26 C 57/2026-160 – Okresní soud v Olomouci

1. Žalobkyně se žalobou podanou u Okresního soudu v Olomouci dne 12. 3. 2026 domáhala po žalované zaplacení částky 85 075,11 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o půjčce č. , hodnota, ze dne 27. 4. 2022 uzavřené s právním předchůdcem žalobkyně , právnická osoba, .2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.3. Soud provedl předložené listinné důkazy, učinil z nich jednotlivá skutková zjištění a dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Aktivní legitimace žalobkyně je dána na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 21. 10. 2025 mezi společností , právnická osoba, . a společností , právnická osoba, . a mezi žalobkyní a společností , právnická osoba, ., která byla věřitelem žalované na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 6. 11. 2024. Společnost , právnická osoba, . nabyla pohledávku za žalovanou na základě Smlouvy o fúzi sloučením společnosti , právnická osoba, . se společností , právnická osoba, . ze dne 14. 9. 2021 (Smlouva o postoupení pohledávek, Oznámení o postoupení pohledávek, Poštovní archy). Banka uzavřela se žalovanou dne 27. 4. 2022 Smlouvu o půjčce č. , hodnota, , v níž se banka zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 100 000 Kč a žalovaná se zavázala tento úvěr splácet v 120 pravidelných měsíčních splátkách ve výši 1 608 Kč dle smlouvy vždy ke dni v měsíci, který má stejné pořadové číslo jako den, kdy byla půjčka převedena na účet (tj. k 25. dni v měsíci), spolu se smluvním úrokem ve výši 12,40 % ročně a s dalšími poplatky dle této smlouvy a obchodních podmínek, přičemž bude dodržovat dohodnuté podmínky. Banka splnila svoji povinnost a úvěr žalované poskytla, což vyplývá z výpisu z účtu. Žalovaná však úvěr nesplácela dle smluvních podmínek a splátky nezasílala řádně a včas. Vzhledem k porušení smluvních podmínek ze strany žalované přistoupila banka v souladu s Produktovými podmínkami dne 27. 8. 2025 k zesplatnění úvěru. Před poskytnutím úvěru původní věřitel splnil své zákonné povinnosti, když zkoumal úvěruschopnost žalované, a to jak prostřednictvím bankovních a nebankovních registrů klientských informací (SOLUS), tak i kontrolou veřejných databází (insolvenční rejstřík, databáze MVČR). Zkoumáním úvěruschopnosti žalované nebyla zjištěna žádná skutečnost, která by v poskytnutí sjednaného úvěru bránila (Smlouva o půjčce, výpisy z účtu žalované, výpis poplatků, výpis minutové půjčky, Obchodní podmínky, Produktové podmínky, Prohlášení o okamžité splatnosti úvěru, Poštovní archy, Vyjádření banky, Dokumentace ze systému banky, Protokol o ověření úvěruschopnosti klienta, Upozornění na neuhrazenou splátku, 2. výzva k úhradě dluhu, fotokopie občanského průkazu žalované, mimořádný výpis z účtu žalované za období od 1. 1. 2000 do 5. 11. 2025). Žalovaná částka se sestává z nesplacené jistiny úvěru ve výši 83 027,11 Kč, z kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 5 876,07 Kč, z kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 175,25 Kč a z dlužných poplatků ve výši 2 048,00 Kč, které tvoří naúčtované měsíční poplatky za pojištění ve výši 150 Kč dle Smlouvy o půjčce bod 3. a za zaslání výzvy k úhradě dluhu od původního věřitele , právnická osoba, . dle bodu 6. předmětné smlouvy, a dle Ceníku produktů a služeb pro soukromé osoby, kde je na str. 6 v čl. 7.1. Ostatní v bodě 6. uvedeno, že výzva k zaplacení dluhu činí výši 499,00 Kč, které tvoří naúčtované poplatky za zaslání výzvy k úhradě dluhu od původního věřitele , právnická osoba, ., a to dne 26. 2. 2025 a 27. 3. 2025 dle bodu 6. předmětné smlouvy, a dle Sazebníku produktů a služeb , právnická osoba, pro soukromé osoby, kde je na str. 6 v čl. 7.1. Ostatní v bodě 6. uvedeno, že výzva k zaplacení dluhu činí výši 499 Kč (Smlouva o půjčce, Výpis, Sazebník). Žalobkyně zaslala žalované předžalobní výzvu, ve které ji upozornila, že v případě, že svůj dluh neprodleně (do 7 dnů) neuhradí, uplatní svůj nárok u věcně a místně příslušného soudu. Žalovaná však ani přes tuto výzvu svůj dluh neuhradila (Předžalobní výzva, Poštovní arch).4. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na její požádání a v její prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.5. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.6. Podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.7. Podle § 122 odst. 4 zákona č. 86/2016 Sb. u dluhu ze spotřebitelského úvěru, s jehož plněním je spotřebitel v prodlení delším než 90 dnů, vzniká věřiteli právo pouze na úrok, který odpovídá úroku určenému zápůjční úrokovou sazbou ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, nebyl-li sjednán úrok nižší.8. Podle § 2396 občanského zákoníku, úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky.9. Podle § 2397 občanského zákoníku, úvěrovaný může uplatnit právo na poskytnutí peněz ve lhůtě určené ve smlouvě. Není-li lhůta ujednána, může právo uplatnit, dokud závazek ze smlouvy trvá.10. Podle § 2398 odst. 1, 2 občanského zákoníku, úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu. Váže-li smlouva použití úvěru jen na určitý účel, může úvěrující omezit poskytnutí peněz pouze na plnění povinností úvěrovaného vzniklých v souvislosti s tímto účelem.11. Podle § 2399 odst. 1, 2 občanského zákoníku, úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků.12. Podle § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.13. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.14. Soud na shora uvedený zjištěný skutkový stav aplikoval citované právní normy a dospěl k následujícímu právnímu závěru: Prvně byla v řízení prokázána aktivní legitimace žalobkyně, na kterou pohledávka za žalovanou přešla na základě platně uzavřených smluv o postoupení pohledávek. Dále bylo v řízení prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně splnil svou povinnost stanovenou v § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, tedy řádně prověřoval úvěruschopnost žalované před uzavřením smlouvy o úvěru. Vzhledem k tomu, že předmětem sporu bylo zaplacení dluhu (pohledávky) z úvěru, měla žalobkyně jako věřitel podle hmotněprávní normy břemeno tvrzení a důkazní pouze o tom, že se žalovanou jako dlužníkem byla uzavřena smlouva o úvěru, že na základě této smlouvy byly dlužníku poskytnuty finanční prostředky a že dlužník dluhy řádně neplnil. Z tohoto břemene tvrzení pak vyplývá pro žalobkyni břemeno důkazní jen ohledně prokázání tvrzení, že smlouva byla uzavřena a že na jejím základě byly žalovanému jako dlužníku poskytnuty finanční prostředky (srov. rozhodnutí Krajského soudu v Ostravě, pobočka v Olomouci ze dne 4. 6. 2010, č. j. 75 Co 75/2010-83, a dále komentář Bureš, J., Drápal, L.,