9 C 196/2021-36 — Okresní soud v Opavě

1. Žalobkyně se domáhala vůči žalované zaplacení částky 7 155 Kč s kapitalizovaným smluvním úrokem 2 896,41 Kč, kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení 1 103,52 Kč a dále zaplacení částky 4 984 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení 949,50 Kč, kapitalizovaným úrokem 2 490,84 Kč, smluvním úrokem a zákonným úrokem z prodlení, jak vyplývá z výroku rozsudku. Uvedla, že [datum] právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba] uzavřela s žalovanou po posouzení její úvěruschopnosti smlouvu o půjčce [číslo] na jejímž základě poskytla žalované v hotovosti 5 000 Kč. Žalovaná se zavázala úvěr vrátit spolu s úrokem 455 Kč s úrokovou sazbou ve výši 20,98 % ročně, odměnou za administrativní činnost 1 000 Kč, inkasním poplatkem za hotovostní inkaso 1 500 Kč, a poplatkem za doplňkovou službu životního pojištění 129 Kč, celkem částku 8 084 Kč, a to ve formě 43 pravidelných týdenních splátek po 188 Kč, s poslední splátkou ke dni 27. 12. 2016. Žalovaná se dostala do prodlení a závazek nesplnila. Dále žalobkyně uvedla, že [datum] právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba] uzavřela s žalovanou po posouzení její úvěruschopnosti další smlouvu o půjčce [číslo] na jejímž základě poskytla žalované v hotovosti 5 000 Kč. Žalovaná se zavázala úvěr vrátit spolu s úrokem 455 Kč s úrokovou sazbou ve výši 20,98 % ročně, odměnou za administrativní činnost 1 000 Kč, inkasním poplatkem za hotovostní inkaso 1 500 Kč, celkem částku 7 955 Kč, a to ve formě 43 pravidelných týdenních splátek po 185 Kč, s poslední splátkou ke dni 27. 12. 2016. Žalovaná se dostala do prodlení a závazek nesplnila. Žalovaná částka představuje zbytek nesplacené jistiny úvěru 3 979,60 Kč a 5 000 Kč, nesplacené poplatky za služby ve výši 1 004,40 Kč a 2 155 Kč, zákonné úroky z prodlení a smluvní úrok u obou smluv v částkách v žalobě rozepsaných. Za dobu trvání smluvních vztahů žalovaná zaplatila na smlouvu z [datum] celkem částku 3 100 Kč a na smlouvu z [datum] částku 800 Kč. Pohledávka byla postoupena na žalobkyni [datum], postoupení bylo žalované oznámeno. 2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila. 3. K otázce aktivní legitimace žalobkyně ve sporu soud provedl důkaz oznámením o postoupení pohledávky z 6. 12. 2019 a zjistil, že původní věřitelka oznámila žalované postoupení žalované pohledávky na žalobkyni. 4. K úvěrovému vztahu soud učinil důkaz smlouvou o půjčce z [datum] [číslo] smlouvou o půjčce z [datum] [číslo] kartou zákazníka z [datum] a [datum], smlouvou o postoupení pohledávek, oznámením o postoupení pohledávky z [datum] včetně podacího lístku, výzvou k plnění z 7. 5. 2020 včetně podacího lístku, z nichž zjistil následující skutkový stav: [právnická osoba] poskytla žalované [datum] v hotovosti částku 5 000 Kč jakožto úvěr, který se žalovaná zavázala společnosti vrátit navýšený o náklady úvěru 2 955 Kč, představující součet kapitalizovaných úroků ve výši 455 Kč, úplaty za poskytnutí úvěru ve výši 1 000 Kč a poplatku za hotovostní inkaso plateb ve výši 1 500 Kč, a to v hotovosti ve 43 týdenních splátkách po 188 Kč, počínaje 8. 3. 2016. Žalovaná na splacení úvěru zaplatila celkem 3 100 Kč. Při žádání o úvěr žalovaná uvedla do zákaznické karty, že je svobodná, má dvě nezaopatřené děti, bydlí v nájmu jako spolubydlící, je nezaměstnaná, že její měsíční příjem činí sociální dávky 3 777 Kč, 6 958 Kč a přídavky na děti 1 110 Kč, její měsíční výdaje představují platby za bydlení/energie 500Kč, výdaje domácnosti 9 000 Kč, splátka úvěru 200 Kč; matematickým výpočtem tak v kolonce použitelný měsíční příjem byla vyplněna částka 2 145 Kč. Údaje měly být ověřovány pouze z výměry podpory. Dále vzal soud za prokázáno, že společnost [právnická osoba] poskytla žalované [datum] v hotovosti částku 5 000 Kč jakožto úvěr, který se žalovaná zavázala společnosti vrátit navýšený o náklady úvěru 2 955 Kč, představující součet kapitalizovaných úroků ve výši 455 Kč, úplaty za poskytnutí úvěru ve výši 1 000 Kč a poplatku za hotovostní inkaso plateb ve výši 1 500 Kč, a to v hotovosti ve 43 týdenních splátkách po 185 Kč, počínaje 27. 5. 2016. Žalovaná na splacení úvěru zaplatila celkem 800 Kč. Při žádání o úvěr žalovaná uvedla do zákaznické karty, že je svobodná, má dvě nezaopatřené děti, bydlí v nájmu jako spolubydlící, je nezaměstnaná, v evidenci ÚP [obec], že její měsíční příjem činí sociální dávky 3 777 Kč, 6 958 Kč a přídavky na děti 1 110 Kč, její měsíční výdaje představují platby za bydlení/energie 500Kč, výdaje domácnosti 9 000 Kč, splátka úvěru 752 Kč; matematickým výpočtem tak v kolonce použitelný měsíční příjem byla vyplněna částka 1 393 Kč. Údaje měly být ověřovány pouze z výměry podpory a nájemní smlouvy. 5. Podle zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném od 25. 2. 2013 do 30. 11. 2016, je spotřebitelským úvěrem odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem (§ 1), pokud se nejedná mimo jiné o odloženou finanční službu s celkovou výší nižší než 5 000 Kč (§ 2 písm. e)). Celkovou výší spotřebitelského úvěru se přitom rozumí souhrn všech částek, jež jsou dány spotřebiteli k dispozici (§ 3 písm. k )). Věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebiteli úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná (§ 9 odst. 1). 6. Podle § 588 občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. Podle § 2991 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil; přitom bezdůvodně se obohatí mimo jiné zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu. Podle § 1958 odst. 2 občanského zákoníku, neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat splnění ihned a dlužník je povinen splnit bez zbytečného odkladu. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel požadovat zaplacení úroku z prodlení, a to ve výši podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., pokud si jinou výši strany neujednaly. Podle jeho § 2 výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Podle § 1879 věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1880 odst. 1 postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená včetně jejího zajištění. 7. Žaloba je opodstatněná pouze částečně, a to z jiných právních důvodů, než uvádí žalobkyně. 8. Předmětem podnikatelské činnosti původní věřitelky je poskytování peněžních prostředků jakožto zápůjčky, a vystupuje tedy z pozice věřitele ve smyslu § 3 písm. b) zákona č. 145/2010 Sb. Oproti tomu žalovaná je typickým spotřebitelem ve smyslu tohoto zákona. Před uzavřením smlouvy původní věřitelka porušila svou zákonnou povinnost poskytnout spotřebiteli úvěr pouze tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet. Ustanovení § 9 odst. 1 o následku v podobě neplatnosti právního jednání bylo podle důvodové zprávy k zákonu č. 43/2013 Sb. začleněno do zákona o spotřebitelském úvěru, aby byl posílen princip zodpovědného úvěrování a posílena ochrana spotřebitele před praktikami vyskytujícími se na úvěrovém trhu, tedy že jsou úvěry poskytovány nikoliv s cílem jejich splacení, nýbrž s cílem dosáhnout zisku realizací zajištění poskytnutého spotřebitelem, přičemž věřitel předem počítá s možností, že dlužník nebude pravděpodobně schopen poskytnutý úvěr splácet. Odbornou péčí se přitom rozumí vysoce kvalifikovaná činnost věřitele, jakožto profesionála v daném oboru, vyvíjená v souladu se zásadami poctivého obchodního styku a – objektivně chápáno - v nejlepším zájmu spotřebitele; činnost má směřovat k ověření, zda je žadatel o spotřebitelský úvěr s ohledem na jeho aktuální osobní a rodinný rozpočet (reálné příjmy a výdaje) a v závislosti na nastavenou frekvenci splácení bez problémů schopen úvěr splácet. Toto je velmi individuální, protože u osob s totožným příjmem tomu může být jinak s ohledem na jejich závazky, vyživovací povinnosti atd. Věřitel musí vzít v úvahu konkrétní situaci, konkrétního spotřebitele a konkrétní spotřebitelský úvěr. Ani povinnost uložená spotřebiteli v § 9 odst. 3 nezbavuje věřitele povinnosti jednat s odbornou péčí. 9. Ze smluv o půjčce a listin, které