7 C 278/2020-23 — Okresní soud v Opavě

1. Žalobkyně se žalobou podanou soudu dne [datum] domáhala po žalovaném zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím z titulu smlouvy o zápůjčce uzavřené účastníky dne [datum]. Žalobkyně tvrdila, že na základě uvedené smlouvy poskytla žalovanému částku 8 000 Kč, kterou se jí žalovaný zavázal splatit do 11. 11. 2019 ve výši 8 000 Kč spolu s poplatkem za poskytnutí zápůjčky ve výši 1 950 Kč. Žalobkyně uplatnila vůči žalovanému náklady spojené s uplatněním pohledávky 2 500 Kč za pět upomínek ze dne [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum] po 500 Kč. Zároveň uplatnila smluvní pokutu 2 704 Kč. Na předžalobní výzvu ze dne [datum] žalovaný nereagoval. 2. Žalovanému byla doručena žaloba včetně výzvy dle § 114a odst. 2 písm. a) o. s. ř. a dle § 115a o. s. ř. včetně předvolání k jednání soudu postupem dle § 49 o. s. ř. 3. Soud dále pokračoval v řízení dle § 101 odst. 2 a 3 o. s. ř. a pro omluvu žalobkyně z účasti na jednání soudu a pro nepřítomnost žalovaného ve věci rozhodl jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a obsahu spisu. 4. Po provedeném dokazování soud zjistil, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o zápůjčce dne [datum]. Žalobkyně tvrdila, že na základě uvedené smlouvy poskytla žalovanému částku 8 000 Kč, kterou se jí žalovaný zavázal splatit do 11. 11. 2019 ve výši 8 000 Kč spolu s poplatkem za poskytnutí zápůjčky ve výši 1 950 Kč. Žalobkyně uplatnila vůči žalovanému náklady spojené s uplatněním pohledávky 2 500 Kč za pět upomínek ze dne [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum] po 500 Kč. Zároveň uplatnila smluvní pokutu 2 704 Kč Na předžalobní výzvu ze dne [datum] žalovaný nereagoval. (prokázáno ze smlouvy o zápůjčce ze dne [datum], z výpisu z účtu – doklad o převedení finančních prostředků na účet žalovaného - potvrzení o provedení platby ve výši 8 000 Kč ze dne [datum]). 5. Žalobkyně vyzývala žalovaného opakovaně k zaplacení splatného dluhu dne [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum], když tyto náklady spojené s uplatněním pohledávky vyčíslila na 2 500 Kč, zároveň uplatnila smluvní pokutu 2 704 Kč sjednanou podle obchodních podmínek ve výši 0,1 % denně z dlužné částky maximálně do poloviny výše poskytnuté zápůjčky. Předžalobní upomínka byla žalovanému zaslána prostřednictvím poskytovatele poštovních služeb dne [datum] (prokázáno z upomínek [číslo] až [číslo] ze dne [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum], z předžalobní výzvy ze dne [datum] s podacím lístkem z téhož dne). 6. Po právní stránce posoudil soud věc následovně: Žalovaný uzavřel dne [datum] smlouvu o zápůjčce v postavení spotřebitele ve smyslu § 419 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (o. z.), žalobkyně vůči němu vystupovala v postavení podnikatele ve smyslu § 420 o. z. Žalovanému jako spotřebiteli tudíž svědčila ochrana ve smyslu § 1810 a násl. o. z., přičemž na závazkový vztah mezi účastníky řízení dopadají i ustanovení o spotřebitelském úvěru, která ve veřejném zájmu určují poskytovatelům spotřebitelského úvěru plnit konkrétní povinnosti stanovené na ochranu spotřebitelů před neodpovědným zadlužováním. 7. Žalobkyně byla jako věřitel povinna posoudit s odbornou péčí schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, resp. zápůjčku. Při posouzení úvěruschopnosti žalovaného byla žalobkyně povinna vycházet z dostatečných informací získaných i od žalovaného, a v nezbytném případě i z nahlédnutí do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti žalovaného, přičemž měla spotřebitelský úvěr poskytnout jen tehdy, pokud by bylo po posouzení úvěruschopnosti žalovaného s odbornou péčí zřejmé, že žalovaný bude schopen spotřebitelský úvěr splácet; jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. Ochranu spotřebitelů před neúměrným zadlužováním lze posoudit jako součást veřejného pořádku České republiky. Žalobkyně jako osoba poskytující spotřebitelský úvěr v rámci své podnikatelské činnosti přitom byla povinna k jeho zajištění přispět a v rámci náležité odborné péče nespoléhat jen na údaje tvrzené žalovaným, ale tato tvrzení i prověřit, a to například výzvou k doložení potvrzení o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele apod. (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, čj. 1 As 30/2015-39). 8. Zákon o spotřebitelském úvěru je transpozicí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS. Výkladem některých otázek se zabýval i Soudní dvůr Evropské unie, z jehož rozsudku ze dne 18. 12. 2014 vyplývá, že pouhá ničím nepodložená prohlášení spotřebitele nemohou být sama o sobě kvalifikována jako dostatečná, nejsou-li podepřena žádnými doklady (srov. rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 18. 12. 2014, CA Consumer Finance proti [jméno] [příjmení] a další, C [číslo]). 9. V průběhu dokazování bylo zjištěno, že žalobkyně neprověřila údaje ohledně schopnosti žalovaného splácet s náležitou pečlivostí, když z tvrzení žalobkyně a z listinných důkazů, které soudu předložila, vyplývá, že před podpisem smlouvy se patrně zabývala prověřením údajů uváděných žalovaným, ale nejsou uvedeny zdroje informací, ze kterých vycházela při posouzení úvěru schopnosti žadatele, a to zejména doložením potvrzení o zaměstnání a jeho příjmu doložením výplatních pásek, sice byla doložen výpisu z účtu žadatele vedený u [právnická osoba], ze kterého však vyplývají mnohé transakce týkající se splátek dluhů žalovaného vůči různým nebankovním poskytovatelům spotřebitelských úvěrů, ale jeho stabilní příjem nebyl zjištěn (prokázáno z periodického výpisu z účtu žalovaného vedeného [právnická osoba] za období od [datum] do [datum]). Z insolvenčního návrhu žalovaného jsou zřejmé jeho dluhy vůči věřitelům [anonymizována čtyři slova], [právnická osoba], [právnická osoba], když stav insolvenčního řízení je ve stadiu řízení do úpadku (jak vyplývá ze spisu Krajského soudu v Ostravě [insolvenční spisová značka]). 10. Vzhledem k výše uvedenému soud shledal účastníky uzavřenou smlouvu o zápůjčce za neplatnou a posoudil vzájemná práva a povinnosti účastníků řízení jako bezdůvodné obohacení dle § 2991 odst. 2 o. z., jelikož žalovaný získal od žalobkyně finanční prostředky ve výši 8 000 Kč bez právního důvodu. Dle § 1958 odst. 2 o. z. nastala splatnost dluhu žalovaného první den poté, kdy měl být dluh vrácen dne 11. 11. 2019. Podle § 1968 a § 1970 o. z. má žalobkyně právo na úroky z prodlení ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud proto v uvedeném rozsahu žalobě vyhověl a zavázal žalovaného k plnění ve lhůtě stanovené dle § 160 odst. 1 o. s. ř. 11. Nárok žalobkyně na zaplacení finančních prostředků nad rámec bezdůvodného obohacení, tj. na zaplacení částky 1 950 Kč na poplatku za poskytnutí zápůjčky a smluvní pokuty 2 704 Kč a nákladů spojených s uplatněním pohledávky 2 500 Kč zamítl jako nedůvodný. 12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 2 o. s. ř. s přihlédnutím k tomu, že žalobkyně byla převážně úspěšná v tomto sporu. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni k rukám jejího právního zástupce na nákladech řízení částku 648,31 Kč. V této částce je zahrnuta odměna advokáta dle § 14b odst. 1 písm. c) bodu 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. za tři úkony právní služby (převzetí věci, kvalifikovaná výzva k zaplacení a sepis žaloby) po 300 Kč, tři režijní paušály po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/96 Sb. za 3 úkony právní služby, celkem 1 200 Kč zvýšených o položku 21 % DPH o 252 Kč v souladu s § 137 odst. 3 o. s. ř., takže náklady řízení včetně soudního poplatku 1 000 Kč a DPH činí celkem 2 445 Kč, ale byly přiznány z 26,44 %, když žalobkyně byla úspěšná ve věci z 63,22 % a od úspěchu byl odečten její neúspěch 36,78 %, a proto byly náklady řízení přiznány co do částky 648,31 Kč. V souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. uložil soud zaplatit žalovanou částku do tří dnů od právní moci rozsudku. 13. Protože ve věci nebyl vydán platební rozkaz, je povinna žalobkyně doplatit soudní poplatek ve výši 200 Kč dle položky 2/3 a položky 1/1 a) Přílohy zákona o soudních poplatcích č. 549/1991 Sb.