37 C 3/2021-47 — Okresní soud v Opavě

1. Žalobou podanou u Obvodního soudu pro Prahu 1 dne 27. 8. 2020, postoupenou Okresnímu soudu v Opavě dne [datum] a doplněnou podáním doručeným soudu dne [datum] domáhal se žalobce po žalovaném zaplacení částky celkem 37 357,57 Kč s příslušenstvím, neboť žalobce uzavřel dne [datum] s žalovaným smlouvu o revolvingovém úvěru, na základě které se zavázal žalovanému poskytnout finanční prostředky až do částky 30 000 Kč, které se žalovaný zavázal vrátit společně s poplatky a úroky ve splátkách po 1 140 Kč měsíčně. Žalobce poskytl žalovanému úvěr převodem na jeho účet dne 5. 7. 2019, žalovaný ale splátky poskytnutého úvěru řádně nehradil, žalobce proto dne [datum] od smlouvy o úvěru odstoupil s účinky odstoupení ke dni [datum]. Odstoupením od smlouvy se stal splatný celý do té doby nesplacený úvěr v částce jistiny ve výši 29 663,10 Kč, splátek pojištění ve výši 1 304,05 Kč, úroků ve výši 4 090,42 Kč, nákladů upomínek a nákladů odstoupení od smlouvy ve výši 2 300 Kč. Na úhradu úvěru pak žalovaný provedl celkem 3 splátky po 1 140 Kč. 2. Žalovaný se k věci nevyjádřil. 3. Jednání ve věci bylo nařízeno na [datum], žádný z účastníků se k jednání nedostavil, žalobce se z jednání omluvil, o odročení jednání požádáno nebylo, dle ust. 101 odst. 3 o.s.ř. tedy jednal soud ve věci v nepřítomnosti žalobce a žalované. 4. Soud provedl důkaz formulářem smlouvy o úvěru ze dne [datum], výpisem z účtu žalovaného za dobu od [datum] do [datum] a za měsíc [měsíc] [rok], výplatními lístky žalovaného za měsíce [měsíc] [rok], návrhy na zahájení řízení ve věcech vedených u Okresního soudu v Opavě pod sp. zn. [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka] a [spisová značka], z těchto důkazů soud zjistil, že žalovaný měl dne [datum] uzavřít s žalobcem smlouvy o úvěru, na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši celkem 30 000 Kč, který byl žalovanému poskytnut převodem na účet dne [datum]. Úvěr měl žalovaný splácet v měsíčních splátkách po 1 140 Kč společně s úrokem ve výši 34,33% p.a., celkem měl žalobci uhradit částku 49 364 Kč. Z dokladů předložených spolu s žádostí o poskytnutí úvěru plyne, že žalovaný uvedl, že bydlí ve společné domácnosti s rodiči (smlouva o úvěru), kterým má za bydlení hradit částku 3 000 Kč měsíčně, předložil výplatní lístky za měsíce březen až [měsíc] [rok], ze kterých plynul průměrný čistý měsíční příjem za tyto měsíce ve výši 12 017 Kč. Z výpisů z účtů žalovaného předložených žalobcem za dobu od [datum] do [datum] plyne, že žalovaný již před poskytnutím úvěru od žalobce nebyl schopen měsíčně vytvářet ani minimální úspory, veškeré přijaté finanční prostředky byly spotřebovány. Z obsahu spisů Okresního soudu v Opavě provedených k důkazu pak soud zjistil, že ještě před poskytnutím úvěru od žalobce žalovaný uzavřel dne [datum] smlouvu o úvěru se společností [právnická osoba], na základě které mu byl poskytnut úvěr vyčerpaný ve výši 25 000 Kč, který žalovaný řádně nehradil, dále dne [datum] žalovaný uzavřel se [právnická osoba] [anonymizováno] smlouvu o poskytnutí spotřebitelského úvěru, na základě které mu byl poskytnut spotřebitelský úvěr ve výši 5 000 Kč, který žalovaný rovněž řádně nehradil, dále dne [datum] žalovaný uzavřel se společností [právnická osoba] smlouvu o poskytnutí spotřebitelského úvěru, na základě které mu byl poskytnut spotřebitelský úvěr ve výši 5 000 Kč, který měl být splatný dne [datum] a který žalovaný neuhradil. Dále žalovaný uzavřel se společností [právnická osoba] [právnická osoba] v průběhu roku [rok] (do [měsíc] [rok]) celkem 5 smluv o poskytování služeb elektronických komunikací, na základě kterých se žalovaný zavázal hradit ve splátkách kupní cenu poskytnutých koncových zařízení a za služby poskytnutých elektronických komunikací, což žalovaný řádně nečinil a vznikl mu tak dluh ve výši 12 278,32 Kč s příslušenstvím. 5. Podle ust. § 2395 smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 6. Podle ust. § 86 odst. 1 a 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 7. Podle ust. § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 8. Podle ust. § 2991 odst. 1 a 2 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 9. Zjištěný skutkový stav posoudil soud podle citovaných ustanovení občanského zákoníku a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná jen částečně v rozsahu to co, žalovaný od žalobce skutečně čerpal, tedy 30 000 Kč, po odečtení toho, což již žalobci dle jeho tvrzení vrátil, tzn. celkem částku 3 420 Kč představující tři měsíční splátky úvěru, tedy v rozsahu 26 580 Kč, a to jako nároku na vydání bezdůvodného obohacení na straně žalovaného. Samotnou smlouvu o úvěru uzavřenou mezi účastníky pak soud vyhodnotil jako neplatnou ve smyslu ust. § 87 odst. 1, věta prvá, zákona o spotřebitelském úvěru, ve spojení s ust. § 588 občanského zákoníku. Žalobce byl jako věřitel povinen posoudit s odbornou péčí schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr. Při posouzení úvěruschopnosti žalovaného byl žalobce povinen vycházet z dostatečných informací získaných od žalované, a i z nahlédnutí do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti žalovaného, přičemž měl spotřebitelský úvěr poskytnout jen tehdy, pokud by bylo po posouzení úvěruschopnosti žalovaného s odbornou péčí zřejmé, že žalovaný bude schopen spotřebitelský úvěr splácet; jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. Ochranu spotřebitelů před neúměrným zadlužováním lze posoudit jako součást veřejného pořádku České republiky. Žalobce jako osoba poskytující spotřebitelský úvěr v rámci své podnikatelské činnosti přitom byla povinna k jeho zajištění přispět a v rámci náležité odborné péče nespoléhat jen na údaje tvrzené žalovaným (v jeho žádosti o poskytnutí úvěru), ale tato tvrzení i dostatečně prověřit a zejména odborně vyhodnotit. V tomto směru nicméně žalobce dle názoru soudu úvěruschopnost žalovaného dostatečně nevyhodnotil, neboť s ohledem na jeho výši příjmu, jeho již existující závazky, jak plynou ze skutkových zjištění výše uvedených, posouzení žalovaným předložených výpisů z účtu, musel by dojít k závěru, že žalovaný není schopen hradit jakýkoli další závazek, a to zejména s přihlédnutím k jeho již existujícím závazkům (úvěrovým i jiným) jakož i k výši měsíčního příjmu, který zdaleka nedosahoval průměrný hrubý měsíční příjem v roce [rok] - 34 125 Kč (dle [anonymizována dvě slova] [webová adresa] [rok]); u žalovaného se jednalo o hrubý měsíční příjem v částce okolo 18 000 Kč. Při dodržování zásady odpovědného úvěrování by dle názoru soudu nemohl žalobce úvěr žalovanému poskytnout, neboť by u něj musely nastat důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného úvěr splácet s ohledem na to, že dosahuje minimálního příjmu v poměru s průměrem v České republice a z tohoto příjmu je nucen již hradit další závazky, bez ohledu ne jejich výši. Nárok žalobce pak, jak je výše uvedeno, soud vyhodnotil jako nárok na vrácení bezdůvodného obohacení odpovídajícího tomu, co žalovaný od žalobce skutečně čerpal po zohlednění provedených plateb, to znamená ve výši 26 580 Kč, včetně požadovaného