24 C 320/2025-82 — Okresní soud v Olomouci

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne 15. 9. 2025 domáhala po žalovaném zaplacení částky 33 792 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaný uzavřel dne 13. 3. 2025 s žalobkyní úvěrovou smlouvu č. , hodnota, . Na základě úvěrové smlouvy byla žalovanému poskytnuta částka ve výši 30 000 Kč. Žalovaný se ve smlouvě zavázal k úhradě dlužné částky ve 25 měsíčních splátkách po 1 600 Kč vždy k 20. dni daného měsíce počínaje 20. 4. 2025. Žalovaný poskytnutý úvěr nesplácel a dne 27. 7. 2025 mu bylo odesláno oznámení o zesplatnění úvěru. Žalovaná částka se skládá z nesplacené jistiny, účelně vynaložených nákladů a smluvních pokut s příslušenstvím. Žalovanému byla zaslána předžalobní výzva k plnění dne 27. 7. 2025.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, řádně nařízenému jednání se bez omluvy nedostavil.3. Níže provedenými důkazy bylo v řízení prokázáno, že:- z výpisu z transakcí z účtu žalovaného, lustrace v IR, lustrace v IR, výpisů z centrální evidence exekucí, lustrace v registru REPI a čestných prohlášení, že žalobkyně provedla posouzení úvěruschopnosti žalovaného s pozitivním výsledkem pro žalovaného;- ze smlouvy o úvěru ze dne 13. 3. 2025 s přílohou č. 1 úvěrové podmínky, přehledu splátek a formuláře pro standardní informace o spotřebitelskému úvěru – na základě smlouvy o úvěru ze dne 13. 3. 2025 žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 30 000 Kč a to tak, že částka 2 500 Kč byla vyplacena přímo zprostředkovateli a částka 27 500 Kč žalovanému. Celkem se žalovaný zavázal splatit 40 000 Kč ve 25 měsíčních splátkách po 1 600 Kč vždy k 20. dni daného měsíce do 20. 4. 2027 Roční úroková sazba činila 28,17 % a RPSN činilo 44,50 %. V Sazebníku poplatků byl sjednán poplatek ve výši 100 Kč za každou odeslanou upomínku pro nesplácení splátek. Dle čl. IV. bod 1 písm. d) úvěrové smlouvy se strany dohodly, že úvěr se stane splatným v případě prodlení žalovaného s úhradou jedné splátky nebo její části po dobu delší než 2 měsíce. Okamžik splatnosti v takovém případě nastává dnem, kdy žalobkyně odešle žalovanému oznámení o zesplatnění úvěru. Dle čl. IV. bod 2 písm. b) úvěrové smlouvy se strany dohodly, že žalovaný je povinen žalobkyni uhradit smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z neuhrazeného zůstatku úvěru v případě, kdy se úvěr stane v důsledku prodlení žalovaného splatným. Dle čl. IV. bod 2 písm. c) úvěrové smlouvy se strany dohodly, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 499 Kč za každý jednotlivý případ prodlení se zaplacením dohodnuté měsíční splátky úvěru.;- z potvrzení o provedení transakce, že dne 17. 3. 2025 byla z účtu žalovaného na účet žalobkyně odeslána žalovaným platba ve výši 1 Kč;- z dokumentu nazvaného bonita smlouvy ke smlouvě č. , hodnota, , že žalovaný na svůj dluh uhradil celkem částku 2 099 Kč, dluh na jistině činí částku 30 588 Kč;- z upomínek ze dne 25. 5. 2025, 25. 6. 2025 s potvrzením o odeslání, že žalovaný byl upomínán o úhradu dlužné splátky a zároveň byl upozorněn na upomínací náklady v souladu se smlouvou; za každou upomínku vznikly upomínací náklady ve výši 100 Kč- z předžalobní výzvy k plnění zástupce žalobkyně a zesplatnění závazku ze dne 27. 7. 2025 a poštovního podacího lístku, že tento vyzýval žalovaného k úhradě dluhu a oznámil mu zesplatnění úvěru. Zároveň jej upozornil na upomínací náklady v celkové výši 300 Kč. Výzva byla odeslána dne 27. 7. 2025;4. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu:Žalovaný potí, co žalobkyně prověřila úvěruschopnost žalovaného, uzavřel dne 13. 3. 2025 se žalobkyní úvěrovou smlouvu. Na základě úvěrové smlouvy byla žalovanému poskytnuta částka ve výši 30 000 Kč, když částka 2 500 Kč představovala odměnu zprostředkovateli, tudíž žalovaný obdržel finanční prostředky ve výši 27 500 Kč. Žalovaný se ve Smlouvě zavázal k úhradě celkem částky 40 000 Kč ve 25 měsíčních splátkách vždy k 20. dni daného měsíce do 20. 4. 2027. Žalovaný na svůj závazek uhradil toliko částku 2 099 Kč a dluh byl ke dni 27. 7. 2025 zesplatněn. Žalovanému byla zaslána předžalobní výzva k plnění. Žalobkyně eviduje za žalovaným pohledávku ve výši 33 792 Kč sestávající z: neuhrazené jistiny ve výši 29 104 Kč, nákladů upomínaní ve výši 300 Kč a smluvních pokutách ve výši celkem 2 904 Kč / tj. 1 497 Kč za prodlení se třemi splátkami, dále 1 407 Kč jakožto 0,1 % denně z částky 30 588 Kč od 28. 7. 2025 do 11. 9. 2025/ s příslušenstvím včetně kapitalizovaných úroků ve výši 1 484 Kč.5. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.6. Podle § 2048 o. z., ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.7. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.8. Podle § 122 odst. 1, 2 a 3 zákona o spotřebitelském úvěru věřitel může pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze a) právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu, b) úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení, nebo smluvní pokutu. Uplatněná smluvní pokuta nesmí přesáhnout 0,1 % denně z částky, ohledně níž je spotřebitel v prodlení, je-li spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy. Omezení podle věty první se neuplatní na souhrn smluvních pokut uplatněných do okamžiku, kdy se úvěr stane v důsledku prodlení spotřebitele splatným, pokud je tento souhrn pokut v kalendářním roce, v němž nebo v jehož části byl spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy, nižší než 3 000 Kč a pokud výše smluvních pokut zahrnutých v tomto souhrnu uplatněných ve vztahu k prodlení s každou jednotlivou splátkou spotřebitelského úvěru činí nejvýše 500 Kč. Souhrn výše všech uplatněných smluvních pokut nesmí přesáhnout součin čísla , hodnota, a celkové výše spotřebitelského úvěru, nejvýše však 200 000 Kč.9. Podle ustanovení § 2 nařízení vlády číslo 351/2013 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.10. Žalobkyni se v řízení podařilo prokázat, že před uzavřením úvěrové smlouvy provedla řádné posouzení úvěruschopnosti žalovaného. Dle aktuální judikatury Ústavního soudu ČR by měly obecné soudy poskytovatele úvěru vést k přesvědčivému zkoumání toho, zda (budoucí) dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit, když jde o obecný princip, který by soudy měly vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven či nikoliv. Úvěrovou smlouvu uzavřenou bez takového řádného zkoumání úvěruschopnosti dlužníka je tedy dle Ústavního soudu ČR třeba posoudit jako rozpornou s dobrými mravy (srov. nález Ústavního soudu ČR ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18). Z výše uvedených závěrů Ústavního soudu ČR tedy vyplývá, že pokud řádné nezkoumání úvěruschopnosti dlužníka při uzavření úvěrové smlouvy může vést k posouzení úvěrové smlouvy jako rozporné s dobrými mravy dle ustanovení § 580 odst. 1 občanského zákoníku, je soud povinen se otázkou řádného zkoumání úvěruschopnosti zabývat i bez námitky žalované strany, neboť zjevný rozpor s dobrými mravy zakládá dle ustanovení § 588 občanského zákoníku absolutní neplatnost takového právního jednání, ke které je soud povinen přihlédnout i bez návrhu. V tomto konkrétním žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalovaného řádně a na základě dostatečných podkladů.11. Soud zhodnotil všechny provedené důkazy v souladu se shora citovanými zákonnými ustanoveními a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Pokud se týká právního posouzení, soud uzavírá, že jednáním žalobkyně a žalovaného došlo k platnému uzavření smlouvy o úvěru, když žalobkyně plnila svou povinnost ze zmíněné smlouvy o úvěru poskytnutím peněžních prostředků žalovanému a žalovanému tak vznikla synallagmatická povinnost tyto peněžité prostředky žalobkyni vrátit a zaplatit dohodnuté poplatky. Soud přezkoumal v návaznosti na tvrzení žalobkyně co do průběhu splácení úvěru žalovaným výši žalobního nároku, a to s ohledem na shora zjištěný skutkový stav, zejména pak sjednané poplatky a smluvní pokuty, když dospěl po matematickém propočtu –