26 C 44/2020-122 — Okresní soud v Opavě

1. Žalobou podanou u nadepsaného soudu dne 18. 2. 2020, se žalobkyně domáhala změny výživného, o kterém bylo naposledy rozhodováno rozsudkem [název soudu] ze dne 17. 10. 2018, č. j. [číslo jednací], který dne 25. 10. 2018 nabyl právní moci a v němž byla schválena dohoda rodičů tehdy nezletilé žalobkyně, ve které se otec zavázal s účinností od 1. 10. 2018 přispívat na výživu žalobkyně částku 5 000 Kč měsíčně, tak, aby byl žalovaný zavázán počínaje dnem 1. 9. 2019 přispívat žalobkyni na výživu částkou 7 000 Kč měsíčně. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobkyně studuje IV. ročník soukromé střední školy, na školném platí měsíčně 1 400 Kč a za stravu vydá 500 Kč měsíčně. Za jízdné do školy zaplatí 379 Kč za měsíc a má další náklady v souvislosti s dioptrickými brýlemi, které nosí. Nemá aktuálně žádné náklady spojené se zájmovou činností, její zvýšené náklady tvoří zejména náklady v souvislosti s přípravou k maturitní zkoušce a s přípravou na přijímací pohovory na vysoké škole. Školné platí matka, [rodinný příslušník] žalobkyni přispívá částkou 1 000 Kč měsíčně. Některé náklady hradí přítel. Bydlí ve společné domácnosti s [rodinný příslušník]. Žalovaný oznámil dopisem v říjnu 2019 žalobkyni, že jí již nebude na výživu ničím přispívat. Od té doby výživné žalobkyni neplatí. Žalobkyně z toho důvodu podala návrh na exekuci majetku žalovaného, provedením exekuce byl pověřen soudní exekutor Mgr. [jméno] [příjmení] z exekutorského úřadu [obec]. Její matka je v současné době zaměstnána jako [pracovní zařazení], její příjem není žalobkyni znám. Otec je OSVČ a rovněž ani jeho majetkové a výdělkové poměry nejsou žalobkyni známy. 2. Soud akceptoval návrh žalobkyně a usnesením č. j. 26 C 44/2020-9 ze dne 6. 3. 2020, které dne 20. 3. 2020 nabylo právní moci, jí přiznal osvobození od soudních poplatků v plném rozsahu. Pro řízení jí byl ustanoven zástupce z řad advokátů. 3. Žalovaný uplatněný nárok neuznal. Brojil proti žalobě tvrzeními o svých nedobrých aktuálních výdělkových poměrech z důvodu jak celosvětové pandemie Covid-19, tak z důvodu exekuce, která byla na jeho majetek z podnětu žalobkyně zahájena. Aby dostál svým povinnostem hradit výživné ve výši 4 000 Kč i na bratra žalobkyně [jméno], musel začít pracovat alespoň na částečný pracovní úvazek u [anonymizováno] [obec]. Jeho živnost byla v době jeho vyjádření téměř bez příjmů a jeho majetek se od poslední úpravy výživného nezměnil. Jeho průměrné příjmy za období let 2017 až 2019 byly 12 340 Kč. V rámci částečného úvazku u [anonymizováno] [obec] vydělává cca 8 500 Kč měsíčně. Žalovaný dále uvedl, že zletilostí dcery jeho vyživovací povinnost zanikla. Mezi ním a žalobkyní nejsou dobré vztahy. Dcera s ním nekomunikuje a o svých zásadních krocích ho neinformuje. Neví o tom, že se přestěhovala k [rodinný příslušník], anebo že chce studovat vysokou školu. O jejím studiu a studijních výsledcích mu není nic známo. S výběrem vysoké školy se žalobkyně s otcem neradila. Byť žalovaný vyvolal v roce 2019 soudní řízení za účelem ukončení jeho vyživovací povinnosti k žalobkyni, řízení bylo z jeho podnětu zastaveno, neboť žalobu vzal zpět. Zvýšení výživného by bylo podle jeho názoru v rozporu s dobrými mravy, neboť žalobkyně se k otci chovala a chová neurvale, psala mu neslušné SMS zprávy a oznámila mu tímto způsobem, že se s ním nechce stýkat. Po vyčerpání všech možností dohody s žalobkyní o tom, kdy a jak se bude žalobkyně stýkat s otcem a s jeho rodinou, jí přestal otec v listopadu 2019 výživné platit. Dcera z toho důvodu podala návrh na exekuci a jeho majetek je proto exekučně obstaven. 4. U jednání strany sporu setrvaly na svých stanoviscích. Žalobkyně nad rámec návrhu uvedla, že se v mezidobí stala studentkou prvního ročníku VŠ, který zdárně ukončila. Odstěhovala se od [rodinný příslušník] a nyní bydlí s přítelem. Nemá žádný majetek vyjma úspor ze stavebního spoření cca 40 tis. Kč. Na její potřeby jí přispívá matka a [rodinný příslušník]. V rámci jí vyvolané exekuce vymohla z otcova majetku celkem částku 52 tis. Kč. V důsledku celosvětové pandemie Covid-19 absolvovala první ročník vysoké školy, povětšinou online výukou. Z důvodu nákazy si nemohla obstarat žádnou brigádu a sama tudíž na žádný příjem nedosáhla. Nemá větší výdaje v souvislosti se zdravotním stavem, avšak musela si pořídit dioptrické brýle a kontaktní čočky s příslušenstvím. Další náklady má s obstaráním [anonymizováno]. Ke svému studiu si musela pořídit notebook a tiskárnu, v minulosti musela zaplatit také poplatky za podané přihlášky na VŠ. Její další náklady představují studijní materiály, které si pořizuje. Za bydlení neplatí nic, neboť nájemné a služby za společné bydlení platí její přítel. 5. Žalovaný doplnil, že se žalobkyně musela z domu odstěhovat z důvodu agrese aktuálního přítele její matky, proto šla bydlet k [rodinný příslušník]. Že se žalobkyně přestěhovala k příteli, pak již žalovaného neinformovala. Matka žalobkyně má pobírat státem vyplacené dávky na žalobkyni, a pokud jí je matka nepředává, neoprávněně tyto zadržuje. 6. Ve lhůtě poskytnuté soudem dotvrdila žalobkyně další skutečnosti. Od 1. ledna 2021 pobírá dětský přídavek ve výši 1 000 Kč a její matka pobírá příspěvek na bydlení. S otcem ukončila styky pro jeho postoje k její matce, jejímu bratrovi a jí samotné. Zopakovala, že má náklady spojené s nošením brýlí a čoček. Její přítel vydělává cca 23 000 Kč, ze kterých platí vše týkající se bydlení žalobkyně. Stále je studentkou vysoké školy. Na podporu tvrzení označila důkazy. 7. Soud provedl dokazování listinami a z rozsudku nadepsaného soudu č. j. [spisová značka] ze dne 17. 10. 2018, který dne 25. 10. 2018 nabyl právní moci, zjistil, že tímto rozhodnutím byla naposledy upravena vyživovací povinnost žalovaného k žalobkyni. Podle v rozsudku schválené dohody rodičů byl žalovaný zavázán počínaje dnem 1. 10. 2018 přispívat na výživu žalobkyně částku 5 000 Kč a na jejího mladšího bratra částkou 4 000 Kč měsíčně. Rodiče žalobkyně bydleli tehdy v rodinném domě ve vlastnictví žalovaného, ovšem každý z nich samostatně. Náklady za bydlení platil otec. Za elektriku a za plyn otec měsíčně zaplatil 3 100 Kč, za otop ročně pak částku 20 000 Kč. Otec dále platil zálohu na vodu 2 000 Kč čtvrtletně a za komunální odpady po 500 Kč za každou v domě bydlící osobu a rok. Po zániku společné domácnosti mu matka žalobkyně přispívala na bydlení částkou 2 000 Kč. Matka v té době pracovala jako [pracovní zařazení] a její měsíční příjem byl cca 14 000 Kč čistého. Jiné příjmy neměla. Mimo dvě stará auta, která používala matka žalobkyně a žalovaný, vlastnil žalovaný dále [anonymizováno] [značka] [anonymizováno], motocykl – [anonymizováno] a pole, ze kterého žádný příjem neměl. Otec živnostensky podnikal jako [anonymizováno]. Za rok 2017 činily jeho příjmy 706 872 Kč. Výdaje z těchto příjmů uplatňoval 80 % paušální sazbou částkou 565 498 Kč, daň měl tudíž nulovou. V době, kdy hospodařil s matkou žalobkyně, přispíval na společný účet 20 000 Kč až 25 000 Kč měsíčně. Kupoval potraviny, za ty utratil asi 8 000 Kč měsíčně. Zůstalo mu pak ještě asi 12 000 Kč měsíčně. V té době platil žalobkyni školné 1 400 Kč měsíčně, platil jejímu bratrovi obědy 500 Kč měsíčně a oběma dětem platil kapesné a výlety. Žalobkyni přispěl na kontaktní čočky 1 000 Kč. Již v té době, jak soud z obsahu tohoto důkazu zjistil, komunikace mezi rodiči nebyla dobrá. Oba rodiče již navázali spolupráci s odborníky a uskutečnili u nich jednu návštěvu. Žalobkyně při rozhovoru s opatrovníkem uvedla, že nemá zájem se s otcem stýkat, neboť ten se o ni a ani o bratra nezajímal. Už tehdy byla žalobkyni doporučena možnost spolupráce s eurotopií za účelem zlepšení vzájemných vztahů s otcem. Z potvrzení o studiu na střední a vysoké škole vzal soud za prokázáno, že žalobkyně v roce 2020 zdárně ukončila studium [anonymizováno] střední školy složením maturitní zkoušky. Na středoškolské studium pak navázala vysokoškolským studiem. Studentkou vysoké školy je dosud. Ze sdělení fy [anonymizováno] [obec], mzdového listu [jméno] [příjmení] a z nájemní smlouvy uzavřené mezi [jméno] [příjmení] jako pronajímatelem a [jméno] [jméno] jako nájemcem, soud zjistil, že žalobkyně prokázala o tom, že v současné době bydlí s přítelem, a že je v jeho finančních možnostech hradit jejich společné náklady za bydlení, které tak má žalobkyně nulové. Ze zpráv [anonymizováno] [obec] a [označení univerzity] [anonymizováno] [obec] soud zjistil, že školné za studium soukromé střední školy žalobkyně stálo 1 400 Kč měsíčně, že žalobkyně podala dvě přihlášky na VŠ za které zaplatila poplatek celkem v částce 1 000 Kč. Ke dni 17. 6. 2021 bylo žalobkyni vyplaceno mimořádné stipendium v celkové výši 3 100 Kč. Z předložených faktur vzal soud za prokázané, že dne 15. 4. 2021 zaplatila žalobkyně za dioptrické brýle 5 120 Kč, že si v roce 2020 pořídila počítač za 8 994 Kč a tiskárnu za 1 914 Kč. V srpnu 2021 měla následný výdaj s pořízením tříměsíčních kontaktních čoček a roztoků k čočkám vše ve výši 885 Kč. Další náklady žalobkyně nebyly žá