní výzva) celkem 1 200 Kč dle § 14b advokátní tarifu, dále paušální náhrada účelně vynaložených hotových výdajů právního zástupce žalobce ve výši 3 x 100 Kč dle § 14b odst. 5 advokátního tarifu, 21 % DPH z těchto částek. Žalovaný je tedy povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení celkovou částku 2 615 Kč, a to v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám právního zástupce žalobce, v lhůtě dle ust. § 160 odst. 1, věta před středníkem o. s. ř.