26 C 275/2021-27 — Okresní soud v Opavě

1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ust. § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”). 2. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaného u soudu se žalobkyně domáhala rozhodnutí, jímž by byl žalovaný zavázán zaplatit jí shora uvedenou částku s příslušenstvím a nahradit náklady tohoto řízení. Návrh odůvodnila tím, že žalovaný dne 14. 10. 2019 v 15:25 hod., dne 4. 11. 2019 v 18:33 hod., dne 14. 1. 2020 ve 13:17 hod., 11. 2. 2020 ve 23:41 hod., dne 3. 3. 2020 v 17:17 hod. a dne 7. 3. 2020 ve 14:38 hod. porušil svoji povinnost cestujícího, neboť v [obec], v dopravních prostředcích DP na lince [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] které žalobkyně provozuje, se při kontrolách neprokázal platným jízdním dokladem, o čemž byla na místě vždy sepsána„ Dohoda s cestujícím“, ve které byla žalovanému uložena povinnost doplatit žalobkyni jízdné ve výši 20 Kč za jízdy bez platné jízdenky dne 14. 10. 2019 a 4. 11. 2019 a jízdné ve výši 24 Kč za každou následnou jízdu bez platné jízdenky a přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč za každou tuto jízdu bez jízdního dokladu. Podpisem Dohod žalovaný vždy uznal vůči žalobkyni každou dílčí pohledávku, která vznikla při jeho kontrole během té či oné jízdy bez platné jízdenky čítající jízdné a přirážku k jízdnému co do důvodu a výše a zavázal se každou tuto pohledávku do patnácti kalendářních dnů od zjištění každé jízdy bez platné jízdenky žalobkyni zaplatit. Vzhledem k tomu, že žalovaný v době splatnosti a ani později tuto částku žalobkyni nezaplatil, domáhá se žalobkyně tohoto nároku u soudu podanou žalovanou. 3. Elektronický platební rozkaz, který byl ve věci vydán, byl podle § 173 odst. 2 o. s. ř. zrušen, neboť se jej nepodařilo doručit do vlastních rukou žalovaného. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, tvrzení obsažená v návrhu nezpochybnil a ke své procesní obraně neuvedl ničeho. V souladu s § 115a o. s. ř., soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů, když účastníci s tímto postupem soudu souhlasili. 4. Z tvrzení žalobkyně a dále z listin, které označila k důkazu a kterým nikdo neodporoval, dospěl soud ke skutkovému stavu tak, jak jej žalobkyně popsala v návrhu a soud proto na něj pro stručnost odkazuje. Bylo zjištěno, že žalovaný porušil povinnost cestujícího a vznikla mu proto povinnost zaplatit žalobkyni pohledávku čítající jízdné a přirážku k jízdnému za celkem 6 jízd bez platné jízdenky, když tyto pohledávky podpisem na Dohodách s cestujícím uznal co do důvodu a výše a zavázal se je zaplatit. Vzhledem k tomu, že žalovaný předmětný závazek nesplnil, neboť v době splatnosti a ani později tyto pohledávky nezaplatil, vyhověl soud zcela podané žalobě a to i co do požadovaných zákonných úroků z prodlení, které byly žalobkyni přiznány podle § 1968 a § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”), a podle vládního nařízení č. 351/2013 Sb. kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku, veřejných rejstříků právnických a fyzických osob a evidence svěřenských fondů a evidence údajů o skutečných majitelích, účinného ke dni prodlení žalovaného se zaplacením peněžitého dluhu. Do prodlení se zaplacením každé pohledávky se žalovaný dostal marným uplynutím 15. dne od každé jízdy bez platné jízdenky, tedy ode dne, co uznal každý dílčí dluh, který mu vznikl na základě porušení povinnosti cestujícího prokázat se v dopravním prostředku provozovaným žalobkyní platným jízdním dokladem. 5. Z hmotněprávního hlediska byl spor posouzen podle § 1723 a podle § 2053 a násl. o. z. 6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 200 Kč představující 100 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky. 7. Lhůta k plnění vyplývá z ust. § 160 odst. 1 věty před středníkem o. s. ř.