16 C 293/2020-36 — Okresní soud v Opavě

1. Žalobkyně se domáhala proti žalovanému zaplacení částky 12 040 Kč s příslušenstvím v podobě úroku z prodlení ve výši 9,75 % ročně jdoucího z částky 13 320 Kč od 16. 4. 2019 do 31. 7. 2019 a z částky 12 140 Kč od 1. 8. 2019 do zaplacení. Uvedla, že žalovaný je vlastníkem [značka automobilu] se zdvihovým objemem válců nad 2500 cm³ [registrační značka], [VIN kód], přičemž k vozidlu nebylo v období od 24. 8. 2018 do 10. 1. 2019 sjednáno povinné pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla. Podle § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb. tak žalovanému jako vlastníku vozidla vznikla povinnost uhradit za tuto dobu žalobkyni příspěvek, jehož výše činí v souladu s přílohou k tomuto zákonu u daného typu vozidla částku 93 Kč za den, v daném případě za 140 dnů tedy 13 020 Kč s tím, že žalovaný dne 31. 7. 2019 uhradil částku 1 180 Kč a aktuálně nesplacená výše příspěvku tedy činí 11 840 Kč. Kromě této částky žádala žalobkyně přiznání nákladů spojených s uplatněním práva ve výši 300 Kč. Žalovaný byl písemně vyzván k zaplacení příspěvku a nákladů spojených s jeho uplatněním výzvou. Splatnost příspěvku tak nastala dne 15. 4. 2019 a dnem následujícím po uplynutí třicetidenní lhůty od doručení se tak v souladu se zákonem dostal do prodlení, proto žalobkyně požadovala rovněž zákonný úrok z prodlení. Žalovaný žalobkyni ničeho nezaplatil, ačkoliv k tomu byl vyzván ještě předžalobní upomínkou zaslanou mu žalobkyní dne 11. 8. 2020. 2. Podáním ze dne 17. 8. 2021 a vzala žalobkyně podanou žalobu částečně zpět o částku 12 140 Kč na jistině s tím, že žalovaný uhradil dne 19. 7. 2021 žalobkyni částku 12 140 Kč, kterou byla uhrazena jistina. Soud proto v souladu s tímto dispozitivním úkonem žalobkyně řízení v rozsahu jejího zpětvzetí podle § 96 odst. 1, 2 o.s.ř. zastavil, když souhlasu žalovaného s tímto zpětvzetím, které žalobkyně učinila dříve, než soud začal jednat o věci samé, není podle § 96 odst. 4 o.s.ř. třeba. 3. Žalovaný k podané žalobě uvedl, že předmětná částka byla již zaplacena z účtu jeho otce [celé jméno žalovaného] dne 16. 9. 2020. K tomu dále uvedl, že pojištění sjednal jeho o 6 let starší bratr [jméno] [příjmení] bez jeho vědom s tím, že bratr je v léčebně v [země]. 4. K jednání nařízenému na den 26. srpna 2021 se účastníci nedostavili, přičemž žalobkyně ústy své zástupkyně svou neúčast u jednání předem písemně omluvila. Soud proto podle § 101 odst. 3 o.s.ř. věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků, přičemž vycházel z obsahu spisu a provedených listinných důkazů. 5. Přitom ze snímku obrazovky aplikace České kanceláře pojistitelů soud vzal za prokázáno, že žalovaný je od 17. 4. 2018 vedený jako vlastník i provozovatel vozidla [anonymizována dvě slova] [registrační značka], [VIN kód], číslo technického průkazu [anonymizováno]. Jiné pro spor významné údaje, zejména o objemu válců vozidla tento výpis však neobsahuje. Z výzvy žalobkyně ze dne 1. 3. 2019, číslo případu (variabilní symbol) [číslo], adresované žalobkyní žalovanému, včetně dodejky, soud vzal za prokázáno, že žalovaný byl žalobkyní vyzván k zaplacení zákonného příspěvku nepojištěných vozidel v celkové výši 13 320 Kč (13 020 Kč za 140 dnů po 93 Kč a 300 Kč za náklady uplatnění) do 30 dnů od doručení výzvy. Ve výzvě bylo specifikováno vozidlo a uvedeny údaje o jeho pojištění a o době, v níž pojištěno nebylo. Žalovaný byl poté o zaplacení tohoto příspěvku ještě upomínán, naposledy výzvou právní zástupkyně žalobkyně dne 11. 8. 2020. 6. Podle § 3 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, uzavřít pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti je povinen vlastník tuzemského vozidla. Podle ust. § 1 odst. 2 písm. a) zák. č. 168/1999 Sb., nestanoví-li tento zákon jinak, musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené. Podle § 4 odst. 1 tohoto zákona jsou vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel společně a nerozdílně povinni zaplatit [anonymizováno] (tj. žalobkyni) příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. Podle § 4 odst. 2 téhož zákona, při určení osoby povinné k zaplacení příspěvku se má za to, že: a) osoba zapsaná jako vlastník vozidla v registru silničních vozidel je vlastníkem vozidla, b) osoba zapsaná jako provozovatel vozidla v registru silničních vozidel je provozovatelem vozidla. Podle § 4 odst. 3 tohoto zákona výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Podle § 4 odst. 4 téhož zákona osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit [anonymizováno] náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Podle § 4 odst. 5 téhož zákona výši denní sazby příspěvků, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů [anonymizováno] spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odst. 4 stanoví ministerstvo financí vyhláškou. Podle § 4 odst. 7 téhož zákona výzva k zaplacení příspěvku musí obsahovat popis důvodu vzniku nároku na příspěvek, vyčíslení výše příspěvku a nákladů [anonymizováno], lhůtu ke splnění povinnosti zaplatit příspěvek v trvání nejméně 30 dní ode dne doručení výzvy, poučení adresáta o jeho právech a povinnostech včetně možnosti doložit [anonymizováno] okolnosti vylučující vznik nároku na příspěvek a poučení o možnosti [anonymizováno] uplatnit nárok na zaplacení příspěvku a nákladů [anonymizováno] u soudu. Podle § 2 vyhl. Ministerstva financí č. 205/1999 Sb. činí denní sazba příspěvku u osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad 2500 cm³ 93 Kč. Podle § 2a uvedené vyhlášky činí výše nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek částku 300 Kč. Podle § 1970 občanského zákoníku má žalobkyně právo na úrok z prodlení, a to ve výši podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., neboť jinou výši si strany neujednaly. 7. Soud aplikoval na zjištěný skutkový stav citovaná zákonná ustanovení a dospěl k závěru, že žalobě, kterou předně po částečném zpětvzetí této žaloby nyní tvoří pouze příslušenství k původně uplatněnému nároku, nelze vyhovět. Žalobkyně se domáhala zaplacení příspěvku do fondu nepojištěných vozidel a bylo tedy její povinností tvrdit a prokazovat veškeré rozhodující skutečnosti, tedy kromě jiného tvrdit a hlavně prokazovat údaje o vozidle rozhodné pro stanovení výše příspěvku. Předkládaným snímkem obrazovky aplikace České kanceláře pojistitelů však tuto skutečnost neprokázala, neboť tento údaj v něm zcela absentuje, přičemž svou neúčastí u jednání se rovněž připravila poučení ze strany, že neunáší břemeno důkazní ve smyslu ustan. § 108 a odst. 3 o.s.ř. Pokud dále žalobkyně navrhovala, aby soud provedl důkaz výpisem z registru vozidel, a to pokud by soud po své úvaze dospěl k závěru, že k prokázání nároku žalobkyně je tento výpis nezbytný, s tím, nechť si tento výpis tedy případně vyžádá sám soud, pak není povinností soudu opatřovat každou listinu označenou účastníkem, avšak pouze jen ty listiny, jimiž sám účastník nedisponuje. Soudu je přitom z jeho úřední činnosti z jiných obdobných sporů známo, že žalobkyně běžně tyto výpisy z registru vozidel České kanceláře pojistitelů má k dispozici (je také zvláštní, žalobkyně disponuje všemi ostatními údaji o nepojištěném vozidle a jeho vlastníku a provozovateli, kromě jediného údaje, a to o objemu válců). K tomu soud také podotýká, že ani v jiných řízeních ani k návrhu účastníka soud neopatřuje jiné veřejně dostupné listiny, například výpisy z katastru nemovitostí, výpisy z obchodního rejstříku a podobně, neboť nic nebrání účastníku si tyto listiny sám opatřit a soudu je poté k důkazu předložit. Ediční výzva se vztahuje v prvé řadě na listiny soukromého charakteru. 8. Za tohoto stavu tedy žalobkyně svůj nárok v řízení neprokázala, a tudíž jí nemůže být přiznán ani nárok na zaplacení příslušenství k němu. Proto nezbylo, než podanou žalobu zamítnout. 9. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 3 občanského soudního řádu s přihlédnutím k zásadám obsaženým v ustanovení § 146 odst. 2 věta druhá o.s.ř. (to pokud podaná žaloba byla vzata žalobkyní částečně zpět pro chování žalovaného, který jistinu předmětné pohledávky uhradil až po podání žaloby) a žalobkyni, která tak měla ve věci pouze nepatrný neúspěch, přiznal náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování práva proti žalovanému. V souladu s nálezem Ústavního soudu ČR sp. zn. I. ÚS 3344/12 soud považuje za účelně vynaložené náklady pouze náklady na soudní poplatek ve výši 800 Kč, nikoliv náklady na právní zastoupení. Žalobkyně je v převážné míře financována z příspěvků. Jejich základ, výše, vymezení předmětu příspě